40 000 eur za čtyři netopýry: Jak Německo plýtvá veřejnými penězi – a jak se z toho může poučit Česko

V době, kdy evropské vlády hledají miliardy na investice do infrastruktury, obrany a klimatické politiky, ukazuje nejnovější „Schwarzbuch“ (Černá kniha) německého Bund der Steuerzahler (Svazu daňových poplatníků), že problém není jen v nedostatku peněz, ale často i v jejich plýtvání.

Podle DIE WELT organizace letos zdokumentovala 100 případů nejabsurdnějších státních a komunálních výdajů. Některé z nich působí téměř groteskně, jiné ilustrují hlubší systémové slabiny veřejných investic.

1. Netopýři za 40 000 eur

V malé obci Kirchberg an der Murr se plánovalo zbourání staré obecní haly. Jenže průzkum odhalil, že pod střechou žijí čtyři chráněné netopýry druhu Pipistrellus pipistrellus.
Město muselo na náhradní domky pro tyto savce na fasádách školy a sportovní haly vydat 20 000 eur.
Aby mohlo halu zbourat, musí ještě několik let monitorovat, zda se netopýři skutečně do nových příbytků přestěhovali. Náklady na sledování: dalších 21 000 eur.
Reálný začátek demolice je plánován nejdříve na zimu 2027/2028.

Svaz daňových poplatníků označil případ za příklad „absurdního dopadu ochrany přírody v praxi“.

2. Klärschlamm za miliony bez užitku

Město Koblenz investovalo do zařízení na výrobu energie z čistírenského kalu 7,8 milionu eur. Po pěti letech provoz skončil – nebyl dostatek vstupního materiálu ani odborníků.
I přesto město platí ročně 220 000 eur na údržbu odstavené technologie, aby ji bylo možné „kdykoli znovu spustit“.

3. Policie v Brémách a zlaté účtenky

V rámci boje proti tzv. „rasovému profilování“ musí brémská policie vystavovat kontrolovaným lidem účtenku s místem, časem a důvodem kontroly.
Na vývoj aplikace a 100 mobilních tiskáren padlo 143 000 eur, roční provoz stojí dalších 21 500 eur.
Od června 2022 bylo vystaveno pouze 32 účtenek – každá tedy vyšla zhruba na 6500 eur.

4. Baumwipfelpfad v Bad Iburgu

Kvůli státní dotaci ve výši 2 milionů eur město vybudovalo 600 m dlouhý stezku v korunách stromů u příležitosti zahradní výstavy.
Návštěvníci už měli vstup do stezky zahrnut v ceně vstupenky na výstavu, takže provozovatel neinkasoval očekávané příjmy.
Celková ztráta přesáhla 6,3 milionu eur.

5. Most do nikam v Sasku

V Radeburgu vznikl první úsek napojení na novou silnici – betonový most za 900 000 eur.
Projekt byl zastaven kvůli nedostatku financí a most dnes stojí osamoceně uprostřed krajiny.

Český přesah

Podobné příběhy nejsou cizí ani České republice: vzpomeňme na „kolečkové brusle za 6 milionů v Praze“, „lavičky Václava Havla za stovky tisíc“, nebo „cyklostezku do pole“.
Německé příklady jsou však varováním, že ani vyspělejší ekonomika není imunní vůči špatně nastaveným dotacím, slabé projektové přípravě a politickým gestům bez ekonomické logiky.

Pro Česko, které v příštích letech plánuje rozsáhlé investice z fondů EU i státního rozpočtu (obrana, energetika, modernizace nemocnic), je to výzva:

Nejde jen o objem peněz, ale o kvalitu rozhodování a dlouhodobou návratnost.