NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (22. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 22. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes soustředí především na vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které vyvolalo silné reakce napříč politickým spektrem. Komentáře hodnotí jeho vystoupení jako otevřenou výzvu Evropě, potvrzení transatlantické krize i signál nutnosti evropské emancipace. Dalším významným tématem je rozhodnutí Evropského parlamentu obrátit se na Evropský soudní dvůr v souvislosti s dohodou o volném obchodu s Mercosurem. Třetím okruhem je personální růst Bundeswehru, který je sice kvitován, ale zároveň doprovázen vážnými strukturálními výhradami.

1. Trump v Davosu a krize transatlantických vztahů

Vystoupení Donalda Trumpa na fóru v Davosu vyvolalo v německém tisku mimořádně ostré reakce.

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG upozorňuje na spor kolem Grónska jako symbol Trumpova bezohledného zacházení s evropskými spojenci. Prezident podle listu otevřeně ignoruje suverenitu jiných států, kombinuje vydírání se zpětnými ústupky a posiluje tím vlastní nátlakovou taktiku. Náhlé stažení hrozby cel po údajné dohodě ohledně Grónska je podle deníku nebezpečným precedentem do budoucna.

 DITHMARSCHER LANDESZEITUNG konstatuje, že Trumpovo vystoupení bylo na jeho poměry téměř diplomatické, když namísto vojenského řešení naznačil ochotu jednat. Zároveň však varuje před jeho nepředvídatelností a zdůrazňuje, že Evropa by se neměla nechat uchlácholit dočasnými ústupky, zejména v oblasti celní politiky.

 WESTDEUTSCHE ALLGEMEINE ZEITUNG hodnotí Trumpův projev jako otevřenou „bojovou výzvu“ Evropě. Podle listu je transatlantické partnerství vážně poškozené, důvěra je pryč a Trump jedná v imperiální logice práva silnějšího. Evropa by se podle WAZ měla připravit na definitivní rozchod a současně se snažit minimalizovat škody.

VOLKSSTIMME  používá ještě tvrdší jazyk a přirovnává Trumpa k římskému imperátorovi. Tvrdí, že jeho moc je založena na ekonomické a vojenské dominanci USA a že Německo i Evropa patří mezi jeho hlavní terče. Podle listu už není možné další spoléhání se na USA, pokud Evropa nechce ohrozit vlastní společenský model.

Odlišný tón volí magazín  CICERO , který Trumpovu přímočarost interpretuje jako užitečné probuzení Evropy. Podle něj Trump bez obalu ukazuje realitu geopolitického „světa vlků“ a dává Evropě šanci přestat s ideologickým přeregulováním a vybudovat efektivnější spolupráci mezi evropskými státy.

Český úhel pohledu – Trump a Evropa

Z českého pohledu je debata mimořádně relevantní, protože se dotýká samotných základů euroatlantického ukotvení Česka. Pro menší státy je oslabování transatlantické vazby vždy rizikové, zároveň však roste význam evropské obranné a strategické autonomie. Česká republika se tak dostává mezi dvě nutnosti: udržet funkční vztah s USA a zároveň posilovat evropské kapacity, zejména v oblasti bezpečnosti, obrany a průmyslu.

2. Spor o dohodu EU–Mercosur a role Evropského soudního dvora

Dalším silným tématem je rozhodnutí Evropského parlamentu požádat Evropský soudní dvůr o přezkum dohody o volném obchodu mezi EU a státy Mercosuru.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG upozorňuje, že soudní přezkum může trvat 18 až 24 měsíců, což fakticky oddálí vstup dohody v platnost. Evropská komise sice disponuje plánem B – dočasnou aplikací dohody bez souhlasu parlamentu –, to by však znamenalo politický konflikt a další oslabení důvěry v EU jako spolehlivého partnera.

DIE ZEIT kritizuje rozhodnutí europoslanců jako projev malicherného a od reality odtrženého myšlení. V době rychlých geopolitických změn považuje další roky právních průtahů za luxus, který si Evropa nemůže dovolit.

Naopak ND DER TAG hájí odpor proti dohodě a upozorňuje, že Mercosur by prospěl především agroprůmyslu, nikoli malým zemědělcům. Podle listu není špatná dohoda lepší než žádná a skutečnou výzvou 21. století je sociálně-ekologická transformace globální ekonomiky.

Český úhel pohledu – Mercosur

Pro Česko je otázka Mercosuru ambivalentní. Na jedné straně by dohoda mohla otevřít nové exportní příležitosti, zejména pro průmysl. Na straně druhé však Česko jako otevřená ekonomika silně závislá na EU nese reputační náklady, pokud Unie působí jako nerozhodný a slabý partner. Zdržování dohody posiluje dojem evropské neakceschopnosti v době globálního mocenského soupeření.

3. Růst Bundeswehru a limity personální politiky

Posledním tématem je personální vývoj německých ozbrojených sil.

RHEINISCHE POST informuje, že Bundeswehr překročil hranici 184 000 aktivních vojáků, což je nejvyšší stav za posledních dvanáct let. Pozitivně hodnotí skutečnost, že nárůst byl dosažen především dobrovolně, ještě před plným náběhem nového systému povinných prvků.

 NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG však varuje, že navzdory rekordním číslům nebyly splněny klíčové cíle. Pokud má Bundeswehr do roku 2035 vyrůst na 260 000 vojáků, současné tempo nestačí. Zásadním problémem zůstává vysoká míra odchodů nováčků, která podle listu souvisí s nereálnými očekáváními, vnitřní kulturou armády a opakovanými skandály.

Český úhel pohledu – Bundeswehr

Debata o Bundeswehru je důležitá i pro Česko, protože Německo je klíčovým pilířem evropské obrany. Pokud Berlín nezvládne personální stabilizaci armády, oslabuje to celý bezpečnostní rámec střední Evropy. Česká armáda přitom čelí podobným výzvám – od náboru až po udržení kvalifikovaného personálu – a německá zkušenost slouží jako varovný i srovnávací příklad.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes kreslí obraz Evropy, která stojí pod tlakem zvenčí i zevnitř. Trumpovo vystoupení v Davosu je vnímáno jako další důkaz nutnosti strategické emancipace Evropy, zatímco spor o Mercosur odhaluje její rozhodovací slabiny. Diskuse o Bundeswehru pak ukazuje, že ani posilování obrany není jen otázkou peněz, ale především systému a důvěry.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)