
Česko patří v EU k zemím s nejnižší chudobou. Rakouský der Standard popisuje, jak východ Evropy dohání bohatší státy
Nová studie publikovaná v PLOS One ukazuje, že chudoba a sociální vyloučení v Evropské unii mezi lety 2015...

Nová studie publikovaná v PLOS One ukazuje, že chudoba a sociální vyloučení v Evropské unii mezi lety 2015...

Debata, která nyní začíná v Německu, se přímo týká i České republiky. Evropský fond obnovy po pandemii byl financován z historicky prvního rozsáhlého společného zadlužení Evropské unie a jeho dluhy budou spláceny až do roku 2058. Česko patří mezi příjemce prostředků z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, zároveň však jako členská země přispívá do společného rozpočtu EU, z něhož má být dluh obsluhován. Spor o to, zda se splátky zaplatí ze stávajícího evropského rozpočtu, nových příjmů Unie, nebo jiným způsobem, proto může v příštích desetiletích ovlivnit i množství peněz dostupných pro české zemědělství, infrastrukturu, obranu či další evropské programy.

Propast mezi příjmy bruselského aparátu a realitou běžné středoevropské ekonomiky je značná. Zatímco vstupní plat unijního úředníka v článku WELT činí 6153 eur, tedy asi 153 825 Kč, průměrná hrubá měsíční mzda v Česku byla v 1. čtvrtletí 2025 jen 46 924 Kč a minimální mzda pro rok 2026 činí 22 400 Kč. Jinými slovy: nástupní bruselský tarif odpovídá zhruba 3,3násobku české průměrné mzdy a téměř 6,9násobku minimální mzdy. To je přesně ten druh srovnání, který může v české debatě vyvolat otázku, zda evropské instituce nežijí ve světě, jenž je od běžných občanů už příliš odtržený. (Statistika)

Rozhodnutí německé vlády o výstavbě nových plynových elektráren není jen vnitřní záležitostí Německa. Česká republika je s Německem úzce propojena jak přes společný evropský trh s elektřinou, tak přes přeshraniční přenosové soustavy. Německo přitom patří mezi cenotvorné země – změny v jeho energetické politice se dříve či později promítají i do českých účtů za elektřinu. Pokud Německo zavede nový povinný „energetický poplatek (Umlage)“, jejímž cílem bude financování záložních plynových elektráren, nelze pochybovat, že tlak na ceny elektřiny se přenese i k českým spotřebitelům a firmám. Tento článek je proto nejen zprávou o Německu, ale i předzvěstí toho, co velmi pravděpodobně čeká Česko v příštích letech.

Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...

Podle německých Zelených se měl plyn stát „nákladovou pastí“, která zlikviduje domácnosti s plynovými kotli. Jenže...

Evropská unie plánuje použít zmrazená aktiva ruské centrální banky jako zajištění půjčky pro Ukrajinu. Moskva to považuje za nepřijatelný precedens a připravuje právní i ekonomickou odvetu. Do sporu se zapojují členské státy včetně Belgie – a nově i český exprezident Andrej Babiš, který varuje před důsledky pro evropské daňové poplatníky.

Evropa není na úpadku. Data ukazují vyšší produktivitu a blahobyt než v USA. Co to znamená pro Česko, průmysl, energii a AI? V nové bezpečnostní strategii USA se tvrdí, že EU je na sestupu a zadusila svobodu i inovace. Přidávají se šéfové amerických obrů: „Evropa má problém,“ říká bankéř Jamie Dimon; Ford varuje před „muzeem výroby“. Jenže když se podíváme na čísla, vyjde jiný příběh: Evropa je bohatší než dřív, má vyšší produktivitu a delší život než USA. A co je důležité pro Česko? Debata o regulaci, energetice a průmyslu je o našich pracovních místech, ne o geopolitickém PR.

Amerika se loučí s rolí ochránce, Kreml tleská a EU vypadá slabě. Co když se z „štítu NATO“ stane „výběrčí daní“ – a Evropa zůstane sama mezi Ruskem a USA?

Evropa se připravuje na největší bezpečnostní krizi od konce studené války. Zatímco Donald Trump hrozí odchodem USA z evropské bezpečnostní architektury, experti varují: skutečné nebezpečí přichází odjinud – a může zasáhnout i Českou republiku.

USA chtějí rozdělit Evropskou unii. A jedna středoevropská země může hrát překvapivou roli

Evropská unie posouvá migrační politiku do tvrdší fáze. Na setkání ministrů vnitra v Bruselu se členské státy shodly na několika zásadních změnách, které mohou výrazně proměnit nejen systém vyhošťování, ale i způsob, jakým EU posuzuje žádosti o mezinárodní ochranu. Jde o největší posílení návratové politiky za poslední dekádu. Pod tlakem přetížených států – zejména Německa, Itálie, Rakouska a Beneluxu – se EU rozhodla, že neintegrovaní žadatelé o azyl, lidé bez nároku na pobyt a ti, kteří nespolupracují, musí počítat s novými povinnostmi a možnými sankcemi.

Evropský rozpočet patří mezi nejvíce sledovaná témata v celé EU — a nyní máme v ruce nová data, která ukazují zcela jasný obrázek: Německo zůstává jednoznačně největším „sponzorem“ Evropské unie, a to i navzdory tomu, že jeho ekonomika už dva roky klouže mezi stagnací a recesí. Kdo v Evropě platí – a kdo bere.

Evropské dluhy rostou nejrychleji za poslední desetiletí a podle nejnovějších analýz míří eurozóna k hranici, kterou ekonomové označují za nebezpečnou. Brusel přitom přichází s novým plánem: chce si společně půjčovat – a společně ručit. V praxi jde o eurobondy, které před pár lety EU výslovně slíbila, že zavádět nebude. Co to znamená pro české daňové poplatníky?

Frankfurt nad Mohanem měl být srdcem digitální Evropy. Dnes se však stává symbolem technologického paradoxu: v době, kdy umělá inteligence (AI) potřebuje obrovské množství elektřiny, Německo zavřelo své jaderné elektrárny. Výsledek? Datová centra, která pohánějí evropskou ekonomiku, stojí na pokraji energetického kolapsu. A tento problém se může brzy přelít i do Česka.