NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (24. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 24. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes soustředí především na posilování osy Berlín–Řím, která má ambici vyvažovat oslabený vliv Francie v Evropské unii. Druhým dominantním tématem jsou trilaterální rozhovory o Ukrajině v Abú Zabí, kde Evropa zůstává stranou, zatímco USA přitvrzují tlak na Kyjev. Velkou pozornost vyvolává také americký zásah do vlastnické struktury TikToku, jenž otevírá otázky koncentrace mediální moci. Závěrem rezonuje tvrdý postup americké imigrační služby ICE, který podle komentátorů překračuje hranice právního státu.

Německo–Itálie: nová osa moci v EU

• Stuttgarter Nachrichten zdůrazňují osobní i politickou shodu mezi kancléřem Friedrichem Merzem a italskou premiérkou Giorgií Meloniovou. Ta má podle listu otevřené kanály do Washingtonu díky dobrým vztahům s Donaldem Trumpem, je jednoznačně proukrajinská a zároveň překvapivě proevropská. Společný postup Berlína a Říma v otázkách konkurenceschopnosti a omezování byrokracie by mohl prospět celé EU.
• Münchner Merkur vidí sbližování Německa a Itálie také jako reakci na oslabení Francie. Prezident Macron podle listu ztrácí autoritu doma i v Evropě. Zatímco Paříž blokuje dohodu Mercosur, Berlín a Řím spolupracují na otázkách spalovacích motorů, migrace i deregulace.
• Frankfurter Rundschau považuje rozšíření „jádra Evropy“ o Itálii za logické, ale varuje: pokud se byrokracie bude odbourávat na úkor sociálních standardů, narazí tato osa na tvrdý odpor.

Český úhel pohledu

Pro Česko je sbližování Berlína a Říma klíčové. Pokud tato osa posílí liberalizaci obchodu (Mercosur), omezení regulací a realističtější migrační politiku, může to znamenat hmatatelné ekonomické přínosy. Současně však hrozí, že menší státy – včetně ČR – budou z rozhodování ještě více vytlačeny.

Ukrajina: jednání bez Evropy

• Lausitzer Rundschau upozorňuje, že USA poprvé po delší době jednají přímo s Ruskem i Ukrajinou. Absence Evropy u jednacího stolu v Abú Zabí je podle listu alarmující, protože právě Evropa ponese hlavní náklady poválečného uspořádání.
• Rheinische Post analyzuje Trumpovu strategii: místo tlaku na Moskvu zvyšuje tlak na Kyjev, protože Ukrajina je závislá na amerických zbraních a zpravodajství.
• Frankfurter Allgemeine Zeitung varuje před předčasnými závěry. Selenskyj sice Evropu kritizuje za slabost, ale bez USA nemají evropské bezpečnostní garance žádnou reálnou váhu.

Český úhel pohledu

Z české perspektivy je alarmující, že Evropa ztrácí roli strategického aktéra. Pokud se poválečné uspořádání Ukrajiny bude domlouvat bez EU, Česko ztratí možnost ovlivnit bezpečnostní architekturu regionu, na které je existenčně závislé.

TikTok: výměna jedné moci za druhou

• WirtschaftsWoche konstatuje, že americký TikTok se dostal pod kontrolu oligarchů blízkých Trumpovi, včetně zakladatele Oracle Larryho Ellisona. Jde podle listu o další krok ke koncentraci mediální moci v rukou několika politicky angažovaných miliardářů. Evropa si přitom musí klást otázku, zda je čínská kontrola algoritmů lepší alternativou.
• Der Spiegel je skeptický: prodej TikToku neřeší žádný z původních problémů. Dezinformace, manipulace a závislost uživatelů se mohou dokonce zhoršit, protože americká vláda omezuje moderaci obsahu pod záminkou boje proti „cenzuře“.

Český úhel pohledu

Česko – stejně jako celá EU – stojí před dilematem: čínské algoritmy vs. americká oligarchizace médií. Digitální suverenita Evropy zůstává spíše politickým sloganem než realitou.

ICE: imigrační politika jako válka obrazů

• Süddeutsche Zeitung popisuje šokující zásah ICE v Minnesotě, kde byl při zatýkání využit pětiletý chlapec jako návnada. Podle listu se jedná o systematické překračování právního státu, kryté politickým vedením.
• Sächsische Zeitung tvrdí, že Trump vědomě eskaluje konflikt a sází na šokující vizuální symboly. Zatýkání dětí je podle listu důkazem morálního rozkladu státní moci.

Český úhel pohledu

Americký vývoj je varováním i pro Evropu. Normalizace extrémních zásahů státu pod záminkou bezpečnosti může snadno erodovat důvěru veřejnosti v demokracii – téma mimořádně citlivé i v českém kontextu.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk vykresluje svět, kde se moc přesouvá k bilaterálním osám, Evropa ztrácí vliv a demokratické standardy jsou pod tlakem. Spojení Berlína s Římem může být příležitostí, ale i hrozbou pro menší státy. Digitální i bezpečnostní politika se čím dál více odehrává mimo evropskou kontrolu.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)