Německo od října snížilo zdanění benzinu a nafty zhruba o 17 centů na litr, část úlevy se však během několika dnů začala ztrácet v rostoucích cenách u pump. Super E10 stojí v přepočtu přes 53 Kč za litr. Česko současně používá kombinaci cenového stropu a daňové úlevy u nafty.
Zatímco Německo po odstavení posledních klasických jaderných elektráren řeší, jak dlouho bude ještě závislé na dováženém zemním plynu a zda se někdy vrátit k jádru prostřednictvím malých modulárních reaktorů, Česko se vydalo jinou cestou. Vedle nových velkých bloků počítá také s SMR: ČEZ má přibližně 20% podíl v britské Rolls-Royce SMR, připravuje první český projekt v Temelíně a vláda v červenci rozšířila přípravu také na další lokality, zejména Tušimice a Dětmarovice. První český SMR má podle současních plánů vzniknout ve druhé polovině 30. let a blok Rolls-Royce má mít výkon 470 MWe. Česká zkušenost tak bude zajímavým kontrastem k Německu, kde stejná technologie zatím naráží nejen na ekonomické nejistoty, ale dokonce na platný atomový zákon.
Pro českého čtenáře je německá debata mimořádně zajímavá, protože Česko se vydalo téměř opačnou cestou než Berlín. Zatímco Německo své poslední jaderné elektrárny odstavilo, česká energetická strategie naopak počítá s prodlužováním provozu Dukovan i Temelína, výstavbou nových velkých jaderných zdrojů a také s malými modulárními reaktory. První český SMR má podle současných plánů vzniknout v Temelíně ve druhé polovině 30. let a ČEZ navíc drží přibližně pětinový podíl v britské společnosti Rolls-Royce SMR. V létě 2026 se přípravy rozšířily také na Dětmarovice a Tušimice. Pokud tedy Německo skutečně začne jádro znovu systematicky podporovat, bude dohánět oblast, kterou Česko v posledních letech naopak označilo za jeden z pilířů své energetické budoucnosti.
Výsledky německé energetické transformace nejsou pouze vnitroněmeckým tématem. Německo je největší ekonomikou Evropské unie, klíčovým obchodním partnerem České republiky a český průmysl je s německými výrobními řetězci mimořádně úzce propojen. Pokud vysoké ceny energie oslabují konkurenceschopnost německých podniků, dopad se může přes zakázky, investice a průmyslovou výrobu přenášet také do Česka. Německá zkušenost je zároveň varováním pro českou energetickou politiku: nestačí pouze rychle budovat nové zdroje a investovat velké částky. Stejně důležité jsou stabilní ceny, dostatečné sítě, řiditelné zdroje, spolehlivost dodávek a schopnost celé transformace udržet konkurenceschopnost průmyslu. Právě v tom podle nové analýzy poradenské společnosti McKinsey Německo naráží na zásadní problém.
Německý spor o rychlost odchodu od uhlí je velmi důležitý i pro Česko. Obě země řeší stejnou otázku: jak rychle lze odstavovat stabilní uhelné zdroje, pokud ještě nejsou v dostatečném rozsahu připraveny nové řiditelné elektrárny, přenosové kapacity a další náhrady. Německo je navíc přímo propojeno s českou elektrizační soustavou a jeho rozhodnutí ovlivňují přeshraniční toky elektřiny i ceny na středoevropském trhu. Z českého pohledu proto není podstatné jen to, zda Německo uhlí opustí v roce 2030 nebo později, ale především zda dokáže udržet bezpečnost dodávek a přijatelné ceny pro průmysl i domácnosti.
Vývoj popsaný německým deníkem WELT se může citelně dotknout také České republiky. Česká ekonomika je úzce propojena s německým průmyslem a růst cen ropy, plynu, elektřiny i úrokových sazeb se obvykle rychle promítá do výrobních nákladů českých podniků, cen pohonných hmot a výdajů domácností. Zvlášť důležitá je situace na německém trhu s plynem: Česká republika je součástí středoevropské energetické soustavy a napjatá zásobovací situace v Německu může zvýšit tlak na ceny v celém regionu.
Debata, která dnes probíhá v Německu, je mimořádně důležitá i pro Českou republiku. Německo je největším obchodním partnerem Česka a jakékoli změny jeho energetické politiky se velmi rychle promítají do cen elektřiny, průmyslové výroby i investic ve střední Evropě. Německá diskuse navíc připomíná otázku, kterou si postupně začínají klást i další evropské státy: jak skloubit ochranu klimatu s konkurenceschopností ekonomiky, aniž by náklady začaly ohrožovat veřejné finance nebo životní úroveň obyvatel.
Německo přechází k jedné z největších změn své energetické politiky za posledních dvacet let. Nový zákon EEG 2027 postupně ukončí systém garantovaných dotací pro nové střešní fotovoltaické elektrárny a přiměje jejich majitele chovat se více jako běžní účastníci trhu s elektřinou. Tento vývoj bude mít význam i pro Českou republiku.
Debata, která se dnes vede v Německu, má zásadní význam i pro Českou republiku. Německá energetická politika totiž přímo ovlivňuje ceny elektřiny na společném evropském trhu, stabilitu přenosové soustavy i budoucí podobu evropské klimatické politiky. Pokud by Berlín skutečně přehodnotil tempo odstavování klasických elektráren nebo změnil podporu obnovitelných zdrojů, pocítily by to i české domácnosti, průmysl a energetické firmy.
Český přesah: Události z roku 2014 mají pro Českou republiku zásadní význam. Právě tehdy se ukázalo, že...
Debata o ukládání elektřiny se netýká pouze Německa. Také Česká republika bude v příštích letech řešit stále větší podíl solárních a větrných elektráren, jejichž výroba závisí na počasí. Zatímco dnes se v Česku diskutuje hlavně o bateriových úložištích, plynových elektrárnách a budoucí roli jaderné energetiky, německá diskuse ukazuje, že se na obzoru objevuje zcela nová technologie.
Události posledních dnů ukazují problém, který se netýká pouze Německa, ale celé střední Evropy včetně České republiky. Extrémní vedra, rostoucí spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím a současně nízká výroba z větrných elektráren vytvářejí situaci, kdy jsou energetické soustavy stále více závislé na záložních zdrojích.
Přestože Česká republika po roce 2022 výrazně snížila svou závislost na ruských surovinách, vývoj ruské ekonomiky zůstává důležitým faktorem pro celou Evropu. Pokud by se potvrdilo, že Rusko skutečně naráží na limity financování války, mohlo by to ovlivnit ceny energií, geopolitickou situaci i budoucí vývoj konfliktu na Ukrajině.
atímco v České republice tvoří elektromobily jen menší část nově prodaných vozů a jejich podíl na celkovém vozovém parku je stále nízký, Norsko se stalo prvním státem světa, který prakticky vytlačil nová auta se spalovacími motory z trhu.
Německo je nejdůležitějším obchodním partnerem České republiky a český průmysl je s ním propojen mnohem těsněji, než si běžný čtenář často uvědomuje. Zatímco německé továrny hlásí prudký pokles zakázek a dlouhodobý úbytek pracovních míst, český průmysl v dubnu naopak meziročně vzrostl o 1,5 %.
