Německé soudy hlásí prudký nárůst azylových žalob. Co se děje – a jaké to má důsledky?

Počet žalob ve věcech azylu v Německu strmě roste – a to i přes klesající počty nových žádostí o azyl. Nejvíce zatížené jsou země Severní Porýní-Vestfálsko, Bavorsko a Dolní Sasko. Trend prodlužuje délku soudních řízení a zvyšuje tlak na rozpočty i kapacity justice. Data podle DIE WELT vycházejí z analýzy Deutsche Richterzeitung na základě údajů zemských ministerstev, kterou zveřejnila síť Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND).

Hlavní čísla

  • 76 646 nových hlavních řízení (Hauptsacheverfahren) přijaly německé soudy do konce června 2025.
  • Tím už nyní překonaly celý rok 2023 (71 885) a dosahují tří čtvrtin úrovně roku 2024 (100 494).
  • Nejvyšší počty evidují:
    • Severní Porýní-Vestfálsko (NRW): 13 304 žalob v 1. pololetí 2025,
    • Bavorsko: 11 412,
    • Dolní Sasko: 11 000více než za celý rok 2024. Dolní Sasko tak zaznamenalo největší nárůst, za ním následuje Bádensko-Württembersko.

Proč žaloby přibývají, když žádostí ubývá?

Paradox vysvětluje výkonný ředitel Německého svazu soudců (DRB) Sven Rebehn:

„Klesající počet žádostí o azyl se v justici zatím neprojevuje. Naopak, počet azylových žalob v 1. pololetí 2025 výrazně stoupl, protože Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) nyní své správní řízení vyřizuje rychleji. Soudy tak mají více případů, což místy znovu prodlužuje délku řízení.“

Jinými slovy: rychlejší rozhodování BAMF generuje dřívější (a četnější) soudní přezkumy – a tím i vyšší přítok sporů na soudy.

Délka řízení se natahuje

Země hlásí postupné prodlužování průměrné doby soudních sporů:

  • Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz): průměr
    • 2023: 3,9 měsíce → 2024: 5,4 → 1. pololetí 2025: 6 měsíců.
  • V jednociferném rozmezí průměru se stále drží:
    • Bavorsko: 7,1 měsíce,
    • Bádensko-Württembersko: 7,6 měsíce,
    • Sasko-Anhaltsko: 8,4 měsíce,
    • Sársko: 9 měsíců.
  • V jedenácti dalších spolkových zemích už azylové spory trvají mezi 10 a 19 měsíci.
  • Hesensko je nejpomalejší („Schlusslicht“).

Dlouhá řízení komplikují návratovou politiku u neúspěšných žadatelů a zvyšují náklady obcí (ubytování, školství, sociální agenda). Zároveň odčerpávají kapacity soudů a správních orgánů.

Kde je zátěž nejvyšší

  • NRW, Bavorsko a Dolní Sasko registrují nejvíce nových sporů.
  • Dolní Sasko se stalo motorovým nárůstem – jen v 1. pololetí 2025 už překonalo celoroční bilanci 2024.
  • Za ním následuje Bádensko-Württembersko, které rovněž hlásí výrazné zrychlení přílivu případů.

Rozdíly mezi zeměmi odrážejí místní strukturu ubytování, přidělování žadatelů, ale i organizaci správních soudůpersonální situaci.

Co z toho plyne pro německou politiku

Debata se soustřeďuje na tři linie:

  1. Kapacity a organizace justice – posílení správních soudů, lepší rozvrh práce, specializace senátů a digitalizace spisů (rychlejší výměna dat BAMF ↔ soudy).
  2. Kvalita rozhodování v 1. instanci – cílem je méně „zbytečných“ odvolání díky přesnějším, lépe zdůvodněným rozhodnutím BAMF.
  3. Evropský rámec (GEAS) – jednotnější hraniční a rychlé procedury mají zkrátit dobu nejistoty a omezit „ping-pong“ mezi úřady a soudy.

Kontext pojmů

  • BAMF – Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky, rozhoduje o žádostech o azyl.
  • Hauptsacheverfahren – hlavní (meritorní) soudní řízení ve věci samé, odlišné od předběžných opatření.
  • DRB / Deutsche Richterzeitung – profesní svaz soudců a státních zástupců; jeho časopis shromáždil data od zemských ministerstev.
  • RND – Redaktionsnetzwerk Deutschland, novinářská síť, která analýzu zveřejnila.

Co je podle vás pro azylová řízení v Německu (a EU) nejdůležitější priorita?

Co by mělo sledovat Česko

Německo je klíčový sousedcílová země v rámci Schengenu. Dlouhá řízení a kapacitní limity v DE se mohou promítat do:

  • hraničních kontrol a přeshraniční policie,
  • návratové politiky (readmise, Dublin),
  • zátěže obcí v pohraničí (školy, ubytování, sociální služby).

Pro Prahu dává smysl průběžně vyhodnocovat kapacitní kroky německých správních soudů, digitalizaci a zejména implementaci GEAS, která bude standardizovat postupy v celé EU.

Závěr

Rok 2025 potvrzuje: německé azylové soudnictví stojí před výkonnostní zkouškou. Rychlejší správní rozhodování BAMF přináší více soudních přezkumů, což bez adekvátních kapacit a digitalizace prodlouží řízení a prodraží celý proces. Vývoj v zemích jako NRW, Bavorsko či Dolní Sasko napoví, zda reformy stačí – nebo bude nutná další personální a procesní injekce.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *