Šok v Bundeswehru: Každý šestý nováček má dvojí občanství. Může Německo věřit vlastní armádě?

Německá armáda čelí otázce, která otřásá veřejnou debatou: věrnost. Nová analýza ukazuje, že stále větší část rekrutů do Bundeswehru má dvojí občanství — a s tím přichází rozsáhlé bezpečnostní prověrky, zvýšené riziko infiltrace a neklid ve vojenském velení. Odborníci varují, že snaha doplnit stavy může vést k oslabení německé obranyschopnosti. Pro Česko má tento trend přímé dopady: jde o nejbližší armádu NATO, která by stála po našem boku v případné krizi.

Podle deníku DIE WELT se Německo v posledních měsících potýká s rostoucím tlakem na obnovu svých ozbrojených sil. Po ruské agresi na Ukrajině, dlouhodobém podfinancování armády a odchodech zkušených profesionálů se Berlín snaží napravit stav Bundeswehru všemi možnými způsoby. Jenže nový trend přinesl otázky, které Berlin rozhodně slyšet nechtěl.

Podle aktuálních dat představuje každý šestý nováček v německé armádě člověk s dvojím občanstvím. Téma okamžitě vzbudilo pozornost, neboť právě v armádě je loajalita k jednomu státu tradiční podmínkou. Někteří experti varují, že mnohonásobné identity mohou přinášet problémy v době, kdy se Evropa ocitá pod tlakem hybridních útoků, kybernetických infiltrací a rostoucího geopolitického napětí.

■ Dvojí občanství není problém – dokud se nestane problémem

Německo dlouhodobě patří k nejotevřenějším evropským zemím v otázce občanství. Po změně zákona v roce 2024 už většina cizinců může získat německý pas, aniž by se museli vzdát toho původního. Výsledkem je prudký nárůst lidí se dvěma národními identitami.

V civilním životě to nepřináší zásadní komplikace. V armádě však ano.

■ Tajné služby zpozorněly

Německý vojenský kontrarozvědný úřad MAD uvedl, že u rekrutů s dvojím občanstvím probíhá výrazně více bezpečnostních prověrek než kdykoli v minulosti.

Vyhodnocují se například:

• rodinné vazby v cizích státech
• riziko vydíratelnosti
• kontakty s potenciálně nepřátelskými organizacemi
• možnost úniku citlivých vojenských informací

Podle zdrojů deníku WELT byl zaznamenán i nárůst pokusů o infiltrace ze strany extremistických skupin a zpravodajských služeb nepřátelských států.

■ Bundeswehr potřebuje doplnit stavy za každou cenu

Zároveň se ale armáda nachází v extrémním nedostatku personálu. Po letech škrtů, nezájmu mladé generace a zpochybňované reputaci armády se Bundeswehr dostal na samé dno svých kapacit.

Německé ministerstvo obrany přiznává, že:

• každý rok odchází více vojáků, než přichází
• armáda bojuje s „kritickým nedostatkem“ techniků, řidičů, IT specialistů a logistů
• náborová kampaň přináší hlásící se rekruty, ale nikoli kvalifikované

Právě proto se Berlín rozhodl otevřít dveře mnohem širšímu okruhu lidí – včetně těch, kteří mají víc než jeden pas.

■ „Loajalita není samozřejmá“

Německá politoložka Ricarda Breytonová upozorňuje, že někteří rekruti se mohou ocitat „mezi dvěma světy“ – a v krizové situaci by jejich rozhodnutí nemuselo směřovat jednoznačně k Německu. Uvádí, že dvojí občanství nemusí být překážkou, ale ve vojenském prostředí znamená vyšší nároky na prověrky a monitorování.

Zprávy také naznačují, že část nováčků pochází z regionů, kde je přítomno napětí, které může snadno proniknout i do jejich motivací. Německé ozbrojené síly tak stojí před tichem vypadajícím paradoxem:
chceme větší armádu, ale potřebujeme větší jistotu.

■ Proč to zajímá Česko?

Pro Českou republiku má toto téma přímý význam. Německo je:

• naším klíčovým spojencem v NATO,
• zemí, přes kterou by v případě krize proudila vojenská pomoc,
• státem, jehož armáda má největší logistický a průmyslový význam ve střední Evropě.

Jakékoli oslabení Bundeswehru – nebo pochybnosti o jeho akceschopnosti – se proto okamžitě týkají i nás.

Zvlášť v době, kdy Evropa opět posiluje obranu, Polsko masivně investuje do armády a Česko otevírá debaty o novém modelu povinného výcviku.