„Náklady musí dolů“ – německá ministryně hospodářství Reiche požaduje změnu kurzu v energetické transformaci (Energiewende), Zelení její přístup kritizují

Ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reiche plánuje do konce léta představit „realistickou revizi“ energetické transformace. Mnohé se může změnit. Jedním z návrhů je, aby se výrobci zelené energie finančně podíleli na rozvoji přenosové sítě.

„Celkové náklady musí klesnout,“ uvedla politička CDU podle deníku DIE WELT pro agenturu DPA v Berlíně. „V posledních letech byl politický cíl zaměřen výhradně na výstavbu obnovitelných zdrojů. Energetická transformace ale bude úspěšná jen tehdy, pokud budeme důsledně spojovat rozvoj obnovitelných zdrojů s efektivitou nákladů. To musí být naším cílem.“

Podle Reiche by se provozovatelé zařízení na výrobu zelené elektřiny měli v budoucnu podílet na financování rozvoje elektrické sítě.

Do konce léta chce Reiche představit „realitní prověrku“ stavu transformace. „Nezbytně potřebujeme větší kontrolu nad výrobou energie, abychom mohli vyrovnávat kolísání výkonu z obnovitelných zdrojů. Svou roli přitom hrají i akumulátory – jsou součástí řešení, ale samy o sobě nestačí. Výsledky analýz pečlivě vyhodnotíme a přijmeme z nich potřebná opatření.“

Její předchůdce Robert Habeck (Zelení) podporoval rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie. Ty mají klíčovou roli při dosahování klimatických cílů. Výstavba přenosových sítí však s tímto tempem nestíhá držet krok. Kvůli nedostatečné kapacitě musí být obnovitelné zdroje často omezovány, což vyžaduje nákladná kompenzační opatření. Aby bylo možné přenést elektřinu vyrobenou na severu Německa do spotřebitelských center na jihu, musí být postaveny tisíce kilometrů nových vedení – většina z nich ale zatím doposud neexistuje.

K plánovaným úlevám pro spotřebitele v oblasti poplatků za přenos energie, které mimo jiné slouží k financování výstavby sítí, Reiche uvedla: „Momentálně se tyto náklady přesouvají od spotřebitelů na stát – a tím na daňové poplatníky – v rozsahu asi 30 miliard eur. Tím ale neřešíme základní problém. Opatření jako snížení daně z elektřiny, zrušení poplatku za plynové zásobníky, částečné převzetí síťových poplatků a pokrytí nákladů na podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu dohromady činí právě těch 30 miliard. Energetická transformace musí být efektivnější. A podle ministryně toho lze dosáhnout.“

Reiche dále upozornila, že klíčovou roli hraje odhadovaná spotřeba elektřiny. „Předchozí vláda předpokládala, že už do roku 2030 dosáhne spotřeba 750 TWh, a do roku 2035 se počítá až s 1000 TWh. To by znamenalo nárůst téměř o 40 % během pár let. Seriózní studie však zpochybňují, zda takové zvýšení odpovídá realitě. Ano, elektrifikace poroste – zejména v oblasti tepelných čerpadel, elektromobility a digitalizace – ale zda to bude v takovém rozsahu, je sporné.“

Reiche zdůraznila, že rozvoj obnovitelných zdrojů a rozšiřování sítí musí být lépe sladěny. Provozovatelé zelené energie by měli nést větší systémovou odpovědnost a přispívat i na financování přenosových sítí.

„Systémová odpovědnost znamená, že náklady na rozvoj sítí neponesou jen provozovatelé sítí a nepřenesou je plně na koncové spotřebitele prostřednictvím poplatků,“ uvedla Reiche. Dnes leží tyto náklady výhradně na provozovatelích a jsou hrazeny právě z poplatků za přenos. Spolková síťová agentura připravuje reformu těchto poplatků. V jejím návrhu se zmiňuje i rozšíření financování prostřednictvím příspěvků samotných výrobců energie.

„Potřebujeme spravedlivé rozdělení odpovědnosti,“ řekla Reiche. „Obnovitelné zdroje jsou nezbytné pro dekarbonizaci i díky svému technologickému potenciálu. Ale rizika a náklady nesmí nést jen spotřebitelé. Výrobci musí nést větší díl systémové odpovědnosti – včetně podílu na stabilitě sítí, regulovatelnosti a řízení výroby.“

Podle Reiche je současný model, který zajišťuje výrobcům obnovitelné energie platby i v době, kdy jejich energie do sítě nejde, z ekonomického hlediska neudržitelný a měl by být rychle přehodnocen. Pokud výrobci přijmou větší odpovědnost, lze podle ní zachovat i dosavadní cíle růstu obnovitelných zdrojů.

Klimatické cíle zůstávají velmi ambiciózní

Reiche se jednoznačně přihlásila ke klimatickým cílům pro rok 2045, ale zároveň uvedla: „Tyto cíle jsou mimořádně ambiciózní. Každý, kdo se tématem seriózně zabývá, to potvrdí.“

Cílem Německa je dosáhnout do roku 2045 klimatické neutrality – tedy stavu, kdy země nevypustí více skleníkových plynů, než dokáže přírodně nebo technologicky zachytit.

Kritiku na její návrhy vznesl Karsten Smid z Greenpeace: „Co Katherina Reiche prodává jako ‚realistickou kontrolu‘, je ve skutečnosti návrat k fosilní minulosti a známá taktika odkladu. Místo aby podporovala rozvoj obnovitelných zdrojů a umožnila větší flexibilitu sítě, zpomaluje transformaci a spoléhá na rozšiřování plynových elektráren po celé zemi.“