Němečtí vojáci jako mírové síly na Ukrajině? V CDU panuje rozkol

Po washingtonském ukrajinském summitu se v Evropě znovu otevírá otázka, jaké bezpečnostní garance poskytnout Kyjevu po případném mírovém urovnání s Ruskem. Zatímco část politiků hovoří o možnosti vyslání německých vojáků jako součásti mezinárodních mírových sil, jiné hlasy varují před přetížením Bundeswehru i před politickými riziky.

Rozdílné postoje v německé koalici

Kancléř Friedrich Merz (CDU) po konzultacích ve Washingtonu podle DIE WELT možnost vyslání vojáků neodmítl, ale označil za předčasné dávat závaznou odpověď. Rozhodnutí by muselo padnout i v Bundestagu, a to formou tzv. „mandátového usnesení“.

Ve vládní černo-červené koalici se ale postoje liší.

• SPD se staví zdrženlivě. Šéf poslanců Matthias Miersch prohlásil, že je nutné věc hodnotit v celkovém kontextu a zatím „nic nevylučovat, ale ani neříkat, jak přesně to má vypadat“.
• SPD-místopředsedkyně Siemtje Möller zdůraznila, že klíčová je role USA: bez jejich účasti by žádné garance nebyly realistické.
• Naopak někteří unijní politici – například Peter Beyer (CDU) – hovoří o tom, že Německo nesmí v případě evropského rozhodnutí zůstat stranou a mělo by být připraveno podílet se i vojensky.

Francie a Británie už diskutují

Paříž i Londýn se myšlenkou evropských mírových jednotek na Ukrajině zabývají delší dobu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by návrh bezpečnostních garancí měl být na stole během deseti dnů.

Otevřenost, ale i varování

• Reservistenverband (Svaz záložníků) podporuje možnost vyslání vojáků. Podle jeho šéfa Patricka Sensburga by Německo mělo být připraveno poskytnout největší kontingent.
• Johann Wadephul (CDU), spolkový ministr zahraničí, však varuje, že Bundeswehr by mohl být „přetížen“. Nejdříve je podle něj nutné, aby Putin vůbec přistoupil na vážná jednání o příměří.
• Norbert Röttgen (CDU) zdůraznil, že nejde jen o bezpečnost Ukrajiny, ale o novou evropskou bezpečnostní architekturu. Upozornil, že německá armáda není v současné době dostatečně připravena – chybí jí vojáci i výzbroj.

Postoj USA a prezidenta TrumpaAmerický prezident Donald Trump v rozhovoru pro Fox News odmítl nasazení amerických vojáků na Ukrajině. Evropě podle něj přísluší případné vyslání jednotek, zatímco USA mohou přispět jinými formami podpory – například ze vzduchu.

Opatrnost i tlak

Část unijních politiků, například Roderich Kiesewetter (CDU), varuje před příliš otevřenou debatou. „Bez jasného signálu, že Rusko je ochotno jednat, je diskuse o garancích předčasná,“ uvedl.

Podle něj navíc musí být jasné, pro jakou Ukrajinu by garance platily – pokud by šlo o stát s odstoupenými územími, znamenalo by to porušení ukrajinské ústavy.

Shrnutí

Debata o možném nasazení Bundeswehru na Ukrajině rozpolcuje německou politickou scénu. CDU je více otevřená, SPD vyčkává na jasnou pozici USA. Podle expertů je situace o to komplikovanější, že ruský prezident Putin zatím nedal žádný signál k příměří či mírové dohodě.

V tuto chvíli tak zůstává vše jen v rovině scénářů – ale tlak na rychlé rozhodnutí roste.

Přehled hlavních názorů německých čtenářů z komentářů pod článkem (viz graf výše):

Hlavní postoje v komentářích:

1. Proti vyslání Bundeswehru – obavy o životy vojáků („Himmelfahrtskommando“)
   – nejčastější argument, že by to byla sebevražedná mise.
   ≈ 15 zmínek
2. Proti – nejdříve by měli bojovat Ukrajinci v Německu
   – kritika, že Ukrajinci pobírají dávky v Německu, zatímco Němci by měli riskovat život.
   ≈ 14 zmínek
3. Proti – historické důvody (2. světová válka, zkušenosti z Afghánistánu)
   – Německo by se nemělo znovu vojensky angažovat na východě.
   ≈ 6 zmínek
4. Proti – Německo má vlastní problémy
   – stát by měl nejdříve řešit domácí situaci, nikoliv posílat vojáky ven.
   ≈ 5 zmínek
5. Proti – Rusko nesmí být provokováno, spíše hledat mírová řešení
   – obavy z eskalace konfliktu.
   ≈ 3 zmínky
6. Pro – Německo musí převzít odpovědnost a solidaritu
   – menšinový názor, že Německo má nést svůj díl vojenské odpovědnosti.
   ≈ 2 zmínky

Shrnutí:
Drtivá většina komentářů je proti vyslání německých vojáků na Ukrajinu. Nejčastější argumenty se točí kolem ochrany životů, kritiky „nečinných“ Ukrajinců v Německu a historických zkušeností. Podpora mise je v komentářích marginalizovaná.