
Zatímco Němci řeší, zda jim důchod vůbec vystačí na nájem a jídlo, jejich krajané žijící ve Švýcarsku se smějí.
Stačí tam pracovat deset let a člověk má nárok na rentu, která v přepočtu často převyšuje německou i českou penzi po celoživotní práci.
Jak to, že malá alpská země dokázala to, co největší ekonomika Evropy ne – zajistit svým lidem důstojné stáří?
Matthias Estermann kdysi prodával dřevěné domky pro známého. Neplánoval emigrovat, jen si chtěl na pár let vydělat.
Dnes, o dvacet let později, je švýcarským občanem a říká, že by se zpět do Německa nevrátil.
„Moji přátelé v Německu mají strach. Vidí, že to, co politici roky slibovali – že důchod je jistý – prostě neplatí,“ říká Estermann.
Sám dnes pomáhá jiným Němcům s přestěhováním do Švýcarska. A jeho příběh se stal symbolem nové reality: kdo uteče ze systému včas, má klidnější stáří.
Podle DIE WELT se Německo v žebříčku EU řadí až na 22. místo z 27 v poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě.
Takzvaná nettoersatzquote činí pouhých 52,9 %.
Zatímco vláda v Berlíně marně diskutuje o reformách, životní náklady – od nájmů po potraviny – rostou.
Průměrný důchod 1 600 eur hrubého nestačí ani na slušný životní standard.
A stále více Němců se obává, že místo zaslouženého odpočinku je čeká „Altersarmut“ – chudoba ve stáří.
Zatímco německý systém stojí na jednom sloupu – státním přerozdělování – Švýcaři sází na tři pevné pilíře:
1️⃣ AHV (Alters- und Hinterlassenenversicherung) – povinné státní pojištění, do kterého přispívají všichni, včetně úředníků.
Sazba 8,7 % z hrubého příjmu je nižší než v Německu, ale z vyšších mezd plyne stabilní výnos.
Maximální měsíční renta z této části činí 2 379 CHF (cca 2 550 eur).
2️⃣ Penzijní fondy – „druhý pilíř“
Povinné spoření, kam zaměstnavatelé odvádějí minimálně polovinu vkladu.
Čím starší zaměstnanec, tím vyšší procento. Pracovník s platem 90 000 CHF ročně tak může očekávat penzi přes 4 400 CHF měsíčně.
3️⃣ Dobrovolná individuální spoření – „třetí pilíř“
Daňově zvýhodněná osobní rezerva, kterou využívá téměř polovina pracujících Švýcarů.
„Na rozdíl od Německa Švýcaři spoří skutečně na sebe, ne na stát,“ vysvětluje daňová poradkyně Susanne Heitzler z firmy Secupart Vorsorge AG.
A dodává: „S posilováním franku vůči euru se práce ve Švýcarsku vyplatí dvojnásob.“
Estermann uvádí konkrétní příklad:
„Znám muže, který pracoval ve Švýcarsku jen deset let. Po návratu do Německa dostává vyšší penzi než po třiceti letech kancelářské práce doma.“
Oficiální data to potvrzují:
Švýcarsko každoročně vyplácí 650 000 penzí do zahraničí, z toho 160 000 do Německa.
Rozdíl je dramatický i díky měnovému kurzu. Jeden frank dnes stojí 1,08 eura – a to znamená, že švýcarské penze v eurách rostou i bez zvýšení.
| Německo | Švýcarsko | |
|---|---|---|
| Průměrná měsíční penze | 1 600 € | 4 400 CHF (≈ 4 650 €) |
| Potřebná délka pojištění | 45 let | už od 10 let |
| Roční průměrná mzda | 55 000 € | 90 000 CHF |
| 13. penze | Neexistuje | Schválena od 2026 |
| Stabilita měny | Klesající euro | Silný frank |
Zatímco Němci hledají cestu ven, Češi jsou na podobné křižovatce.
Naše důchodová rezerva se tenčí, poměr pracujících k seniorům klesá a inflace požírá úspory.
Přitom model ze Švýcarska by mohl být inspirací i pro nás:
„V Česku se o důchodové reformě mluví už 25 let,“ říká ekonom Julius Probst z The Stepstone Group.
„Zkušenost ze Švýcarska ukazuje, že stabilita se buduje na dlouhém horizontu, ne na slibech každé nové vlády.“
Češi či Němci, kteří se po letech práce ve Švýcarsku vrátí domů, musejí počítat s tím, že jejich švýcarská renta podléhá zdanění a zdravotním odvodům.
I tak ale čistý výnos zůstává výrazně vyšší než u německého důchodu.
Švýcarské úřady navíc garantují minimální životní standard – pokud seniorovi po odečtení nákladů zůstane méně než 3 500 CHF měsíčně, může žádat doplatky a příspěvky na bydlení.
Zatímco v Německu každý pátý senior žije s méně než 1 400 eur měsíčně, švýcarští důchodci si díky třípilířovému systému udržují důstojný životní standard. O výši německých důchodů píšeme mj. i zde.
A co víc – od roku 2026 dostanou i 13. důchod, který má snížit riziko chudoby ve stáří.
Není divu, že stále více Němců – a dokonce i Čechů – přemýšlí o tom, zda si kousek švýcarské jistoty nemohou vydobýt i pro sebe.