Rusko už je ve „Fázi 0“. NATO varuje před přípravami na možný konflikt

Evropské zpravodajské služby i bývalí velitelé NATO se shodují: Rusko je již v takzvané „Fázi 0“, tedy v období organizovaných příprav na možný budoucí konflikt se Severoatlantickou aliancí. Ačkoli zatím neexistují známky bezprostředního útoku, řada indicií ukazuje, že Kreml se strategicky připravuje na další eskalaci. Podle expertů jde o nejnebezpečnější fázi, protože probíhá skrytě a dlouhodobě, bez vyhlášení války.

Tento názor sdílí i bývalý vysoký představitel NATO, který v soukromém rozhovoru uvedl, že Vladimir Putin s velkou pravděpodobností otestuje, zda chce aliance skutečně dodržet slavný článek 5 o kolektivní obraně. Podle deníku DIE WELT má největší riziko nastat v okamžiku, kdy skončí válka na Ukrajině — ať už jakkoli. Po vyčerpání ukrajinské armády by podle něj mohlo být nejpravděpodobnějším cílem Baltikum, ale ohrožené je i celé východní křídlo NATO.

Kyberútoky, sabotáže, propaganda

Americký analytický institut ISW (Institute for the Study of War) uvádí, že Rusko systematicky provádí aktivity, jež lze chápat jako přípravu na ozbrojený střet. Patří mezi ně:

• organizované kybernetické útoky proti kritické infrastruktuře,
• infiltrace tajných služeb,
• sabotáže a žhářství v evropských městech,
• nasazování dronů ve vzdušném prostoru NATO,
• šíření dezinformací a psychologický nátlak,
• narušování komunikačních sítí,
• verbování agentů a extremistů napříč Evropou.

Podle ISW se intenzita těchto akcí v posledních měsících dramaticky zvýšila. To potvrzují i tajné zprávy z několika členských států. Má jít o testování obranyschopnosti a připravenosti veřejnosti na krizi — něco, co Moskva zkoušela již před rokem 2014 na Ukrajině.

Reorganizace ruských vojenských okruhů

Obavy zvyšuje také reorganizace ruských vojenských okruhů, která má umožnit rychlejší přesuny jednotek na hranici s NATO. Šéf estonské rozvědky Kaupo Rosin upozornil, že nové jednotky jsou už nyní nasazovány v blízkosti pobaltských zemí. Podle něj se část těchto vojáků sice přesouvá do bojů na Ukrajině, ale jednoho dne se vrátí a bude připravena k nasazení na západním směru.

Hlavní hrozba spočívá v tom, že by útok mohl přijít velmi rychle — s minimální varovnou dobou. To komplikuje mobilizaci v Evropě, která není zvyklá jednat v řádu hodin, ale spíše dnů a týdnů.

NATO reaguje: posilování brigád a výzva k vyšším výdajům

NATO se proto připravuje na možnost přímého střetu. V plánu je:

• zvýšení výdajů na obranu až k hranici 5 % HDP,
• posílení východního křídla novými brigádami,
• větší důraz na bezpilotní systémy a autonomní zbraně,
• rychlejší sdílení dat mezi spojenci,
• nová obranná linie na východě aliance.

Součástí příprav je také rozsáhlý plán o 4400 stranách nazývaný Eastern Flank Deterrence Line Concept, který má definovat rozmístění sil, taktickou spolupráci a odolnost vůči překvapivému útoku. Vojenským záměrem je, aby případná ruská invaze narazila na okamžitou aktivní obranu už v prvních hodinách.

Co to znamená pro Česko

Pro Českou republiku má celý vývoj zásadní význam. Patříme k aktivním podporovatelům Ukrajiny a ležíme na strategické linii zásobování. Případná destabilizace by nás zasáhla nejen vojensky, ale i ekonomicky. Česko zrychluje modernizaci armády, nakupuje novou techniku (F-35, PVO systémy, pásová BVP) a rozšiřuje kapacity logistiky.

Zároveň je stále důležitější výroba munice — české zbrojovky hrají v Evropě významnou roli. Evropská unie i NATO jasně ukazují, že doplňování zásob, infrastruktura a zbrojní výroba přestaly být okrajové téma — staly se prioritou.

Politická dimenze

Napětí doplňuje fakt, že Rusko získává podporu od Íránu, Severní Koreje a s určitým odstupem i od Číny. Moskva se zároveň přeorientuje na válečnou ekonomiku, což jí umožňuje pokračovat ve zbrojení navzdory sankcím. Podle některých analytiků se Rusko připravuje na konflikt s horizontem pěti až deseti let.

Závěr

Evropa čelí nejvážnější bezpečnostní výzvě od konce studené války. „Fáze 0“ neznamená, že válka začne zítra — ale že přípravy běží a budou pokračovat, dokud Západ bude považován za nerozhodného soupeře. NATO proto zvyšuje svou připravenost a apeluje na členské státy, aby investovaly více do obrany a infrastruktury.

ČR jako součást východní obranné linie bude muset pokračovat v posilování armády a zároveň se připravit na to, že bezpečnost přestává být samozřejmostí.