Německý novinář podává svědectví z fronty o tom, jak drony mění pravidla války. Na Ukrajině vznikl „ceník smrti“ a fronta se stala laboratoří budoucnosti a co to znamená pro Česko.

Drony přepisují pravidla války. Ukrajina testuje model, který by ovlivnil i obranu Česka

Válka na Ukrajině prošla technologickou proměnou, kterou moderní Evropa zatím nezažila. Boj o území už zdaleka neurčuje počet tanků nebo velikost armády, ale schopnost ovládat drony a chránit se před nimi. Šéfredaktor německého deníku WELT, Ibrahim Naber, popisuje, jak se bojiště proměnilo v „dronovou ekonomiku“, kde mají úspěchy jednotek přímou hodnotu – doslova v bodech a v tabulkách.

Bodový systém jako z videohry

Ukrajina zavedla systém, podle kterého získávají dronové jednotky body za potvrzené zásahy.

• 40 bodů za zničení tanku
• 25 bodů za eliminaci vojáka
• vyšší odměna za sestřelení dronového operátora

Jednotky si získané body vyměňují za novou techniku přes interní armádní tržiště Brave1. Kdo více ničí, ten lépe vybavuje vlastní brigádu. Podle velitelů některých oddílů, jako je známá jednotka Achilles, právě tyto systémy rozhodují o postupu fronty.

Český přesah: Zkušenosti Ukrajiny jsou inspirací i pro debaty v Česku. Armáda ČR oznámila modernizaci výcviku a nákup bezpilotních prostředků, včetně využití českého průmyslu (např. Czechoslovak Group). Diskutuje se také o vzniku podobných struktur specializovaných brigád.

Taktická revoluce: Drony určují, kde se dá přežít

Frontová linie dnes není jen zákop.
WELT uvádí, že tzv. „todeszone“ – zóna smrti – sahá až 20 kilometrů do hloubky území.
A rozšířená zóna ohrožení až 40 kilometrů.

Důvod je jednoduchý:

• kamikaze drony za stovky eur
• řízené údery na vozidla, sklady i jednotlivce
• automatizované průzkumné sítě

Důsledky:

• klasické zásobování je často neproveditelné
• velké mechanizované útoky jsou výjimečné
• města i vesnice se chrání improvizovanými sítěmi proti dronům
• vojenská technika je obalena kovovými klecemi

Český přesah: Pokud by konflikt někdy zasáhl NATO na jeho hranicích, například v Pobaltí, jde o model války, který by ovlivnil i Česko. Ministerstvo obrany proto plánuje rozšíření protivzdušné ochrany a nákup mobilních prvků anti-UAV.

Dronová industrializace

Do roku 2025 vyrábělo drony přes 500 ukrajinských firem. Ukrajina chce produkovat pět milionů FPV dronů ročně. Rusko mezitím masově vyrábí modely Lancet i nové opticky řízené drony, odolné proti rušení.

Probíhá „závod o software“ – armáda, která rychleji přizpůsobí technologie, získá výhodu. Předbíhání je ale krátkodobé, protože druhá strana kopíruje.

Český přesah: Zvyšuje se poptávka po elektronice, optice a softwaru – obory, kde má ČR silné know-how. To může znamenat nové exportní příležitosti, pokud stát nastaví jasná pravidla.

Co drony nezvládnou

Navzdory revoluci drony nenahrazují armádu.

• špatné počasí = omezení operací
• chybí munice, boje se zastavují
• vojáci jsou stále klíčoví (obsluha, průzkum, držení území)

Rusko využívá masivní letecké útoky, například třítunové klouzavé bomby, proti nimž je obrana velmi složitá. Ukrajina se musí spoléhat na omezený počet západních letounů F-16.

Český přesah: Debata o obnovení branné povinnosti nebo o nových formách mobilizace je vlivem ukrajinských zkušeností stále intenzivnější.

Psychologická zbraň

Drony nevraždí jen fyzicky – ničí nervy.
Veteráni trpí tzv. „dronovou fobií“ – strachem z bzučivých zvuků, které připomínají přítomnost smrti. Podle ukrajinských terapeutů se u vojáků rozvíjí nový druh posttraumatického syndromu.

Český přesah: Pokud Česko posílí vojenskou připravenost, bude muset upravit i systém psychologické péče a výcviku – jinak by armáda nebyla dlouhodobě udržitelná.

Co si z toho má odnést Česko

1. Drony budou základním prvkem obrany i útoku.
2. Armády bez elektronického boje jsou zranitelné.
3. Potřebujeme vlastní know-how – nelze spoléhat na import.
4. Psychologická připravenost je novým pilířem obrany.
5. Bez spojení průmyslu a armády nelze držet krok s realitou.

Česká debata o podpoře Ukrajiny ukazuje, jak strategicky zásadní se drony staly i pro domácí politiku. Spor kolem dodávek českých dronů – a následné kritiky rozhodnutí bývalé ministryně obrany Jany Černochové – není jen otázkou zahraniční politiky, ale dlouhodobé bezpečnosti. Česko patří mezi státy, které mají potenciál vybudovat vlastní produkci FPV dronů a elektronického boje, ale stále chybí jednotná průmyslová strategie. Pokud se Evropa posune směrem k modelu „obrany skrze technologickou převahu“, bude otázka dronů klíčová nejen pro Ukrajinu, ale i pro naši ochranu v rámci NATO. Jinými slovy: buď teď budeme investovat, nebo budeme v budoucnu závislí na těch, kdo investují místo nás.