Studie Bertelsmann-Stiftung

Nová studie Bertelsmann-Stiftung odhalila nepříjemnou pravdu, která může brzy doleh-nout i na Českou republiku. Polovina příjemců německého Bürgergeldu v posledním měsíci vůbec nehledala práci.

Důvody? Psychické potíže, chronické nemoci, nedostatek vhodných míst… a také prostý fakt, že se jim práce často nevyplatí.

Německo se podle DIE WELT tak dostává do bodu, kdy drahý sociální systém přestává fungovat – a Česko musí zbystřit, protože velmi podobné trendy se začínají rýsovat i u nás.

Polovina lidí na Bürgergeldu práci nehledá. A čísla jsou ještě horší.

Mezi dubnem a červnem bylo dotázáno více než 1000 příjemců Bürgergeldu ve věku 25–50 let. Výsledky studie jsou alarmující:

• 57 % respondentů nehledalo v uplynulém měsíci žádné zaměstnání
• 74 % z těch, kteří práci nehledali, uvádí psychické nebo chronické zdravotní problémy
• 49 % tvrdí, že na trhu „není žádné vhodné místo“
• 25,5 % přiznává, že by se jim práci nevyplatilo přijmout – „finančně by si nepolepšili“
• 22 % se stará o děti nebo nemocné v rodině
• 11 % se živí příležitostnými fuškami

A teď klíčové číslo:
45 % všech příjemců Bürgergeldu trpí psychickými nebo chronickými nemocemi, které komplikují jejich návrat do práce.

To je téměř každý druhý člověk v systému.

„Má Německo málo vhodných míst“ – nebo je problém jinde?

Jen 6 % aktivně hledajících věnuje více než 20 hodin týdně hledání práce.
Dalších 26 % stráví nad hledáním maximálně 9 hodin týdně.

Studie proto upozorňuje:
– Motivace hledat práci je slabá.
– Jobcentra nabízejí málo rekvalifikací.
– A systém Bürgergeldu je příliš „pohodlný“.

Jobcentra navíc podle studie:

• příliš často oslovují pouze muže s nízkou kvalifikací
• výrazně méně ženy s dětmi
• zanedbávají rekvalifikace, které by mohly mnoho lidí dostat zpět na trh práce

Další často přehlížený problém je regionální dostupnost práce. Studie ukazuje, že většina volných míst v Německu se koncentruje v několika ekonomicky silných regionech, zatímco příjemci dávek žijí převážně v levnějších oblastech, kde je nabídka výrazně menší. Tento trend ostatně dobře známe i z Česka – sociálně slabší domácnosti se stěhují do lokalit s nízkými náklady, ale tím se zároveň vzdalují pracovním příležitostem. Výsledkem je začarovaný kruh: lidé bez práce žijí tam, kde práce není. Právě tato strukturální nerovnováha komplikuje efektivní reformu trhu práce mnohem více než jakékoli jednotlivé politiky či opatření vlády.

Proč by nás mělo německé selhání zajímat?

Česko a Německo sdílejí společný pracovní trh. A problémy u sousedů mohou mít přímý dopad i na nás.

1. Pracovní migrace: Německo vysává české zaměstnance

Pokud Německu chybí pracovní síla, automaticky láká lidi z Česka – vyššími platy.
To dále prohlubuje nedostatek pracovníků v českém průmyslu a službách.

2. Debata o sociálním systému se přelije i do ČR

U nás se vede diskuze o:

• zvýšení minimální mzdy
• úpravách dávek v hmotné nouzi
• přísnějším dávkovém systému
• návrzích typu „pracovní povinnost pro dlouhodobě nezaměstnané“

Německý experiment „štědrých dávek bez tvrdé sankční politiky“ paralyzuje tamní pracovní trh.

3. Česko má podobný problém: stále více lidí v pracovní neschopnosti

Počet lidí s duševními problémy a invalidními důchody roste i v ČR.
Německo ukazuje, kam to vede, pokud stát neumí aktivizovat lidi a místo toho přidává dávky.

Němečtí experti: změňte celý systém

Bertelsmann-Stiftung doporučuje:

– Přesun těžce nemocných lidí mimo pracovní systém

Do sociální pomoci nebo invalidních důchodů, protože „stejně nemají šanci se na trh vrátit“.

– Méně papírování, více osobního vedení lidí

Jobcentra prý „topí zaměstnance v administrativě“ místo reálné pomoci.

– Rekvalifikace podle budoucích potřeb trhu, ne podle tabulek úředníků

Důležitá otázka pro Česko: Poučíme se?

Český stát dnes řeší:

• rekordní počet volných pracovních míst
• rekordní počet lidí dlouhodobě mimo trh práce
• prudký růst nemocenských a invalidních dávek
• regiony, kde se „nepracovat“ stává normou

Německo je vždy o krok napřed – a často kopírujeme jeho chyby.

Tato studie je výmluvným varováním i pro nás.