Německá média konstatují: Rheinmetall získává burzovní konkurenci – a přichází z Česka

Německá média: český zbrojní hráč pod drobnohledem

Pozornost, kterou plánovaný vstup Czechoslovak Group na burzu vyvolává, se neomezuje jen na investory. Německá média sledují nástup českého zbrojního koncernu s mimořádným zájmem, a to zejména v souvislosti s proměnou evropského obranného průmyslu po ruské invazi na Ukrajinu. Téma CSG se objevuje nejen v ekonomických rubrikách, ale i v širších bezpečnostních a geopolitických souvislostech.

Článek, z něhož informace vycházejí, vznikl pro Wirtschaftskompetenzcenter deníku WELT a server Business Insider Deutschland, tedy pro platformy, které se systematicky věnují strategickým sektorům německé a evropské ekonomiky. Autorem je Gerhard Hegmann, dlouholetý a respektovaný hospodářský novinář, který se po desetiletí specializuje právě na zbrojní a letecko-kosmický průmysl.

Z německého pohledu není CSG vnímána jen jako další „východoevropský dodavatel“, ale stále častěji jako plnohodnotný evropský hráč, který vstupuje do přímé konkurence s tradičními německými firmami – včetně Rheinmetallu. Právě tato skutečnost vysvětluje, proč německý tisk věnuje české skupině takovou pozornost: jde o posun sil uvnitř evropského obranného ekosystému, v němž Česká republika získává výraznější váhu.

Evropský zbrojní průmysl zažívá mimořádně silné období. Nejde už jen o plné výrobní haly a rekordní zakázky od států NATO, ale stále výrazněji také o dění na kapitálových trzích. Po německo-francouzském zbrojním konsorciu KNDS, které oznámilo plánovaný vstup na burzu, přichází další významný hráč: česká skupina Czechoslovak Group (CSG). Ta nyní oficiálně potvrdila záměr vstoupit na burzu a stát se tak přímou burzovní konkurencí německého lídra Rheinmetall.

Z pohledu Evropy – a zejména střední Evropy – jde o mimořádně zajímavý moment. Český zbrojní koncern se tím dostává do první ligy nejen výrobně, ale i finančně. A současně potvrzuje, že Česko už dávno není jen montovnou nebo subdodavatelem, nýbrž klíčovým hráčem evropské obranné infrastruktury.

Rychlý vstup na burzu, ambiciózní cíle

CSG oznámila, že její vstup na burzu Euronext v Amsterdamu může proběhnout už v nejbližších týdnech, v závislosti na tržních podmínkách. To je poměrně neobvyklé – většina velkých evropských firem podobné kroky připravuje roky dopředu. V případě CSG jde ale o firmu, která stojí na velmi silných číslech a těží z výjimečně příznivé geopolitické situace.

Skupinu dosud stoprocentně vlastní Michal Strnad, třiatřicetiletý miliardář a syn zakladatele Jaroslava Strnada. Právě pod jeho vedením se CSG v posledních letech dramaticky rozrostla – jak organicky, tak prostřednictvím akvizic, a to i v Německu.

Munice jako strategické zboží

Základním pilířem CSG je výroba munice. Skupina se dnes označuje za druhého největšího výrobce střední a velkorážové munice v Evropě a po převzetí americké skupiny The Kinetic Group na konci roku 2024 dokonce za největšího světového výrobce malorážové munice.

To je zásadní údaj zejména v kontextu války na Ukrajině. Munice se ukázala jako úzké hrdlo evropské obranyschopnosti a firmy, které ji dokážou vyrábět ve velkých objemech, jsou dnes strategickými partnery NATO. CSG patří mezi hlavní dodavatele munice pro Ukrajinu a zároveň se profiluje jako klíčový průmyslový partner aliančních armád.

Vedle munice je CSG aktivní také ve výrobě pozemních vozidel – zejména prostřednictvím Tatry Trucks, což opět posiluje český průmyslový rozměr skupiny.

Explozivní růst a vysoká ziskovost

Čísla, která CSG prezentuje investorům, jsou mimořádná. Tržby za první tři čtvrtletí roku 2025 dosáhly 4,49 miliardy eur, což představuje meziroční růst o 82 procent. Ještě výraznější je dlouhodobý trend: mezi lety 2022 a 2024 rostly tržby v průměru o 126 procent ročně.

Ziskovost drží krok s růstem. Upravený provozní zisk (EBIT) vzrostl o 77 procent na 1,1 miliardy eur. CSG tak patří mezi nejrychleji rostoucí a zároveň nejvýdělečnější zbrojní firmy v Evropě. S upravenou EBIT marží kolem 24 procent výrazně překonává průměr evropského obranného sektoru.

Německo jako klíčový průmyslový uzel

Pro českého i německého čtenáře je důležité, že Německo hraje v expanzi CSG stále větší roli. V roce 2025 skupina uskutečnila dvě významné akvizice: převzetí průmyslového parku Walsrode a podíl v chemické společnosti Alzchem Group AG.

Ve Walsrode se má vyrábět mimo jiné nitrocelulóza, klíčová surovina pro bezdýmný střelný prach, ale i pro civilní využití – od laků a tiskových barev po zdravotnické testy. Jde o vysoce strategickou komoditu, jejíž výroba byla v Evropě dlouho podceněna.

Z českého pohledu je to zásadní signál: český kapitál se podílí na obnově kritických výrobních kapacit v Německu, které jsou nezbytné pro evropskou obranu i energetickou bezpečnost.

Velký IPO v době „supercyklu“

CSG plánuje vydat nové akcie v hodnotě 750 milionů eur, přičemž na burzu by šlo přibližně 15 procent společnosti. Odhadovaná valuace skupiny se pohybuje kolem 30 miliard eur. Pro srovnání: Rheinmetall má dnes tržní kapitalizaci zhruba 88 miliard eur.

Od ruské invaze na Ukrajinu už na burzu vstoupila celá řada evropských zbrojních firem – německý Renk, francouzský Exosens nebo loděnice TKMS. Všechny vsázejí na tzv. supercyklus zbrojení, tedy dlouhodobý růst obranných rozpočtů.

CSG má ke konci září 2025 zajištěné zakázky v hodnotě 14 miliard eur a potenciální obchodní příležitosti až za 32 miliard eur. Od roku 2027 chce firma vyplácet dividendy ve výši 30 až 40 procent čistého zisku.

Český hráč v evropské obranné architektuře

Michal Strnad se netají optimismem. Podle něj bude CSG těžit z dlouhodobého trendu rostoucích obranných výdajů v Evropě i ve světě. Pro investory má IPO znamenat větší transparentnost, pro firmu pak finanční flexibilitu a další růst.

Z českého pohledu jde ale o něco víc: o potvrzení, že Česko se stává jedním z pilířů evropské obrany – nejen politicky, ale i průmyslově a finančně. Vstup CSG na burzu je tak nejen ekonomickou událostí, ale i geopolitickým signálem.

A co si myslí němečtí čtenáři v komentářích pod článkem?

Diskuse pod článkem se rychle stočila k obecné otázce globálního zbrojení, bezpečnosti a role Evropy v měnícím se světě.

Část diskutujících vyjadřuje hluboké znepokojení nad masivním nárůstem zbrojních výdajů po celém světě. Poukazují na to, že Evropa, USA, Rusko, Čína i další regiony investují stovky miliard eur do výzbroje, což podle nich znamená přímé zatížení daňových poplatníků a zvyšuje riziko, že se tyto zbraně jednou skutečně použijí. V této linii zaznívá obava, zda svět nesměřuje k novému velkému konfliktu, nebo zda nakonec převládne rozum a dojde k opětovné kontrole zbrojení.

Proti tomu stojí výrazně realistický až tvrdý bezpečnostní tábor, který varuje před „hysterií“ a připomíná zkušenost studené války. Podle těchto hlasů není problémem samotné zbrojení, ale oslabená schopnost odstrašení, zejména v Evropě. Tvrdí, že právě nedostatečná vojenská připravenost a dlouhodobé podceňování obrany vytvořily prostor pro agresivní režimy. Odstrašení je podle nich jediný jazyk, kterému autoritářští vůdci rozumějí.

Další část diskuse se soustředí na historickou zkušenost s odzbrojením, které sice po studené válce fungovalo, ale někteří diskutující pochybují, zda je tento model v dnešních geopolitických podmínkách ještě opakovatelný.

Silně zaznívá také kritika pacifismu, který je v diskusi označován za naivní. Argumentem je především válka na Ukrajině – podle některých komentářů dnes Ukrajinci „brání Evropu“, a v případě jejich porážky by tuto roli musely převzít další státy NATO, zejména Polsko a severské země. Mezinárodní právo, OSN či morální apely jsou v této perspektivě považovány za nedostatečné vůči brutální realitě moci.

Specifická část diskuse se pak týká české role v obranném průmyslu. Jeden z komentářů vyjadřuje skepsi vůči české muniční iniciativě pro Ukrajinu a naznačuje, že růst českých zbrojních firem je financován především z německých veřejných prostředků. Tento pohled odráží rostoucí citlivost německé veřejnosti na propojení bezpečnosti, průmyslu a státních financí – a také na to, kdo z evropského zbrojního boomu skutečně profituje.

Celkové vyznění diskuse

Komentáře ilustrují hluboké rozdělení veřejnosti mezi obavou z militarizace světa a přesvědčením, že bez silného zbrojení Evropa ztratí schopnost se bránit. Český obranný průmysl je přitom vnímán nejen jako bezpečnostní partner, ale i jako nový významný hráč, který vzbuzuje respekt i podezření zároveň.