Nové historické maximum, vysoký podíl cizinců mezi rodinami pobírajících občanskou sociální dávku (Bürgergeld)

V téměř 1,4 milionu rodin pobírá alespoň jeden z rodičů občanskou sociální dávku (Bürgergeld). Mezi nimi je podíl cizinců vyšší než kdykoli předtím, jak ukazuje odpověď na dotaz AfD, kterou má k dispozici rovněž deník DIE WELT. Pohled do minulosti ukazuje, že došlo k razantním změnám.

V důsledku příchodu uprchlíků z Blízkého východu od roku 2015 a ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022 přijalo Německo několik milionů lidí. Tyto dva velké migrační pohyby také vedly k tomu, že v posledních letech výrazně vzrostl podíl zahraničních příjemců občanských sociálních dávek.

Každý, kdo po začátku války uprchl z Ukrajiny do Německa, nemusel žádat o azyl a měl a má tedy automaticky nárok na občanskou dávku, pokud je nezaměstnaný. Uprchlíci z jiných zemí naproti tomu zpočátku pobírají dávky podle zákona o azylových dávkách, přičemž standardní sazba je ale jen zhruba 100 eur pod občanským příspěvkem.

V červnu letošního roku dosáhl podíl neněmeckých rodin, ve kterých je alespoň jeden rodič práceschopný a pobírá občanský příspěvek, nového historického maxima. V současnosti konkrétně pobírá 859 966 neněmeckých rodin s dětmi (62,1 procenta) a 524 393 německých rodin s dětmi (37,9 procenta) občanskou dávku. Tato čísla pocházejí z žádosti poslaneckého klubu AfD spolkové vládě, kterou WELT exkluzivně získal. Pro srovnání: V roce 2010 byla míra německých rodin s dětmi kolem 71 procent.

Reakce spolkové vlády, která se odvolává na údaje Spolkového úřadu práce (BA), také ukazuje, že jsou nadměrně zastoupeny rodiny bez německého pasu s velkým počtem dětí. Podíl rodin se třemi a více dětmi, žádajících o sociální dávku je v současnosti 71,3 procenta (269 116). Z celkových 13,2 miliardy eur, které v roce 2023 přitekly rodinám za standardní sazby občanských dávek, získaly neněmecké rodiny zhruba 8,2 miliardy eur, což odpovídá téměř 62 procentům.

V posledních měsících se také obecně zvýšil počet příjemců občanských dávek. Podle Spolkového ministerstva práce (BMAS) za to může především slabá ekonomika a snížená ochota mnoha firem najímat lidi.

Statistiky BA počítají k červenci celkem s cca 5,5 miliony osob s nárokem na standardní dávky v občanském příspěvku, včetně zhruba čtyř milionů práceschopných. Patří sem i nezletilí a více než 800 000 zaměstnanců, kteří si musí vylepšovat mzdu občanskou sociální dávkou.

Podíl cizinců mezi všemi příjemci dávek byl nedávno 45,8 procenta, z toho největší podíl tvořili lidé z osmi nejčastějších zemí původu žadatelů o azyl (18,6 procenta) a občané Ukrajiny (10,3 procenta).

Na podzim 2023 zahájil ministr práce Heil program nazvaný „Job Turbo“, který měl za cíl zvýšit míru zaměstnanosti mezi uprchlíky. To se ale podařilo jen částečně, také proto, že Německo i nadále přijímá mnoho uprchlíků.

Konkrétně v červenci pracovalo 29,4 procenta ukrajinských občanů ve věku od 15 do 64 let Loni v říjnu to bylo 24,8 procenta. Mezi lidmi z hlavních azylových zemí původu se tento podíl zvýšil ze 42,7 na 44,6 procenta. Tato čísla však zahrnují i ​​zaměstnance na částečný úvazek.

To znamená, že se počítají například i lidé, kteří pracují na zkrácený úvazek, ale jsou stále odkázáni na občanské sociální dávky. Pokud tuto skupinu odečtete, vyjdou následující hodnoty: 23,8 procenta zaměstnanosti ukrajinských občanů (19,8 procenta v říjnu 2023) a 38,1 procenta lidí ze zemí azylového původu (36,7 procenta v říjnu 2023).

Sám Heil měl při zahájení programu velmi vysoká očekávání. Na podzim 2023 mluvil o zhruba 400 000 uprchlících s vyhlídkou na setrvání, kteří budou po absolvování integračních a jazykových kurzů schopni vykonávat nějaké zaměstnání. Vzhledem k ekonomické krizi je nárůst zaměstnanosti skutečně značný – jen se neblíží 400 000 osob, ale pouze 142 866.