1778 až 10 196 eur hrubého – jaký je průměrný plat v Německu?

Aktuální přehled platů v Německu ukazuje, ve kterých profesích se vyplácejí nejvyšší a kde nejnižší mzdy. DIE WELT poukazuje na to, že mzdy v některých zaměstnáních v poslední době výrazně vzrostly. Němci mají ale ještě další možnost, jak si platově přilepšit.

Průměrná mzda, kterou si zaměstnanec na plný úvazek v Německu může nyní vydělat, je 4105 eur. Každý, kdo má na výplatní pásce více než těchto 4105 eur hrubého měsíčně, se může považovat za velmi dobře vydělávajícího. Kdo dostane méně, vydělává pod průměrem.

Údaje se vztahují k roku 2022 a nyní je zveřejnil Spolkový statistický úřad (Destatis) ve Wiesbadenu. Úřad nezveřejnil jen průměrné výdělky, ale také to, jaký výdělek si lidé v jednotlivých profesích odnesou domů.

Těch 4105 eur je aritmetický průměr, do kterého se málokdo trefí: Například zaměstnanci v geriatrické péči dostávají o něco méně, než je německý průměr s 3559 eury měsíčně. Už léta však panuje trend, že mzdy v oboru pečovatelství rostou rychleji než v ekonomice jako celku.

Statistici před dvěma lety informovali, že specialistům v nemocnicích a domovech důchodců se podařilo navýšit hrubé výdělky oproti roku 2010 zhruba o 33 procent. U kvalifikovaných pracovníků v domovech pro seniory byl nárůst téměř 39 procent, i když z nízké výchozí úrovně. Celkově v ekonomice – zpracovatelský průmysl a služby – vykázal mzdový plus něco málo přes 21 procent.

Ošetřovatelské profese patří mezi profese s akutním nedostatkem personálu. Pracovníci jsou tedy v poměrně silné pozici, aby mohli tlačit na vyšší mzdy.

Celkově se to ale říct nedá. Mezi německým sjednocením a rokem 2021 rostl průměrný měsíční výdělek zaměstnanců na plný úvazek v Německu o 2,7 procenta ročně. Pro rok 2022 nemohou statistici naměřit prakticky žádný nárůst platů.

Vyšší vzdělání vede k vyšším platům

I když mzdy v nedostatkových profesích celkově rostou – tedy bez ohledu na kvalifikaci –, vyšší vzdělání zpravidla vede k vyšším výdělkům zaměstnanců. Každý, kdo absolvoval odborné vzdělání, může očekávat v průměru o 700 eur měsíčně více než kolega bez vyučení, konkrétně 3521 eur hrubého.

S bakalářským titulem se průměrný měsíční plat zvyšuje na 4551 eur, což je nad aritmetickým průměrem. Magisterské studium pak přináší statisticky další navýšení na 6188 eur. Zaměstnanci s doktorátem nebo habilitací mohou počítat dokonce s 8687 eury měsíčně. Zvláštní příplatky nejsou v těchto hodnotách zahrnuty.

Když se podíváte na jednotlivé profese, specialisté jsou na špici. Podle seznamu Destatis si chirurgové vydělají 10 196 eur měsíčně, bez zvláštních příplatků, které nejsou zahrnuty v měsíčních údajích. Anesteziologové si přijdou na 9099 eur, specialisté na vnitřní lékařství 8913 eur. V tomto případě jsou míněni specialisté bez manažerských povinností.

Piloti aerolinek (8 739 EUR měsíčně) a právníci (8 405 EUR) mají rovněž vynikající možnosti příjmu bez personální odpovědnosti, ačkoliv zejména pro právníky existuje široká nabídka. Zajímavá je kategorie trenér míčových sportů s 8247 eury. Tady by průměr měli táhnout nahoru někteří velmi dobře placení trenéři Bundesligy.

Daleko nadprůměrných výdělků dosahuje i auditing (7543 eur měsíčně). Prodejci pojištění, těžaři, daňoví poradci, konzultanti v oblasti managementu a investiční poradci mohou také vydělávat výrazně nadprůměrně, alespoň pokud mají odborné znalosti.

Špatně placená místa v Německu

Na druhém konci spektra jsou lidé, kteří pracují jako pomocníci – tedy bez ukončeného vzdělání – ve stravovacích službách, si musí vystačit v průměru s 2163 eury hrubého měsíčně. Ještě méně dostávají prodejci pekařského a cukrářského zboží (2 134 eur) nebo květináři (2 068 eur měsíčně), i když mají výuční list.

Nejhůře placená zaměstnání jsou v Německu v oblasti osobní hygieny (1887 eur) a kadeřnictví (1778 eur). Kadeřníci si vydělají ani ne polovinu toho, co se svými průměrnými 3559 eury měsíčně geriatrické sestry.

Všechna tato čísla však odrážejí výdělky zaměstnanců na plný úvazek. Zejména v Německu má ale velké množství zaměstnanců zkrácené úvazky. Rostoucí rozšíření částečných úvazků významně přispělo k tomu, že počet ročních pracovních hodin v Německu po desetiletí klesá.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) to bylo v roce 2021 pouze 1349 hodin ročně – a tedy méně než téměř kdekoli na světě. Pro srovnání: Zaměstnanci v USA odpracují v průměru 1791 hodin ročně, přibližně o 440 hodin více.

Prodloužení pracovní doby

Německý ekonomický institut (IW) nyní zkoumal, které skupiny obyvatel pracují obzvlášť málo a zda by se dalo čelit trendu zkracování pracovní doby. Vzhledem k demografickým otřesům je to téměř nutnost.

„Během několika příštích let dosáhnou baby boomers narození na přelomu 50. a 60. let zákonného věku odchodu do důchodu. Jen do roku 2030 to ovlivní téměř devět milionů lidí,“ říká Holger Schäfer, ekonom IW a expert na zaměstnanost a nezaměstnanost.

Podle jeho výpočtů je jen šest milionů mladých, kteří začínají pracovní kariéru a mohou nahradit generaci baby boomerů, Schäfer však varuje před přehnanými očekáváními: „Cíl prodlužování pracovní doby bude stále častěji narážet na problémy, protože posun ve vyjednávací síle umožňuje zaměstnancům ve větší míře prosazovat kratší pracovní dobu.“

V případě práce na částečný úvazek existuje potenciál pro delší pracovní dobu, zejména u žen. V případě lidí s nízkou kvalifikací a starších lidí je výzvou jejich silnější integrace na trh práce. Zejména starší lidé však tuto možnost často vůbec nedostávají a zaměstnavatelé se domnívají, že málo kvalifikovaní pracovníci často nemají znalosti, které jsou v době digitalizace a automatizace žádané.

„Vzhledem k obzvláště nízkému podílu dlouhé týdenní pracovní doby mezi ženami s dětmi se rozšiřování infrastruktury péče o děti jeví jako samozřejmé,“ zdůrazňuje Schäfer. Jak ukazují čísla: Zatímco v roce 2020 pracovalo více než 30 hodin týdně kolem 69 procent mužů ve věku 25 až 64 let, u žen to bylo pouze 44 procent.

V absolutních číslech je potenciál zvláště velký pro ženy na částečný úvazek bez mladších dětí, říká Schäfer: „Jsou to ženy starší 50 let, které žijí v párových domácnostech se staršími dětmi.“ a po dítěti se vracejí na plný úvazek. Zde však opět vyvstává otázka, zda jsou mzdy v příslušné profesi dostatečně atraktivní, aby umožnily lidem vrátit se do práce na plný úvazek. A to nejen hrubá mzda, ale zejména i mzda po odečtení daní a odvodů.