
Každý druhý podezřelý cizinec? Tvrdá data o násilí v Německu rozdělují politiku
Český přesah: Debata o kriminalitě a migraci v Německu má přímý dopad i na Českou republiku. Německo je pro Čechy...

Český přesah: Debata o kriminalitě a migraci v Německu má přímý dopad i na Českou republiku. Německo je pro Čechy...

Pro Českou republiku je vývoj v Polsku mimořádně důležitý. Polsko je naším bezprostředním sousedem, klíčovým obchodním partnerem a zároveň konkurentem při lákání zahraničních investic. Pokud polská ekonomika roste tempem 3,4 procenta ročně, zatímco Německo a další velké ekonomiky stagnují, mění se rovnováha sil ve střední Evropě. Zároveň však Polsko čelí dramatickému demografickému poklesu, který může v horizontu jedné až dvou dekád zásadně zpomalit růst celé země. Stejný problém přitom hrozí i Česku. Otázka tedy nezní jen, zda Polsko udrží svůj boom, ale i to, zda se Česká republika vyhne podobné demografické pasti.

Český přesah: Případ z Norimberku má zásadní význam i pro Českou republiku. I u nás jsou jazykové zkoušky...

Debata o odchodu kvalifikovaných lidí do zahraničí se dlouhodobě vede i v Česku. Lékaři, IT specialisté, inženýři, vědci či podnikatelé otevřeně mluví o frustraci z daní, byrokracie, dostupnosti bydlení a nepředvídatelnosti státu. Německá data nyní ukazují, že ani ekonomicky silná země se stabilním sociálním systémem není vůči tomuto trendu imunní. Pokud i Německo začíná ztrácet ty, kteří jsou vzdělaní, integrovaní a ekonomicky úspěšní, je to důležitý signál i pro Česko: problémem není chudoba, ale ztráta důvěry v dlouhodobou perspektivu.

Případ z německé spolkové země Porýní-Falc ukazuje, jak snadno může stát ztratit přehled o lidech, kteří se nacházejí na jeho území. Téměř tisíc žadatelů o azyl zmizelo z oficiálních ubytovacích zařízení, aniž by bylo jasné, kde se nacházejí. Pro Českou republiku má tento příběh přímý význam: Německo je klíčovou cílovou i tranzitní zemí migrace a podobné selhání systému se může okamžitě promítnout i do tlaku na sousední státy, včetně Česka. Debata o kontrole, odpovědnosti a bezpečnosti se tak netýká jen Německa, ale celé střední Evropy.

Německo zvažuje konec hraničních kontrol. Pro Českou republiku by to znamenalo návrat migračního tlaku, sekundární migraci přes Bavorsko a Sasko a znovu otevřenou otázku ochrany schengenského prostoru. Pokud Berlín ustoupí tlaku Bruselu, dopady se neomezí jen na Německo – projeví se i ve střední Evropě, včetně Česka.

Německá Křesťansko-sociální unie (CSU) výrazně přitvrzuje v migrační politice. Podle interního pozičního dokumentu, který projednávala před svou tradičním setkáním v bavorském klášteře Seeon, chce strana ještě v roce 2026 zahájit rozsáhlou deportační ofenzivu. Ta by se měla týkat především syrských uprchlíků, ale také Afghánců a částečně i Ukrajinců. Plány jsou překvapivě konkrétní – včetně zřízení speciálního deportačního terminálu na letišti v Mnichově a využívání běžných komerčních (liniových) letů pro návraty do zemí původu.

Integrace migrantů v Německu není rovnoměrná. Zatímco muži – zejména ze Sýrie, Afghánistánu či Nigérie – se na tamní trh práce začleňují pomalu, ale stabilně, u žen se ukazuje výrazně odlišný trend. Podle nejnovějších dat z roku 2024 pracuje až 76 % mužů devět let po příchodu do Německa, ale pouze 35 % žen. Německá média a odborné kruhy tento stav označují jako „dramatický“ a upozorňují na systémové riziko pro ekonomiku i sociální stabilitu země.

Po více než deseti letech tabu Německo prolomilo jednu z nejcitlivějších hranic své migrační politiky. Poprvé od vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 byl z Německa deportován syrský státní příslušník zpět do Damašku. Nešlo přitom o administrativní pochybení nebo neúspěšného žadatele o azyl, ale o muže odsouzeného za závažnou násilnou trestnou činnost. Podle DIE WELT se jedna o symbolický krok, který rezonuje nejen v Berlíně, ale i v celé Evropské unii – včetně České republiky.

Berlín, Barcelona, Praha. Tři města, která dnes stále častěji figurují v jedné debatě: kde se v Evropě ještě vyplatí pracovat, podnikat a žít. Příběh Lotyšky Valerije Kraval, která po sedmi letech opustila Německo a založila vlastní firmu ve Španělsku, je dalším střípkem do mozaiky, jež znepokojuje i německé ekonomy a politiky. A zároveň je varováním i pro Česko.

Šéf Palantiru: Německo udělalo nejhloupější rozhodnutí poválečné doby. Německá migrační politika posledních let se opět dostává do ostré debaty. Tentokrát ale ne z úst opozičních politiků, nýbrž od muže, který stojí v čele jedné z nejvlivnějších bezpečnostně-analytických firem světa. Alex Karp, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Palantir, označil v rozhovoru pro německý Handelsblatt dosavadní německý přístup k migraci za „nejhloupější rozhodnutí, jaké kdy bylo v poválečném Německu učiněno“.

Berlín zažívá jednu z nejhorších vln organizovaného zločinu za poslední desetiletí. Výhrůžné telefonáty, střelba na restaurace, Molotovovy koktejly, výpalné a ozbrojené kontroly v ulicích. Německá policie přiznává, že situace je mimořádně vážná — a stopy podle serveru WELT vedou přímo do Turecka.

Evropská unie posouvá migrační politiku do tvrdší fáze. Na setkání ministrů vnitra v Bruselu se členské státy shodly na několika zásadních změnách, které mohou výrazně proměnit nejen systém vyhošťování, ale i způsob, jakým EU posuzuje žádosti o mezinárodní ochranu. Jde o největší posílení návratové politiky za poslední dekádu. Pod tlakem přetížených států – zejména Německa, Itálie, Rakouska a Beneluxu – se EU rozhodla, že neintegrovaní žadatelé o azyl, lidé bez nároku na pobyt a ti, kteří nespolupracují, musí počítat s novými povinnostmi a možnými sankcemi.

Debata o návratu uprchlíků se znovu rozhořela – co to znamená pro Německo a pro Česko? Německo se...

Navzdory politickým slibům o „migračním obratu“ přichází v Německu další studená sprcha: už potřinácté v řadě překročil počet nových žadatelů o azyl hranici 100 000. A to i přesto, že se podle vlády situace na hranicích zpřísnila a že po pádu režimu Bašára Asada ubylo syrských migrantů.