Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v německém maloobchodě se dál zhoršuje. A to i přesto, že průměrná mzda v tomto sektoru je relativně atraktivní. Odvětví volá po změnách ve školství i daňové politice – a zároveň zdůrazňuje, že problém není v nízkých výdělcích.
Podle aktuálních údajů Německého svazu obchodu (HDE) zůstalo v roce 2024 neobsazeno přibližně 122 000 pracovních pozic v maloobchodě. Oproti roku 2010, kdy se počet volných míst pohyboval pod hranicí 40 000, jde o dramatický nárůst. A situace se podle odborníků bude dál zhoršovat – kvůli rostoucím personálním nárokům i odchodu generace „baby boomerů“ do důchodu.
Podle deníku DIE WELT to potvrzuje i studie Institutu německého hospodářství (IW), která předpovídá, že mezi více než 1300 analyzovanými profesemi budou právě prodejní profese nejvíce zasaženy. Důvodem je nejen vysoký počet volných míst, ale především nedostatek kvalifikovaných uchazečů mezi nezaměstnanými. V roce 2024 činil tzv. kvalifikační deficit v maloobchodě v průměru 27 000 osob – a podle odhadů IW stoupne do roku 2028 na více než 40 000.
Ekonom Alexander Burstedde z IW označuje situaci za strukturální nedostatek pracovníků a vyzývá k systematickým změnám:
„Je třeba posílit profesní orientaci na školách a žákům jasně vysvětlit, jaké příležitosti nabízí odborné vzdělávání, zejména v ohrožených profesích.“
Podobně apeluje i Steven Haarke, výkonný ředitel HDE pro oblast práce a sociálních věcí:
„Politika musí konečně jednat,“ říká a volá po lepších podmínkách pro sladění práce a rodiny.
„Pro maloobchod, kde převažují ženy, je klíčové, aby byla celotýdenní školková péče do 20 hodin dostupná po celé zemi – včetně sobot.“
Ironií osudu však právě profese učitelek v mateřských školách podle IW trpí druhým největším nedostatkem personálu – hned po prodavačkách. I když zájem o práci v mateřských školách roste, příliv pracovníků nestačí. IW očekává v oblasti předškolního vzdělávání do roku 2028 chybějících téměř 31 000 lidí.
Haarke však nezůstává jen u tématu péče. Navrhuje například daňovou reformu, která by převedla manželské daňové třídy III a V do tzv. „faktorového modelu“ třídy IV – což by motivovalo více žen ke vstupu na pracovní trh.
Dále požaduje:
„Předčasné důchody jsou drahé a zbytečně snižují pracovní potenciál trhu práce,“ varuje Haarke.
Podle nejnovější statistiky Spolkového statistického úřadu činila v roce 2024 průměrná hrubá hodinová mzda ve full-time úvazku 22,26 EUR, což odpovídá přibližně 3628 EUR hrubého měsíčně.
Výdělek se ovšem výrazně liší podle kvalifikace. Úřad rozlišuje čtyři úrovně:
Úroveň kvalifikace | Popis | Průměrný hrubý hodinový výdělek |
---|---|---|
Pomocník | Bez odborné kvalifikace | 16,44 EUR |
Odborník | S ukončeným odborným vzděláním | 19,09 EUR |
Specialista | S další kvalifikací nebo Bc. | 27,85 EUR |
Expert | S magisterským nebo diplomem | 37,02 EUR |
Statistiky ukazují, že mzdy v maloobchodě v posledních dvou letech výrazně vzrostly – například u expertů o 4,50 EUR/hod, u pomocníků o 2,20 EUR/hod. Celoněmecký průměr vzrostl o 2,63 EUR/hod.
V německém maloobchodě pracuje přibližně 3,1 milionu lidí, z toho:
Zhruba dvě třetiny zaměstnanců v maloobchodě jsou ženy. Podle HDE je díky tomu i nadprůměrně vysoké zastoupení žen ve vedení:
To je o 10 a 17 procentních bodů více než v celoněmeckém průměru.
Zkouška