Hroutí se „sociální ráj“? Vídeň masivně škrtá a první oběti už „padly za vlast“. Co to znamená pro Rakousko – a pro Česko

Vídeň byla roky symbolem evropského sociálního luxusu. Město, kde nikdo neměl být ponechán napospas. Město, které se chlubilo tím, že poskytuje nejštědřejší sociální podporu v celém Rakousku, často i v celé EU.
Jenže tento „sociální zázrak“ dostává v roce 2025 dramatické trhliny.

Pod tlakem rekordního deficitu a rostoucích nákladů oznámila vláda hlavního města – vedená tradičně silnou SPÖ – masivní škrty. Ty dopadají na skupiny, které to snášejí nejhůře: samoživitelé, rodiny, lidé s nízkými příjmy, lidé s postižením, senioři, bezdomovci i uprchlíci.

Vídeň si tak poprvé po desítkách let klade otázku:
„Může ještě být tím sociálním štítem, jakým byla vždycky?“

A ještě důležitější otázku si kladou Čechy mnohem víc:
„Když padá i Vídeň… co čeká nás?“

Škrty ve vídeňské sociální síti: první padají ti nejzranitelnější

1. Masakr v minimální podpoře (Mindestsicherung)

Podle deníku DER STANDARD se výdaje mají snížit o 200 milionů eur. To je zásah, který dopadne hlouběji než cokoliv, co město udělalo za poslední dekády.

Těžce postižení budou nově místo 14 měsíčních plateb dostávat jen 12. Rodiny přijdou až o 350 eur měsíčně. A ti nejpostiženější?

2. Substituční ochrana (subsidiär Schutzberechtigte)

Změna, která vyvolala největší šok.

Lidé, které Rakousko neuznalo jako uprchlíky, ale ani je nemůže deportovat, dostali dříve plnou podporu.
Nově však spadnou na 425 eur měsíčně.

Z původních 1209 eur.

To je částka, za kterou se ve Vídni nedá přežít, upozorňuje Diakonie.
Hrozí stěhování do ubytoven, které ale neexistují.

Vídeň zároveň připouští:
„Nebudeme už dál kompenzovat chyby federální vlády.“
To je politický vzkaz, který v Rakousku rezonuje jako výstřel.

Útok na rodiny: méně peněz a přísnější pravidla

Rodiny s několika dětmi byly dosud největšími příjemci štědré sociální politiky. SPÖ se tím chlubila, opozice ji kvůli tomu roky ostřelovala.

Ale tlak veřejnosti i nárůst přistěhovalectví udělaly své.

➡ Rodiny mohou přijít až o 350 eur měsíčně
➡ Ztráta příspěvků na bydlení
➡ Méně doplatků na životní minimum

Vídeň se tak de facto začíná přibližovat tvrdším modelům sociální pomoci, které praktikují jiné spolkové země – hlavně Tyrolsko či Štýrsko.

Zavírají se centra pro nemocné, duševně nemocné a závislé

Caritas popisuje situaci jako šokující:

• končí psychiatrické centrum fungující 40 let
• končí podpora pro projekty návratu do práce
• škrty dopadají i na drogovou a závislostní pomoc
• ohrožené jsou stovky pracovních míst v sociálních službách

Caritas varuje:
„Vidíme nouzové kroky, které nejsou promyšlené. To může stát ještě mnohem více.“

Zimní noclehárny bez teplého jídla

O 1000 míst navíc se sice Vídeň postarala, ale nový „úsporný režim“ znamená konec teplého oběda.

Bezdomovci tak mají sice kde spát, ale jídlo nikoliv.

To už není „sociální stát v krizi“.
To je sociální stát v kolapsu.

Škrty v kurzech němčiny: Vídeň to vzdává

FSW (Fonds Soziales Wien) oznámil, že končí financování kurzů němčiny pro uprchlíky.
Ačkoliv právě tyto kurzy byly roky prezentovány jako nejlepší investice do integrace.

Stadtrat Hacker říká:
„To je úkol spolkové vlády, ne náš.“

ÖIF (Integrationsfonds) oponuje:
„Vídeň měla pokračovat, tímto krokem uprchlíky poškozuje.“

Proč to zajímá Česko?

Proč je to relevantní pro české čtenáře:

• Do Vídně dojíždějí tisíce Čechů
• Rakouský model sociálního státu byl dlouho chápán jako „lepší verze Česka“
• Pokud padá Vídeň, padá symbol stability celé střední Evropy
• Česko má podobné problémy: drahé bydlení, stárnutí populace, deficit, krize sociální péče
• Rakouské škrty mohou být varovný signál pro Prahu, Brno a Ostravu
• Politické dopady mohou přes Dunaj přetéct až k nám

A hlavně:
Rakousko ukazuje, že i „nejbohatší“ sociální stát může kolabovat, když se náklady utrhnou z řetězu.