Obnovitelné zdroje už vyrábějí téměř polovinu elektřiny v EU, celková spotřeba energie však zůstává fosilní. A jak je na tom Rakousko a Česko?

Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti

Pro Českou republiku je tento evropský milník mimořádně důležitý. Česko patří mezi země s vysokou závislostí na fosilních palivech, zejména uhlí a plynu, a zároveň mezi státy s pomalejším rozvojem solární energetiky v porovnání s jihem Evropy. Zatímco v Německu či Španělsku už solární výroba dramaticky mění denní ceny elektřiny, český trh se s podobnými výkyvy teprve začíná potýkat. Výsledky EU tak ukazují nejen technologický posun, ale i varování: bez rychlejší výstavby obnovitelných zdrojů a hlavně akumulace energie bude Česko stále více vystaveno drahému dovozu plynu, cenovým špičkám a geopolitickým rizikům.

Energetická transformace Evropské unie dosáhla podle deníku DER STANDARD v roce 2025 historického milníku. Poprvé v dějinách EU vyrobily větrné a solární elektrárny více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady. Vyplývá to z nové zprávy think-tanku Ember, který detailně analyzoval vývoj evropského elektroenergetického sektoru v uplynulém roce.

Vítr a slunce se v roce 2025 podílely na výrobě 30 % veškeré elektřiny v EU, zatímco uhlí, plyn a další fosilní paliva dohromady pouze 29 %. Ještě před pěti lety činil podíl větru a solární energie pouhých 20 %. Tempo změny je tedy mimořádně rychlé.

Elektřina vyrobená z větru a slunce poprvé předstihla v roce 2025 fosilní paliva

Zároveň je ale nutné dodat, že tato čísla se týkají pouze výroby elektřiny. Celková spotřeba energie v EU – tedy včetně dopravy, vytápění budov a průmyslových procesů – zůstává i nadále převážně fosilní.

Solární energie roste tempem 20 procent ročně

Hlavním tahounem tohoto průlomu je bezesporu fotovoltaika. Výroba elektřiny ze solárních panelů rostla již čtvrtý rok po sobě o více než 20 % ročně. V roce 2025 solární elektrárny vyrobily 369 terawatthodin elektřiny, což odpovídá 13 % celkové spotřeby elektřiny v EU.

Solární energie tak poprvé překonala nejen uhlí, ale i vodní elektrárny. V Maďarsku, na Kypru, v Řecku, Španělsku a Nizozemsku pochází už více než 20 % elektřiny ze slunce. Evropská unie se tím dostala výrazně nad světový průměr, který činí 8,8 %. Ze světové desítky zemí s nejvyšším podílem solární energie se sedm nachází v EU.

Obnovitelné zdroje jako celek dodaly téměř polovinu veškeré elektřiny v EU, a to navzdory nepříznivým povětrnostním podmínkám. Začátek roku 2025 byl méně větrný a méně deštivý než předchozí rok, zato výrazně slunečnější. To vedlo k poklesu výroby z vody (–12 %) a mírnému snížení výroby z větru (–2 %), zatímco solární výroba prudce rostla.

Vítr zůstal i přes tento pokles druhým největším zdrojem elektřiny v EU po jaderné energii – s podílem 16,9 %, těsně před plynem (16,7 %).

Plyn na výrobu elektřiny stál EU 32 miliard eur

Použití plynu pro výrobu elektřiny v roce 2025 vzrostlo o 8 %, zejména kvůli slabší vodní energetice. Přesto je spotřeba plynu stále o 18 % nižší než na vrcholu v roce 2019.

Finanční dopad byl však značný. Účet EU za dovoz fosilního plynu do elektroenergetiky dosáhl 32 miliard eur (tedy přibližně 800 miliard korun), což představuje meziroční nárůst o 16 %.

Uhlí naopak kleslo na historické minimum. V roce 2025 se podílelo pouze 9,2 % na výrobě elektřiny v EU. Ještě před deseti lety přitom uhlí zajišťovalo téměř čtvrtinu veškeré elektřiny. V 19 členských státech EU dnes uhlí buď vůbec není využíváno, nebo má podíl pod 5 %.

I v tradičně uhelných zemích, jako je Německo a Polsko, klesla výroba z uhlí na rekordně nízké hodnoty. Irsko ukončilo využívání uhlí v červnu 2025, Finsko de facto už v dubnu – čtyři roky před plánovaným termínem. Rakousko uzavřelo svou uhelnou kapitolu už v srpnu 2019, kdy bylo odstaveno poslední uhelné zařízení v Dürnrohru.

Ceny elektřiny rostou – hlavně ráno a večer

Ve 21 členských státech EU vzrostly v roce 2025 ceny elektřiny. Nejprudší růst zaznamenalo Rakousko. Typickým rysem byly výrazné cenové špičky v ranních a večerních hodinách, kdy je spotřeba nejvyšší a na scénu nastupují drahé plynové elektrárny.

Zřetelně je to vidět v Německu a Španělsku. V obou zemích ceny elektřiny kolem poledne prudce klesají, protože trh zaplaví levná solární energie. V Německu klesly ceny v poledních hodinách meziročně jen o 8 %, zatímco večer vzrostly o 19 %. Ve Španělsku dosahuje solární energie v poledne více než 60 % výroby elektřiny, zatímco večer prakticky mizí.

Baterie jako klíč k levnější elektřině

Řešením těchto výkyvů jsou bateriová úložiště, která zažívají v EU doslova boom. Instalovaný výkon velkých baterií překročil v roce 2025 hranici 10 gigawattů, což je více než dvojnásobek oproti roku 2023.

Nejrychlejší růst zaznamenaly Řecko, Španělsko a Polsko, kde dosud úložiště téměř neexistovala. Německo a Polsko dnes vedou v počtu plánovaných projektů, následované Itálií. Pokud se všechny projekty uskuteční, může výkon baterií vzrůst až na 40 gigawattů, tedy desetinásobek oproti roku 2023.

Itálie je ukázkovým příkladem. Disponuje bateriemi o výkonu 1,9 GW, což je asi pětina kapacity celé EU. Jen mezi lednem a říjnem 2025 zde kapacita vzrostla o 40 %. V září dodávaly velké baterie v podvečer průměrně 1,1 GW elektřiny. Pokud se realizuje dalších plánovaných 10 GW, může Itálie výrazně omezit spalování fosilních paliv v kritických hodinách.

Podobný vývoj už zažila Kalifornie, kde baterie během čtyř let narostly z úrovně dnešní Itálie na 13 GW. V roce 2025 zde baterie kryly téměř 20 % spotřeby elektřiny ve večerních špičkách.

V Německu by baterie navíc mohly omezit plýtvání energií. V roce 2025 bylo odstaveno (tzv. „odříznuto“) 9,6 TWh větrné a solární elektřiny, téměř 4 % výroby těchto zdrojů. Pokud by už existovalo plánovaných 10,5 GW baterií, dalo by se zachránit až jedno třetina této energie. Úspora pro zákazníky by činila přibližně 800 milionů eur (asi 20 miliard korun).

Rakousko se dlouhodobě spoléhá na přečerpávací vodní elektrárny, které dokážou skladovat obrovské množství energie. Ty však s prudkým poklesem cen baterií ztrácejí výhradní výhodu. I proto Rakousko plánuje do roku 2030 bateriová úložiště o výkonu 1,4 GW a do roku 2040 dokonce 8,7 GW.