Německý ministr průmyslu a vicekancléř Habeck se propadá v oblibě.  Většina Němců je už pro předčasné volby

Ministr průmyslu (Zelení) a hlavní tvář Zelených pro nadcházející parlamentní volby dramaticky ztrácí přízeň voličů. Rychle klesá i důvěra ve spolkovou vládu. Odvracejí se od ní nyní i dokonce příznivci SPD a Zelených. Navzdory rostoucímu popularitě se ale musí znepokojovat i konzervativní CDU (Unie).

Vzhledem k přetrvávajícím sporům ve vládní koalici je nyní většina Němců pro předčasné volby. Jen 41 procent je stále toho názoru, že by vláda měla dále vládnout až do řádného termínu voleb v září 2025, 54 procent je pro nové volby v dřívějším termínu. Toto je výsledek německého výzkumu veřejného mínění (Deutschlandtrend) z konce října, který Infratest Dimap provedl pro veřejnoprávní televizi ARD „Tagesthemen“ a deník DIE WELT.

Kritika práce vlády je obrovská. S prací vlády je nyní nespokojeno 85 procent Němců, o dalších šest procentních bodů více než před třemi týdny. Zvýšil se především počet „vůbec nespokojených“ o osm bodů na 44 procent. Ještě vážnější poznatek je, že příznivci SPD a Zelených, z nichž těsná většina byla dříve spokojena s výkonem vlády, se nyní od ní odvracejí.

Podle údajů z průzkumu veřejného mínění je spokojenost těch, kteří vládu doposud podporovali doslova ve volném pádu směrem k jejich velké nespokojenosti. Oproti výzkumu veřejného mínění (Deutschlandtrend) z 10. října klesla spokojenost mezi příznivci SPD ze 44 na 34 a mezi příznivci Strany zelených dokonce z 51 na 30 procent. Nelibost směřuje zejména k ministru hospodářství Robertu Habeckovi. Jeho popularita klesla o osm bodů na 20 procent.

Nejoblíbenějším politikem je stále ministr obrany Boris Pistorius (SPD) s 55 procenty. Na druhém místě je lídr strany CDU Friedrich Merz, který si polepšil o tři body na 30 procent. Následuje šéfka BSW Sahra Wagenknechtová s 24 procenty. Kancléř Olaf Scholz (SPD), stejně jako ministr financí Christian Lindner (FDP) a předsedkyně AfD Alice Weidelová, dosáhli obliby ve výši 19 procent.

Unie také dosáhla zisků v tzv. „Otázce na neděli“ (Sonntagsfrage). Pokud by se příští neděli konaly spolkové volby, CDU/CSU by získala 34 procent. To je o tři body více než před třemi týdny, a současně  nejvyšší hodnota od února 2021. AfD by byla druhou nejsilnější silou s nezměněnými 17 procenty, těsně následovaná SPD se stále 16 procenty. Zelení by získali jedenáct procent (mínus dvě), BSW šest procent (mínus dvě). FDP, která má v současnosti čtyři procenta (plus jedno), by již v příštím Bundestagu zastoupena nebyla.

Dobré hodnoty pro Unii se však nepromítají do odpovídající důvěry, že by případná spolková vláda vedená Merzem dělala lepší politiku než vláda současná. Pouze 23 procent zastává názor, že spolková vláda vedená CDU/ CSU by „nadcházející úkoly a problémy v Německu vyřešila lépe než současná spolková vláda“. 53 procent věří, že nová vláda by problémy vyřešila „stejně/špatně“ jako ta předchozí, a 16 procent dokonce očekává, že by je řešila hůře.

Co trápí Němce

Němci jsou znepokojeni zejména špatnou ekonomickou situací. Téměř tři čtvrtiny (73 procent) se „velmi“ obávají o postavení „Německa jako místa vhodného pro průmyslové a hospodářské aktivity “. 44 procent se obává, „že si v budoucnu již nebudou moci udržet svou životní úroveň“. A téměř každý pátý zaměstnaný člověk, který má právo volit, se „velmi bojí“ o svou práci. Posouzení hospodářské a rozpočtové a finanční politiky spolkové vlády je odpovídajícím způsobem kritické. 83 procent je s ním „méně/vůbec nespokojeno“ a většina příznivců vlády to cítí stejně.

Pokud jde o hospodářskou politiku, nespokojenost voličů směřuje především k Zeleným. Na otázku „Která ze tří vládních stran vás z hlediska hospodářské politiky nejvíce zklamala?“ 50 procent jmenovalo Zelené, 24 procent FDP a 19 procent SPD. Pokud jde o rozpočet a finanční politiku, FDP a Zelení jsou na tom téměř stejně: 38 procent dotázaných je nejvíce zklamaných z FDP, 36 procent ze zelených a 17 procent z SPD.

Názory se různí, zejména pokud jde o dluhovou brzdu. 48 procent si jej přeje zachovat, 45 procent je pro její zmírnění. Tato hodnota se od srpna 2024 zvýšila o čtyři body. 67 procent dotázaných je pro „poskytnutí státní podpory firmám, které investují v Německu“, 54 procent je pro „všeobecné snížení daní pro firmy“.

Respondenti byli doptávání i na volby v USA. Zde je názor Němců jasný: Oproti začátku října ztratila demokratka Kamala Harris čtyři procentní body. Jasná většina 74 procent však uvedla, že Harris byla pro ně „přesvědčivější“ než republikán Donald Trump, který měl jedenáct procent (plus tři). Trumpovi jsou nakloněni pouze příznivci AfD s relativní většinou 41 procent.

82 procent Němců věří, že americká prezidentka Harris „by byla lepší pro vztahy mezi USA a Německem“, dobré tři čtvrtiny voličů tomu věří také, že by se více věnovala „globálnímu boji proti změně klimatu“, „bezpečnosti v Evropě“ a byla by dobrá i pro „… německou ekonomiku“. Po prezidentských volbách v USA panují velké obavy o dodržování demokratických pravidel. 74 procent očekává, že Harris „uzná“ možnou porážku. Na otázku, zda Trump „uzná možné vítězství Kamaly Harrisové“, však pouze 13 procent odpovědělo ano. Přinejmenším v Německu má Trump obrovský problém s důvěryhodností.