Evropa se řítí do dluhové pasti

Evropa se řítí do dluhové pasti: EU chystá „tiché eurobondy“. Kdo zaplatí účet – a co to znamená pro Česko?

EU chystá „tiché eurobondy“

Evropské dluhy rostou nejrychleji za poslední desetiletí a podle nejnovějších analýz míří eurozóna k hranici, kterou ekonomové označují za nebezpečnou. Brusel přitom přichází s novým plánem: chce si společně půjčovat – a společně ručit. V praxi jde o eurobondy, které před pár lety EU výslovně slíbila, že zavádět nebude. Co to znamená pro české daňové poplatníky?

Evropa si žije nad poměry. A nejde už o varování, ale o tvrdá data

Evropský komisař Valdis Dombrovskis tento týden zveřejnil podzimní ekonomickou prognózu. A čísla jsou ještě horší, než mnozí čekali:

  • Deficity porostou z 3,1 % na 3,4 % HDP (2024–2027)
  • Dluh eurozóny se vyšplhá z 88 % na více než 90 % HDP
  • Několik států přesáhne 100 % dluhu – Francie, Itálie, Belgie, Řecko
  • Růst HDP v EU: 1,4 %
  • Růst Německa: jen 1,2 %
  • Německo letos přesně: 0,2 % – téměř stagnace
  • Irsko: 0,2 % – nejhorší výsledek v EU

Podle pravidel EU (Maastricht) má být dluh max. 60 % HDP. Většina eurozóny je hluboko nad limitem a dál se zadlužuje.

Evropská dluhová strategie se navíc odehrává v době, kdy se zásadně mění globální mocenské poměry. Spojené státy směřují k vnitropolitické polarizaci a roste riziko, že se Washington stáhne z financování evropské bezpečnosti – a to bez ohledu na to, kdo bude sedět v Bílém domě. Zároveň sílí Čína, která se stává dominantním investorem i věřitelem řady zemí mimo EU. Pokud by Evropa pokračovala v navyšování dluhů bez odpovídajících reforem a růstové strategie, mohla by se během příštích deseti let ocitnout v situaci, kdy bude zcela závislá na externích ekonomických vlivech a ztratí vlastní politickou suverenitu.

Proč dluhy tak rychle rostou?

1. Masivní výdaje na zbrojení

Evropa se obává, že USA pod Trumpem nebudou spolehlivým spojencem. Státy proto nakupují:

  • stíhačky,
  • bezpilotní systémy,
  • rakety a munici,
  • nové obranné systémy.

Peněz ale nemají – vše se financuje na dluh.

2. Slabé hospodářství

Růst je tak nízký, že dluhy rostou rychleji než ekonomika.

3. Drahé sociální systémy

Stárnutí populace + vysoké mandatorní výdaje = trvalé strukturální deficity.

„Recept na katastrofu.“ Experti varují

Německý europoslanec Markus Ferber popsal situaci bez obalu:

„Evropská ekonomika běží jen na dva válce. USA nám ujíždějí.“

Kombinace nízkého růstuvysokých dluhů je podle ekonomů „nejrychlejší cesta k dluhové krizi“.

A právě v této chvíli přichází Brusel s návrhem, který může Evropu změnit na desítky let dopředu.

EU potichu zavádí eurobondy. Oficiálně je ale nepojmenovává

Evropská komise navrhuje hned několik programů:

1) „Catalyst“ – 150 miliard €

Levné úvěry pro státy na energetiku a obranu.

2) „Krisenmechanismus“ – 395 miliard €

Peněžní rezerva pro pandemie, válku, šoky.

3) Program „SAFE“ – 150 miliard €

Už existuje. Slouží k financování evropského zbrojířského trhu.

Všechny programy mají stejnou logiku:
EU si půjčí – státy ručí.

A to je definice eurobondů.

Oficiálně to tak ale EU nesmí nazývat, protože by to vyžadovalo změnu smluv, která je politicky téměř nemožná.

Největší hrozba: půjčka 140 miliard € z ruských aktiv

Podle DIE WELT chce EU použít 210 miliard eur ruských zmrazených rezerv jako zástavu pro nový úvěr pro Ukrajinu.

Plán:

  • EU si vezme půjčku 140 miliard €
  • zárukou budou ruská aktiva
  • peníze půjdou Ukrajině

Problém?

  • Pokud by bylo nutné ruské peníze uvolnit (politické rozhodnutí), ručí členské státy.
  • Pokud Ukrajina nesplatí, ručí členské státy.

Pro Německo by to znamenalo 30–40 miliard €, pro Česko adekvátní podíl podle klíče.

Co to znamená pro Českou republiku?

Česko sice není v eurozóně, ale:

  • podílí se na ručení přes evropský rozpočet,
  • jeho schodek může být započítán do společné zátěže,
  • může být nuceno platit vyšší příspěvky do EU,
  • může se stát „čistým ručitelem“, pokud slabší státy nesplatí.

Rizika pro ČR:

  • růst úroků na českém státním dluhu
  • tlak na zavedení eura (aby ručení bylo jednodušší)
  • potenciální povinnost sanovat evropské dluhy
  • přímý dopad na český rozpočet
  • menší suverenita fiskální politiky

Pro stát, který má sám dluh přes 3 biliony Kč a deficit kolem 300 mld ročně, jde o kritické téma.

Měla by Česká republika odmítnout podílet se na společném evropském zadlužení?

Brusel opakuje scénář z pandemie. Tehdy to měla být „jednorázová výjimka“

V roce 2020 si EU poprvé masivně půjčila:

  • 800 miliard € na Fond obnovy
  • Komise tehdy slíbila: „Jednorázový krok. Nebude se opakovat.“

Dnes – jen 3 roky poté – se z eurobondů stává standardní nástroj.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *