
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 14. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny?
Německý tisk se dnes soustředí především na kontroverzní návrh SPD na reformu dědické daně, který vyvolal ostré reakce zejména v ekonomicky orientovaných médiích a regionálním tisku. Druhým výrazným tématem jsou masové protesty v Íránu a reakce mezinárodního společenství, včetně komentářů k výrokům německého kancléře. Přehled uzavírá debata o „Unwort des Jahres“, kde se střetává kritika politického jazyka s obhajobou státních investic financovaných dluhem. Celkově se ukazuje hluboké názorové rozdělení jak v otázkách ekonomické politiky, tak v hodnocení role státu.
NORDWEST-ZEITUNG (Oldenburg)
https://www.nwzonline.de
List tvrdě kritizuje návrh SPD jako útok na střední třídu v době hospodářského útlumu. Pěti milionová hranice pro podnikový majetek je podle komentáře iluzorní a pro většinu rodinných firem rychle dosažitelná. Takové zásahy podle deníku dále snižují motivaci k podnikání v Německu.
WIRTSCHAFTSWOCHE
https://www.wiwo.de
Ekonomický týdeník varuje, že reforma by vážně poškodila Německo jako podnikatelskou lokalitu. Zásah míří na silné rodinné firmy typu Stihl, Miele či Freudenberg, které i přes zhoršující se podmínky zůstávají v zemi. CDU je citována s tím, že jde o očekávaný „frontalangriff“ SPD.
T-ONLINE.DE
https://www.t-online.de
Naopak t-online považuje kritiku za přehnanou. Zdůrazňuje, že odložená daň hrazená z budoucích zisků zdravé firmy nezlikviduje. Poukazuje také na nerovnost systému, kdy střední třída platí, zatímco velmi bohatí se dani často vyhýbají. Návrh SPD je podle portálu nedokonalý, ale legitimní začátek reformy.
WESER-KURIER (Bremen)
https://www.weser-kurier.de
Deník upozorňuje, že dědictví není výsledkem osobního výkonu a není důvod k hysterickým reakcím. Většina firemních převodů se pohybuje pod hranicí pěti milionů eur. Dodatečné příjmy by navíc šly spolkovým zemím a mohly by být investovány do vzdělávání.
MÄRKISCHE ODERZEITUNG (Frankfurt/Oder)
https://www.moz.de
List připomíná, že reforma je stejně nevyhnutelná, zejména po očekávaném rozhodnutí Spolkového ústavního soudu. Nakonec bude nutný kompromis mezi dědickou daní, korporátní daní, odklady plateb a daňovými úlevami.
AUGSBURGER ALLGEMEINE
https://www.augsburger-allgemeine.de
Deník dává za příklad Rakousko, které dědickou daň zrušilo již v roce 2008. Argumentuje, že administrativní náklady často převyšují výnosy a spravedlivé zdanění bez ohrožení firem je v praxi obtížné.
Debata je pro Česko vysoce relevantní. Také zde se opakovaně objevují návrhy na zvýšení zdanění majetku či dědictví, zejména v souvislosti s konsolidací veřejných financí. Německá zkušenost ukazuje, že zásah do rodinných firem je politicky i ekonomicky extrémně citlivý a může mít dlouhodobé dopady na investiční klima.
KÖLNISCHE RUNDSCHAU
https://www.rundschau-online.de
List reaguje na výroky kancléře Friedricha Merze, který hovořil o možném brzkém konci režimu. Íránská reakce podle deníku paradoxně posiluje morálku demokratického hnutí. Kritizována je však nejasnost západní strategie – sankce, cla a jejich skutečný dopad.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG (FAZ)
https://www.faz.net
FAZ varuje před předčasnými prognózami pádu režimu. Přestože Írán čelí ekonomickým problémům a ztrátám v regionální mocenské hře, jeho schopnost represe zůstává vysoká. Evropa je podle listu spíše pasivní, zatímco klíčovou roli opět hraje USA a Donald Trump.
Pro Českou republiku, která se dlouhodobě profiluje jako kritik autoritářských režimů, je íránské téma testem konzistence zahraniční politiky EU. Německá zdrženlivost ilustruje omezený reálný vliv Evropy, pokud není doprovázen jednotnou akcí.
DIE GLOCKE (Oelde)
https://www.die-glocke.de
List vítá označení slova „Sondervermögen“ za Unwort roku. Podle něj jde o jazykový trik, který maskuje zadlužování jako něco pozitivního. Zneužívání jazyka podle deníku podkopává důvěru občanů, zejména v krizových časech.
ND.DER TAG
https://www.nd-aktuell.de
Levicový deník kritizuje porotu za konzervativní pohled na státní dluh. Tvrdí, že bez zadlužení nelze budovat infrastrukturu ani veřejné bohatství. „Sondervermögen“ podle listu správně označuje investice, které vytvářejí hodnoty pro budoucnost.
Diskuse silně rezonuje i v Česku, kde se pojmy jako „fond“, „balík“ či „mimořádné výdaje“ používají podobně. Spor ukazuje, že nejde jen o ekonomiku, ale o důvěru ve stát a politický jazyk.
Německý tisk dnes ukazuje hluboké rozpory v pohledu na roli státu – od zdanění majetku přes zahraniční politiku až po samotný jazyk politiky. Společným jmenovatelem je nedůvěra: v ekonomické zásahy, v efektivitu sankcí i v upřímnost politické komunikace. Pro českého čtenáře jde o cenné zrcadlo debat, které se s mírným zpožděním často přenášejí i do domácí politiky.