Když má všechno prioritu, nemá ji nic. Aneb fatální důsledky Habeckova „větrného turbo-triku“

Český přesah: Německý precedens, který se velmi rychle přibližuje i Česku

To, co se dnes odehrává v Německu pod heslem „převažujícího veřejného zájmu“, není vzdálený právní experiment, ale model, který je v řadě aspektů až znepokojivě kompatibilní s českou realitou. I v Česku se v posledních letech objevují snahy urychlovat výstavbu strategických projektů – od energetiky přes dopravu až po bydlení – omezováním možnosti soudního přezkumu a oslabováním postavení obcí, spolků i jednotlivců. Německá zkušenost tak funguje jako varovný signál: pokud stát začne prohlašovat téměř vše za „nejvyšší veřejný zájem“, soudy ztrácejí kompas a právní stát se postupně vyprazdňuje. Přesně to nyní ukazuje německá debata kolem tzv. Habeckova „větrného turba“.

Inflační pojem, který měl původně výjimečnou sílu

Podle DIE WELT německá spolková vláda v posledních letech stále častěji sahá po silném právním nástroji: označení projektu za „überragendes öffentliches Interesse“ – tedy převažující (nadřazený) veřejný zájem. Tento status má v soudních sporech zásadní význam. Pokud je projekt takto označen, soudy mají výrazně omezený prostor zvažovat protichůdné zájmy – ochranu přírody, památek, krajiny či práva místních obyvatel.

Původně šlo o výjimečný institut, určený pro skutečně zásadní projekty. Jenže právě jeho masové a plošné používání dnes vyvolává vážné pochybnosti, zda ještě vůbec plní svůj účel.

Radost stavebníků, nejistota práva

Krátce před vánoční pauzou vyvolalo rozhodnutí koaličního výboru CDU/CSU a SPD nadšení v německém bytovém sektoru. V oblastech s napjatým trhem s bydlením – což se týká nejméně 500 okresů a obcí – má nově při soudních sporech platit přednost výstavby bytů. Pokud se bude rozhodovat o využití určité plochy, bydlení má mít přednost.

Prezident svazu bytového hospodářství GdW Axel Gedaschko rozhodnutí označil za „jasné přihlášení se k lidskému právu na bydlení“. Podle něj politika konečně vyslala signál, že potřeby obyvatel stojí v centru pozornosti.

Jenže už krátce nato se ukázalo, že tento „přednostní status“ je velmi relativní.

Silnice, dálnice – a dokonce i parkoviště pro kamiony

Už o dva roky dříve totiž tehdejší ministr dopravy Volker Wissing (FDP) prosadil zákon, který 138 konkrétních dálničních a silničních projektů označil za převažující veřejný zájem. A v prosinci 2025 šel jeho nástupce Patrick Schnieder (CDU) ještě dál: návrh tzv. Zákona o budoucnosti infrastruktury rozšířil tento privilegovaný status na veškerou dopravní infrastrukturu.

Nejde už jen o silnice, železnice nebo vodní cesty. Dokonce i výstavba parkovišť pro kamiony je nově považována za projekt v převažujícím veřejném zájmu – s odůvodněním, že souvisí s bezpečnostní a obrannou politikou.

Kolize privilegií: když má přednost úplně všechno

Výstavba bytů tak naráží nejen na dopravu, ale i na celou řadu dalších „prioritních“ projektů. Stejný status mají:

• plánovaná 11 000 kilometrů dlouhá vodíková páteřní síť,
• elektrolyzéry,
• přístupové cesty k LNG terminálům,
• mobilní a optické sítě,
• geotermální vrty,
• tepelné pumpy,
• rychlonabíjecí stanice pro elektromobily.

Výsledkem je právní dopravní zácpa, v níž soudce stojí před dvěma projekty, z nichž oba mají „nejvyšší možnou prioritu“.

Zlom jménem „větrný turbo-trik“

Skutečný průlom nastal v roce 2023, kdy úředníci navrhli tehdejšímu ministrovi hospodářství Robertu Habeckovi (Zelení), aby i výstavba větrných elektráren byla zákonem označena za převažující veřejný zájem. Tento princip byl zakotven do §2 zákona o obnovitelných zdrojích (EEG).

Výsledek? Podle právníků z kanceláře Gleiss Lutz soudní praxe jasně ukazuje, že větrné projekty díky tomuto statusu systematicky vítězí nad námitkami ochránců přírody, krajiny či památek.

Právníci varují: účinek se vytrácí

Právní experti však stále hlasitěji upozorňují, že příliš časté používání tohoto nástroje ho činí nefunkčním. Podle Thorstena Müllera ze Stiftung Umweltenergierecht existuje v německém právu nejméně 26 různých ustanovení, která s tímto pojmem pracují.

Důsledek? Pokud proti sobě stojí dva projekty se stejným „nejvyšším“ statusem, výhoda se ruší a soud se vrací k tradičnímu, zdlouhavému posuzování.

„Když má všechno prioritu, nemá ji nic“

Právě tuto větu pronesla Verena Graichenová z ekologického svazu BUND – a stala se mottem celé debaty. Kritici varují, že pojem, který měl výjimečně urychlovat klíčové projekty, se změnil v politické kladivo, jehož nadužívání podkopává důvěru v právo.

Symbolické je i stanovisko bavorské vlády: obrana a civilní ochrana jsou sice ve veřejném zájmu – pokud ovšem nebrání rozvoji obnovitelných zdrojů. Dokonce i armáda se má smířit s tím, že bude bránit zemi „s větrníky, nikoli bez nich“.

Závěr: pokus zbavit soudy odpovědnosti selhal

Zákonodárce se pokusil soudům ulehčit práci tím, že jim předem nadiktoval výsledek vážení zájmů. Výsledek je však opačný: více konfliktů, více nejistoty a méně respektu k právnímu státu.

(pozn. redakce: další naše články o působení ex – ministra Habecka za „Zelené“ v německé vládě najdete ZDE)