Stejná debata, která dnes probíhá v Německu, začíná stále silněji rezonovat také v České republice. Počet tropických dnů i tropických nocí roste, přibývá přehřátých bytů zejména v panelových domech a podkrovních bytech a stále více lidí zvažuje pořízení klimatizace.
Žebříčky hodnotící kvalitu jednotlivých států bývají často předmětem sporů. Přesto představují zajímavé srovnání toho, jak jednotlivé země vnímají mezinárodní odborníci z hlediska ekonomiky, fungování státu, zdravotnictví, infrastruktury nebo možností pro život. Pro Českou republiku je letošní vydání žebříčku U.S. News Best Countries 2026 zajímavé hned ze dvou důvodů.
Kauza německého domova Haus Linde v Dolním Sasku je varováním nejen pro Německo, ale i pro Českou republiku. Také česká společnost rychle stárne a stále více rodin je odkázáno na péči domovů pro seniory a specializovaných zařízení.
Debata o civilní ochraně obyvatel se netýká jen Německa. Také Česká republika po desetiletí postupně utlumovala systém civilní obrany, krytů a krizové připravenosti.
Český přesah: Stejný problém, možná ještě horší Zatímco Německo řeší historicky nízkou porodnost, Česko se...
Velikonoce tradičně znamenají pro tisíce Čechů cestu za nákupy do Německa – především do Bavorska a Saska. Letos se ale situace dramaticky mění. Kvůli válce na Blízkém východě a růstu cen ropy rostou ceny pohonných hmot na obou stranách hranice, přičemž Německo čelí rekordům a Česko přistupuje k regulaci. To zásadně ovlivňuje rozhodování: vyplatí se ještě tankovat v Německu, nebo naopak doma? A jak do toho vstupují státní zásahy, daně a rozdíly mezi trhy?
Pro české čtenáře, zejména z příhraničí (Chebsko, Domažlicko, Ústecko), mají německé svátky praktický dopad: zavřené obchody, omezené služby a změny v dopravě. S blížícími se Velikonocemi 2026 to platí dvojnásob – Německo má přísnější pravidla než ČR a některé dny, kdy jsou u nás otevřené obchody, jsou za hranicemi zcela „mrtvé“. Pokud plánujete nákupy nebo práci v Německu, právě velikonoční období patří mezi nejproblematičtější v celém roce.
Jak mluvil Andrej Babiš německy v Berlíně? Jazykový rozbor věta po větě Na berlínské tiskové konferenci dne...
Pro českého čtenáře je srovnání Jägermeisteru a Becherovky téměř nevyhnutelné. Oba nápoje patří do stejné kategorie – bylinné likéry, mají podobnou historii, vznikly v lékárnické tradici a obsahují desítky bylin. Přesto je jejich globální osud úplně jiný. Jägermeister se stal jednou z nejznámějších alkoholových značek na světě, zatímco česká Becherovka zůstává spíše regionální specialitou střední Evropy. Paradoxní je přitom i fakt, že některé marketingové a chuťové testy probíhaly v minulosti i v Česku a na Slovensku, kde se zkoušelo, jak budou nové varianty nápoje přijaty spotřebiteli. Právě zde se například testovala i nová varianta Jägermeister Orange, která se později dostala na světové trhy.
Podobné případy nejsou jen německým problémem. I v Česku se pravidelně objevují potravinové doplňky s účinnou látkou z Viagry prodávané přes internet, které obsahují nepřiznané léčivé látky – zejména v oblasti „přírodní podpory potence“ či hubnutí. Pro české spotřebitele je klíčové vědět, že nákup přes globální platformy typu Amazon neznamená automaticky bezpečnost. Pokud je v potravinovém doplňku skrytě obsažen lék na předpis, může jít o vážné zdravotní riziko – zvlášť u lidí se srdečními, cévními nebo urologickými problémy.
Hrůzná bilance čtyř let Putinovy války 1461 dní bojů proměnilo „třídenní operaci“ v krvavou opotřebovací válku....
Podobné nálady lze sledovat i v České republice. Čeští mladí lidé vyrůstají ve stínu války na Ukrajině, inflace posledních let, drahého bydlení i nejistoty na pracovním trhu. Z průzkumů dlouhodobě vyplývá, že mladá generace má obavy z geopolitického vývoje, dostupnosti bydlení a kvality pracovních míst. Stejně jako v Německu však i v Česku často přetrvává silná víra ve vlastní schopnosti – mladí lidé bývají skeptičtí k vývoji společnosti, ale důvěřují svému osobnímu úsilí. Tento rozpor mezi pesimismem vůči světu a optimismem vůči vlastní budoucnosti se tak zdá být širším evropským fenoménem.
Téma dědictví a pracovních pobídek je mimořádně aktuální i pro Českou republiku. Česko dnes nevybírá klasickou dědickou daň (byla zrušena v roce 2014) a patří mezi země s velmi nízkým majetkovým zdaněním. Současně čelí stárnutí populace, nedostatku pracovní síly a rostoucím tlakům na financování důchodů, zdravotnictví a sociálních služeb. Pokud by se v budoucnu výrazně zvýšily objemy předávaného majetku mezi generacemi – podobně jako se to očekává v Rakousku či Německu – mohla by se otevřít i v ČR otázka, zda velká dědictví nemění motivaci pracovat. Debata, která je dnes v českém prostředí spíše okrajová, se může stát jedním z klíčových ekonomických témat příští dekády.
Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových...
Rozsáhlý výpadek elektřiny po žhářském útoku ochromil části Berlína na několik dní. Firmy kritizují stát, experti varují před zranitelností infrastruktury – a otázka zní: je něco podobného možné i v Česku?
