
Vyplatí se jezdit tankovat do Česka? Německá média ukazují, že rozdíly v cenách paliv zůstávají výrazné i po skončení cenového stropu
Český přesah České příhraničí je už řadu let oblíbeným cílem německých řidičů, kteří chtějí ušetřit...

Český přesah České příhraničí je už řadu let oblíbeným cílem německých řidičů, kteří chtějí ušetřit...

Případ Filipa Turka patří k nejvýraznějším politickým aférám letošního roku v České republice. Nejde přitom pouze o samotnou dopravní nehodu, ale také o otázku politické odpovědnosti, veřejného vystupování a důvěryhodnosti člověka, který dlouhodobě budoval svou image nekompromisního automobilového nadšence a kritika klimatické politiky Evropské unie. Událost zároveň přichází v době, kdy se v Česku znovu intenzivně diskutuje o bezpečnosti silničního provozu, odpovědnosti veřejně známých osobností i o tom, jak velký vliv mohou mít sociální sítě na politickou kariéru. Rakouský deník Der Standard proto nevnímá nehodu pouze jako dopravní incident, ale jako možný zlom v kariéře jednoho z nejkontroverznějších českých politiků.

Událost v Brně znovu otevřela jednu z nejcitlivějších kapitol českých dějin – poválečný odsun sudetských Němců a takzvaný brněnský pochod smrti z roku 1945. Rakouská a německá média si všímají reakce české vlády.

Pro českého čtenáře je tato debata mimořádně citlivá, protože se nedotýká jen jedné kulturní akce v Brně, ale samotného českého vztahu k poválečnému uspořádání, Benešovým dekretům, odsunu Němců a schopnosti současné politiky zacházet s minulostí bez hysterie. Rakouský deník Der Standard ukazuje pohled zvenčí: zatímco část rakouských čtenářů vidí v Sudetoněmeckém dni v Brně šanci na smíření, jiní upozorňují na nacistickou minulost sudetských Němců, poválečné násilí na Němcích a také na nebezpečí nacionalismu na obou stranách.

Aktualizace k 8. květnu 2026: To, co ještě v únoru vypadalo jako historická, ale spíše okrajová událost česko-německého smíření, se během několika týdnů změnilo v ostrý domácí politický konflikt. Sudetoněmecký den se má konat 22.–25. května 2026 v Brně a poprvé v historii na území České republiky. Německý tisk tuto skutečnost stále popisuje převážně jako symbol dialogu a smíření, zatímco česká politická scéna ji proměnila v téma mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. (Seznam Zprávy)

Český přesah Pro českého čtenáře nejde o žádnou okrajovou energetickou zprávu, ale o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí příštích...

Případ německého podnikatele, který měl nelegálně vyvážet odpad z větrných elektráren do Česka, ukazuje problém, který se přímo dotýká i českého území. Zatímco Německo urychluje svou energetickou transformaci, část ekologických nákladů se může přesouvat za hranice – právě do zemí jako Česko nebo Polsko. Pro české obce a regiony to znamená reálné riziko nelegálních skládek, ekologických škod i zátěže pro místní úřady. Zelená energie tak nemusí mít vždy jen „čistou“ stránku, jak se často prezentuje.

Český přesah: Tohle není jen německé téma. Pokud by Německo čelilo vážnému výpadku dodávek plynu,...

Jak mluvil Andrej Babiš německy v Berlíně? Jazykový rozbor věta po větě Na berlínské tiskové konferenci dne...

Babiš v Berlíně: „Jsme zajedno s Německem ohledně Ukrajiny“ Na společné tiskové konferenci v Berlíně vystoupili 10. 3....

České země – tedy Čechy, Morava a česká část Slezska – patřily po staletí k nejprůmyslovějším a kulturně nejvlivnějším oblastem střední Evropy. Přesto si dnes mnoho lidí neuvědomuje, jak silně české prostředí ovlivnilo nejen rakouské hospodářství, ale i evropskou architekturu a kulturu. Řada známých firem, obchodních domů nebo gastronomických podniků, které jsou dnes spojovány například s Vídní či Rakouskem, má ve skutečnosti své kořeny právě v českých zemích. Podobně je tomu i u architektury – mnoho slavných staveb vznikalo díky spolupráci architektů a stavitelů z různých částí tehdejší monarchie, kde národní hranice nehrály téměř žádnou roli.

Spor kolem jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí není jen další epizodou českých politických hádek. Jde o test základních pojistek demokratického systému. O to, zda existují instituce schopné rozhodnout spor mezi vládou a prezidentem – a zda je politická moc ochotna jejich autoritu respektovat, i když se jí to nehodí. Právě proto je současná krize nebezpečná: ne kvůli jednomu kontroverznímu politikovi, ale kvůli ochotě vlády obejít pravidla, pokud hrozí, že by mohla prohrát.

Německá média: český zbrojní hráč pod drobnohledem Pozornost, kterou plánovaný vstup Czechoslovak Group na burzu vyvolává, se neomezuje jen na investory. Německá média sledují nástup českého zbrojního koncernu s mimořádným zájmem, a to zejména v souvislosti s proměnou evropského obranného průmyslu po ruské invazi na Ukrajinu. Téma CSG se objevuje nejen v ekonomických rubrikách, ale i v širších bezpečnostních a geopolitických souvislostech.

Klimatická strategie Bruselu se otřásá v základech. Pokud Praha, Bratislava a Budapešť neustoupí, může se celý plán EU zhroutit. Evropská unie se ocitá před jedním z největších politických střetů posledních let. Plánovaná CO₂ daň na benzin, naftu, plyn a topení, klíčový pilíř evropské klimatické politiky, naráží na tvrdý odpor států střední a východní Evropy. A Česká republika v něm hraje klíčovou roli.

Když německá média píší „historický milník“, český internet mluví o „provokaci“. Proč se Sudetendeutscher Tag 2026 v Brně stal tématem, které oba národy vnímají úplně jinak? Sudetoněmecký krajanský sjezd, tradiční každoroční setkání odsunutých Němců a jejich potomků, se v květnu 2026 poprvé v historii uskuteční přímo v České republice – v Brně. Německá média o události informují stručně, klidně a s důrazem na smíření. Česká strana naopak řeší obavy z protestů, Benešových dekretů i možných politických dopadů. Proč vznikl tak prudký kontrast?