Brizantní nové detaily k „dronové“ eskalaci v Polsku: šlo o záměrné testování reakce NATO?

Co se stalo

• V časovém okně přibližně 23:30–6:30 CEST (10. září 2025) polské systémy PVO zaznamenaly nejméně 19, pravděpodobně až 22–25 průniků bezpilotních prostředků z ruského útoku na Ukrajinu do polského vzdušného prostoru. Několik bylo sestřeleno; trosky dopadly na více místech v zemi a poškodily mimo jiné obytný dům, zranění ale hlášeni nejsou.
• NATO aktivovalo pohotovostní prostředky protivzdušné obrany; do akce se zapojily polské F-16 i nizozemské F-35, které drony zneškodnily. Podle aliančního velení šlo o nejzávažnější narušení vzdušného prostoru NATO za poslední dekády.

Nové (a dosud neveřejné) detaily

• Podle interního bezpečnostního brífinku NATO (informace zjištěné deníkem WELT) letělo minimálně pět dronů po přímé trajektorii na alianční základnu. Z těchto pěti měly tři zničit nizozemské F-35 a další dva spadnout za dosud nejasných okolností. Směr útoku odpovídá logistickému uzlu Rzeszów-Jasionka, odkud proudí vojenská pomoc na Ukrajinu.

Reakce Polska a spojenců

• Varšava aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy a požádala o mimořádné konzultace. NATO i jednotlivé vlády vyjádřily solidaritu a mluví o koordinované provokaci; Aliance zároveň analyzuje rychlost a způsob své reakce.

Ruská strana přímý záměr popírá; Kreml incident bagatelizuje jako „nic nového“. NATO a evropské vlády přesto řeší posílení PVO v Polsku a podél hranice s Běloruskem.

Proč je to důležité

• Jde o první potvrzené sestřely na území členského státu NATO v souvislosti s probíhající válkou, což zvyšuje riziko eskalace i tlak na rychlou modernizaci evropské PVO (senzory, efektory, protivzdrojová opatření).

Indicie o cíleném průniku a „testování“ reakční doby a prostředků NATO posunují incident z kategorie „bludných“ UAV do roviny zpravodajsky a vojensky záměrné akce. Vyšetřování běží a některá čísla se mohou upřesnit.

Klíčová fakta v bodech

• Počet UAV: min. 19, možná 22–25.
• Sestřely: potvrzené zásahy polských a nizozemských stíhaček (F-16, F-35).
• Cíl letu (pravděpodobný): směr Rzeszów-Jasionka – klíčový uzel pro pomoc Ukrajině.
• Právní krok: článek 4 – konzultace v rámci NATO.
• Škody: poškození obytného domu, bez obětí.

Kontext a otevřené otázky

• Úmysl vs. „bludný let“: alianční i polské zdroje přisuzují průniku vysokou pravděpodobnost záměru; definitivní závěry však závisí na forenzní analýze trosek a letových dat.
• Další kroky NATO: možné posílení stíhací ochrany, rotace PVO a omezení vzdušného prostoru v příhraničí s Běloruskem.