40 procent Němců pracuje na částečný úvazek. Pravda o debatě kolem „lifestyle“ práce

Podíl zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek v Německu poprvé v historii překročil hranici 40 procent. Návrh části konzervativní CDU omezit právo na práci na částečný úvazek proto vyvolal ostrou a emotivní společenskou debatu. Zatímco jedni mluví o „lifestyle“ pohodlnosti, druzí varují před vytlačováním lidí z pracovního trhu.

Německo jako zrcadlo budoucí české debaty

To, co se dnes odehrává v Německu, je s velkou pravděpodobností předobrazem toho, co Česko čeká v příštích letech. Český pracovní trh je zatím výrazně méně flexibilní, práce na částečný úvazek je u nás spíše výjimkou a návrat rodičů – zejména matek – do práce zůstává komplikovaný. Zatímco Německo řeší, zda už částečných úvazků není „příliš“, Česko se stále potýká s opačným problémem: jak vůbec lidem umožnit pracovat méně než na plný úvazek, aniž by to znamenalo existenční riziko. Německá debata tak nabízí cenné varování: omezování práv zaměstnanců nevede automaticky k vyšší produktivitě, ale často k většímu sociálnímu napětí.

Co přesně požaduje hospodářské křídlo CDU

Středostavovská a hospodářská unie (MIT), která zastupuje podnikatelské křídlo CDU, předložila návrh na nadcházející stranický sjezd. Už samotný název dokumentu je výbušný: „Lifestyle-Teilzeit“, tedy „lifestyle částečný úvazek“. MIT navrhuje podle DIE WELT výrazně omezit obecné právo na práci na částečný úvazek a ponechat jej pouze pro „zvláštní důvody“ – například péči o malé děti, o závislé příbuzné nebo při dalším vzdělávání.

Součástí návrhu je i myšlenka, že lidé pracující na zkrácený úvazek by měli mít omezený přístup k sociálním dávkám, jako je základní sociální zabezpečení, příspěvek na dítě či příspěvek na bydlení – opět jen v případě „opodstatněných důvodů“. Cílem jsou takzvaní „dorovnávači“ příjmů, kteří kombinují částečný úvazek se sociálními dávkami.

Kritici – včetně části samotné CDU – považují označení „lifestyle“ za odtržené od reality a znevažující. Podle Enza Webera, vědeckého ředitele Institutu pro výzkum trhu práce (IAB), by taková omezení spíše vytlačila lidi z trhu práce, než aby zvýšila nabídku pracovní síly.

Existuje v Německu právo na částečný úvazek?

Ano. Právo na zkrácení pracovní doby platí v Německu od roku 2001 a je zakotveno v § 8 zákona o částečných úvazcích a pracovních smlouvách na dobu určitou. Zaměstnanci mohou požádat o snížení pracovní doby, pokud podají žádost nejméně tři měsíce předem. Zákon počítá s tím, že se zaměstnanec a zaměstnavatel pokusí najít dohodu přijatelnou pro obě strany.

Platí to pro každého zaměstnance?

Ne úplně. Zaměstnanec musí být v pracovním poměru déle než šest měsíců a firma musí mít více než 15 zaměstnanců (učni se do počtu nepočítají). Na rozdíl od návrhu MIT není nutné prokazovat péči o děti nebo jiné „zvláštní důvody“. Právě to chtějí podnikatelé změnit – z obecného práva by se stalo právo podmíněné.

Může zaměstnavatel žádost odmítnout?

Pouze z vážných provozních důvodů. Zákon uvádí, že odmítnutí je možné tehdy, pokud by zkrácení pracovní doby zásadně narušilo organizaci práce, bezpečnost provozu nebo způsobilo nepřiměřené náklady. Soudy však nastavily velmi vysokou laťku – pouhá organizační nepohodlnost nestačí.

Existuje návrat z částečného úvazku zpět na plný?

Ano, ale omezeně. Od roku 2019 funguje tzv. překlenovací částečný úvazek (Brückenteilzeit), který umožňuje dočasné snížení pracovní doby na jeden až pět let s automatickým návratem. Povinnost platí pouze pro firmy s více než 45 zaměstnanci a i tam je počet takových míst limitován.

U trvalých částečných úvazků je návrat do plného zaměstnání v praxi často obtížný, pokud zaměstnavatel nemá zájem.

Opravdu částečných úvazků tak přibylo?

Ano. Podle IAB dosáhl podíl částečných úvazků ve druhém čtvrtletí roku 2025 40,1 procenta, což odpovídá zhruba 16,97 milionu lidí. Oproti předchozímu roku jde o nárůst o více než 200 tisíc osob. Zároveň však vzrostl i celkový objem odpracovaných hodin, protože lidé na částečný úvazek pracují v průměru více hodin než dříve (18,54 hodiny týdně).

Kdo pracuje na částečný úvazek nejčastěji?

Částečný úvazek je v Německu především ženskou záležitostí. V polovině roku 2024 pracovalo 50,3 % žen na částečný úvazek, zatímco u mužů šlo o 13,4 %. Nadprůměrně častý je částečný úvazek ve veřejném sektoru a v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a školství.

Jaké jsou politické reakce?

SPD a Zelení návrh ostře kritizují, ale rozpory panují i uvnitř CDU. Proti se postavili například šéf CDU v Porýní-Falci Gordon Schnieder či předseda CSU Markus Söder. Naopak podporu návrh získal u zaměstnavatelských svazů.

Ekonom Marcel Fratzscher varuje, že omezení částečných úvazků může vést k tomu, že méně lidí bude pracovat vůbec. Šéfka odborů IG Metall Christiane Bennerová místo restrikcí požaduje více školek a zařízení péče.

OECD doporučuje reformu manželského zdanění a omezení minijobů. Německo má sice vyšší podíl částečných úvazků než průměr OECD, ale stále nižší než například Nizozemsko.