Německo označují v ruských průzkumech za hlavního nepřítele

Německo označují v ruských průzkumech za hlavního nepřítele

Co by se stalo, kdyby byl napaden stát NATO a válka by se přelila do Německa či střední Evropy?
A jak moc je Německo – i Česko – připravené na krizi, blackout, drony nebo sabotáže?
Odpovídá expert na bezpečnost Hauke Friederichs.

ROZHOVOR PRO DIE WELT

WELT: Pane Friederichsi, co vás při práci na knize nejvíce překvapilo?

Hauke Friederichs: Opravdu mě šokovalo, jak málo mají německé úřady mezi sebou vyjasněno.

„Německo má nouzové zákony, ale většina je ještě ze 60. let“

WELT: Myslíte tím nouzový stav?

Friederichs: Ano. Existují sice krizové a obranné zákony, ale většina pochází z éry studené války. Třeba Agentura práce v Hamburku si teprve nedávno uvědomila, koho by v případě války mohla přidělit do zbrojovek, loděnic nebo nemocnic.
Zákony umožňují povolat muže na nucené práce v obraně a ženy například do lazaretů – i proti jejich vůli.

Jenže: Jak by stát vůbec lidi kontaktoval?
Kdo by v chaosu války doručoval povolávací rozkazy? Pošťák sotva.

„Mnoho dobrovolníků má tři role zároveň – stát s tím vůbec nepočítá“

WELT: A doručil by je?

Friederichs: Těžko. V případě útoku by lidé utíkali a panikařili. Úřady i firmy navíc vůbec netuší, kdo z jejich zaměstnanců je zároveň rezervista.
A tak vzniká absurdní situace:

„Max Mustermann pracuje u policie, dělá dobrovolného hasiče a je i armádní rezervista – stát ho ale chce nasadit třikrát.“

„Po výzkumu jsme byli mnohem pesimističtější než na začátku“

WELT: Stala vás práce na knize optimističtější, nebo naopak?

Friederichs: Bohužel mnohem pesimističtější. Situace se zhoršila ještě během tisku knihy – Rusko už nepoužívá jen hybridní útoky, ale i otevřené akce, například drony nad Polskem.

A v Německu nikdo přesně neví:

  • kdo smí sestřelit dron
  • zda armáda, spolková policie nebo ta zemská
  • jestli mají vůbec vybavení

Od roku 2022 se v obraně proti dronům téměř nic nezlepšilo.

„V Německu selhává to, co je jeho největší síla – schopnost psát zákony“

WELT: Kde jsou hlavní příčiny toho chaosu?

Friederichs: Politici ani veřejnost nechápou, že už jsme dávno terčem útoků.
Hovoří o tom generálové, ale ne ti, kdo rozhodují.

„Německo je cílová země č. 1 pro Rusko“

WELT: Mnohé už samotná věta „Rusko nás napadá“ zvedá ze židle.

Friederichs: Jenže to nejsou domněnky. Šéf německé tajné služby BND Martin Jäger to řekl jasně:

Německo je pro Rusko cílová země číslo jedna.

A důkazy?

  • v ruských průzkumech je Německo označováno jako „hlavní nepřítel“
  • probíhají sabotáže v loděnicích
  • útoky na vodárny na vojenských objektech
  • ruské drony a průzkum hranic
  • pokus o vraždu šéfa Rheinmetallu Armina Pappergera

To vše se děje už teď – bez tanků, bez vojáků.

„Argument ‚NATO je silnější‘ nestačí. Rusko má jiné scénáře.“

WELT: Někteří ale říkají: NATO má mnohem větší armádu, Rusko by neútočilo.

Friederichs: To je zjednodušené. Nečekám sovětský útok tanků.
Reálné je něco jiného:

Vyslání „neoznačených“ ruských jednotek na východní hranici NATO – třeba do estonské Narvy.

To by samo o sobě nebylo 3. světová válka, ale eskalace by byla možná.

„Stát nedokáže chránit vlastní obyvatelstvo“

WELT: Jak moc je stát schopen ochránit běžné lidi?

Friederichs: Upřímně? Velmi málo.
Německo nemá dost protivzdušných systémů ani pro několik velkých měst.
Sirény chybí.
Kryty neexistují.
Většina lidí nemá kam jít – maximálně do garáže nebo metra.

„Každý musí počítat s tím, že část zodpovědnosti je na něm“

WELT: Takže si každý musí pomoci sám?

Friederichs: Do jisté míry ano – nejen kvůli válce. I povodně v Ahrtal ukázaly selhání státu.

Doporučuji minimálně:

  • varovné aplikace v mobilu
  • zásobu potravin na několik dní
  • baterky, powerbanky, rádio na kliku
  • základní dokumenty připravené v batohu

Nejde o paniku, jde o zdravý rozum.

„Nejsem žádný prepper – stačí mít doma o krabici müsli navíc“

WELT: Dřív by vás za to označili za „preppera“.

Friederichs: To už neplatí. Nejsem survivalista. Ale je rozumné mít doma o něco víc jídla, vodu, doklady v kopii a možnost nabít laptop.
Všechny drobnosti mohou v krizi rozhodnout.

Jak jste připraveni na krizovou situaci (blackout, útok, sabotáže)?

ČESKÝ PŘESAH: Co z rozhovoru vyplývá pro Česko

➤ 1) Česká republika i Německo čelí stejným hrozbám.
Rusko vede útoky na infrastrukturu i na území EU – připomeň si Vrbětice.

➤ 2) Česko také nemá dost krytů, sirén ani varovné infrastruktury.
Varovný systém je modernizovaný, ale stále děravý.

➤ 3) Naše politická debata je podobně spící.
I u nás část politiků odmítá realitu ruských operací – viz SPD, PRO, proruské telegramové kanály.

➤ 4) „Připravit se“ není ostuda.
Česká vláda vydala vlastní doporučení; většina lidí je ale ignoruje.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *