
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 17. ledna 2026 O čem píší dnešní německé noviny?
Německý tisk se dnes soustředí především na kontroverzní plán nové státní prémie na nákup elektromobilů, který vyvolává silnou kritiku napříč politickým i ekonomickým spektrem. Dalšími výraznými tématy jsou diskuse o povinné práci pro příjemce Bürgergeldu, mezinárodní spor kolem Grónska a otázka evropské bezpečnosti, včetně úvah o vlastní jaderné ochraně. Výrazné emoce vzbuzuje také gesto držitelky Nobelovy ceny míru Maríe Machado, která předala svou medaili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Společným jmenovatelem komentářů je pochybnost o politické soudržnosti, strategické konzistenci a morální autoritě Západu.
Kritika státní podpory
NORDKURIER z Neubrandenburgu hodnotí plánovanou tří miliardovou podporu jako čisté plýtvání veřejnými prostředky. Podle listu nepřinese ani snížení emisí, ani skutečnou pomoc automobilovému průmyslu a je navíc sociálně nespravedlivá, protože ji platí i lidé, kteří si elektromobil nikdy nebudou moci dovolit a současně čelí vyšší CO₂ dani.
Podobná debata se vede i v Česku, kde stát dlouhodobě lavíruje mezi podporou elektromobility a obavami z její sociální nedostupnosti. Kritika „dotací pro bohatší vrstvy“ je v českém prostředí velmi rezonující a německá zkušenost může sloužit jako varování.
Sociální rozměr a strukturální problémy
RHEINISCHE POST upozorňuje, že samotná prémie neřeší klíčové bariéry: nedostatek nabíjecí infrastruktury a nejisté ceny elektřiny. Výsledkem může být spíše nepřímá podpora automobilek než skutečný posun v chování spotřebitelů.
Česká republika čelí ještě větším infrastrukturním problémům než Německo. Bez masivních investic do sítě nabíječek by se obdobná prémie minula účinkem ještě výrazněji.
Historická paralela
AUGSBURGER ALLGEMEINE přirovnává plán k někdejší šrotovné z doby vlády Angely Merkelové – krátkodobý impulz, po kterém následoval opětovný pokles prodejů.
Česká ekonomika, silně provázaná s německým automobilovým průmyslem, by případné selhání podpory elektromobility pocítila velmi rychle – zejména v subdodavatelských řetězcích.
Nekonzistentní politika
RHEINPFALZ kritizuje rozporuplnost německé politiky: na evropské úrovni snaha brzdit konec spalovacích motorů, doma naopak finanční tlak na rychlejší přechod k elektromobilům.
Stejná nejednoznačnost je patrná i v české debatě o Green Dealu. Německý chaos potvrzuje, že bez jasné a dlouhodobé strategie vzniká spíše nedůvěra než motivace.
REUTLINGER GENERAL-ANZEIGER považuje předání medaile Donaldu Trumpovi za důkaz morální diskvalifikace laureátky a navrhuje možnost dodatečného odebrání ceny. Připomíná i případ etiopského premiéra Abiye Ahmada.
DIE ZEIT analyzuje gesto z antropologického hlediska daru a protidaru – Trump však Machadovou otevřeně označil za politicky neschopnou, čímž symboliku zcela vyprázdnil.
NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG konstatuje, že prestiž Nobelovy ceny tímto krokem utrpěla.
V českém prostředí, citlivém na otázky morální autority a symbolických gest, by podobná situace rovněž vyvolala silnou skepsi. Dlouhodobě se ukazuje, že mezinárodní ocenění nejsou imunní vůči politickým kalkulům.
TAZ navrhuje nabídnout Grónsku návrat do EU, doprovázený masivními investicemi, a zdůrazňuje nutnost, aby Evropa začala jednat sebevědoměji vůči USA.
RHEIN-ZEITUNG vidí pozitivní signál v koordinaci evropských zemí v rámci NATO a snaze demonstrovat jednotu vůči Washingtonu.
Pro Česko, silně závislé na transatlantickém rámci, je tato debata klíčová. Posilování evropské autonomie by mohlo znamenat větší tlak na obranné rozpočty i změnu bezpečnostních priorit.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG otevřeně uvažuje o nutnosti vlastní jaderné ochrany Německa, případně pod britsko-francouzským deštníkem, a zdůrazňuje, že konvenční síly samy o sobě nestačí.
Ačkoli Česko jaderné zbraně nemá, podobná debata by měla přímý dopad na jeho bezpečnostní strategii. Posun Německa v tomto směru by zásadně změnil evropskou obrannou architekturu.
TAGESSPIEGEL odmítá plošnou pracovní povinnost jako necitlivou a politicky populistickou, zejména vůči lidem, kteří pracovat chtějí, ale nemohou.
MÄRKISCHE ODERZEITUNG varuje před zneužíváním levné nucené práce obcemi a připomíná negativní zkušenosti z transformačního období ve východním Německu.
Debata silně připomíná české diskuse o veřejně prospěšných pracích. Německé argumenty ukazují riziko, že represivní přístup může dlouhodobě poškodit pracovní trh i sociální soudržnost.
Německý tisk vykresluje obraz země i Evropy, která se potýká s nedostatkem strategické konzistence – od klimatické politiky přes sociální stát až po bezpečnostní otázky. Kritika míří nejen na konkrétní opatření, ale i na jejich vnitřní rozpory a symbolickou rovinu. Pro Českou republiku jsou tyto debaty důležitým zrcadlem budoucích výzev.