Zůstávají natrvalo? Proč většina Syřanů z Německa už nikdy neodejde

Německo se po letech znovu potýká s otázkou, kterou si politici slibovali už dávno vyřešit – co dál s milionem Syřanů, kteří přišli během války. I když je válka u konce a režim v Damašku padl, většina z nich zůstává. A nejen to – statisíce už získaly německý pas. Co to znamená pro Německo, Evropu a také Česko?

„Vrátí se, až bude mír,“ říkala Merkelová. Dnes už to neplatí

V roce 2016 pronesla Angela Merkelová slavnou větu: „Až bude v Sýrii zase mír, očekáváme, že se uprchlíci vrátí domů.“
O devět let později je realita úplně jiná. Mír sice nastal, ale návraty se nekonají. Naopak – podle nových dat z Bundesamtu für Migration zůstává drtivá většina Syřanů natrvalo v Německu, mnozí už s trvalým pobytem či občanstvím.

Z původního slibu dočasné ochrany se tak stává dlouhodobá změna německé demografie. Politici napříč stranami si teď lámou hlavu, jak situaci řešit – a zda ji vůbec ještě lze zvrátit.

Debata se vrací: „Měli by odejít, ale nejspíš neodejdou“

Kancléř Friedrich Merz (CDU) minulý týden prohlásil, že „v Sýrii už není důvod udělovat azyl“ a že kdo se odmítne vrátit, má být „samozřejmě deportován“.
Realita ale ukazuje něco jiného: deportace jsou prakticky nemožné.
Podle odborníka na migraci Daniela Thyma by bylo „zcela iluzorní“ posílat zpět desítky tisíc lidí ročně. I kdyby každý pracovní den odletěl charter s 50 osobami, šlo by jen o pár tisíc deportací ročně.

SPD i část zelených zdůrazňují, že mnoho Syřanů se v Německu už pevně usadilo:

• tisíce z nich pracují jako lékaři, technici či řemeslníci,
• odvádějí daně a jsou plně integrováni,
• někteří studují nebo mají vlastní podnikání.

„Nechceme vyhošťovat lidi, kteří se dobře integrovali a pomáhají naší společnosti,“ říká poslankyně SPD Sonja Eichwede.

Kolik Syřanů už má německý pas?

Podle dat Welt am Sonntag a Bundesamtu:

• 250 000 Syřanů již získalo německé občanství,
• 70 000 má trvalý pobyt (Niederlassungserlaubnis),
• 15 600 požádalo o pracovní povolení nezávislé na azylu,
• z posledních 3134 žádostí o azyl bylo jen 0,8 % úspěšných,
• přesto skutečných návratů od roku 2024 jen 2869 osob.

Z právního hlediska sice Německo může vracet uprchlíky, ale politicky to nikdo nechce riskovat.
Jak upozorňuje expert Thym, „vládní systém na to prostě není připraven“.

Co to znamená pro Česko

1. Tlak na migrační politiku EU:
   Pokud Německo nezvládne repatriace, část uprchlíků se může přesouvat do dalších zemí Schengenu, včetně Česka.
2. Politický dopad:
   Téma zůstávání Syřanů bude hrát roli v německých i evropských volbách – ovlivní i české debaty o „solidaritě“ v přerozdělování migrantů.
3. Ekonomické vazby:
   Německý pracovní trh se mění – přibývá levné i kvalifikované pracovní síly. To může tlumit tlak na zaměstnance z Česka nebo naopak přinést konkurenci v některých oborech.
4. Bezpečnostní otázky:
   I když většina Syřanů je integrována, část z nich figuruje ve statistikách policie či sledování extremistických skupin.

Zatímco Německo řeší, jak zvládnout důsledky migrační vlny z let 2015–2016, Česko stojí před podobnými otázkami, jen s menším počtem lidí. Mnoho syrských rodin zde zůstalo v rámci přesídlovacích programů EU a nyní čelí stejným dilematům — jazyková integrace, práce, vzdělávání dětí. Česká vláda sleduje německý model velmi pozorně, protože jeho vývoj ukáže, zda je možné spojit humanitární přístup s reálnou udržitelností systému. V době, kdy Evropa čelí novým krizím – od Ukrajiny po Blízký východ – je otázka dlouhodobého pobytu uprchlíků znovu aktuální i pro Prahu.

Proč se otázka vyřeší „sama“

Bez zásadních změn zákonů se z dočasné ochrany stane trvalý pobyt.
Každý rok totiž další tisíce Syřanů splňují podmínky pro občanství – pět let legálního pobytu, jazykové zkoušky a finanční soběstačnost.
V praxi to znamená, že i bez politického rozhodnutí se většina Syřanů stane Němci.
Čas hraje v jejich prospěch – a pro politiky je to možná nejpohodlnější řešení.