NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (28. 1. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 28. ledna 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německý tisk se dnes soustředí především na tři témata: obchodní dohodu mezi EU a Indií, doporučení expertní komise k reformě německého sociálního státu a rezignaci ministryně pro uprchlíky v Severním Porýní-Vestfálsku. Zatímco hospodářská média hodnotí dohodu s Indií pragmaticky až skepticky, sociální reforma vyvolává rozporuplné reakce napříč politickým spektrem. Rezignace ministryně Paul pak znovu otevírá otázky selhání státu v oblasti migrace, bezpečnosti a krizového řízení.

1. Obchodní dohoda EU–Indie: geopolitika bez iluzí

 NORDWEST-ZEITUNG
List zdůrazňuje především strategický význam volného obchodu. Dohoda podle něj snižuje evropskou závislost na Spojených státech a vytváří protiváhu vůči Číně. Indie získává lepší přístup na evropský trh, Evropa posiluje svou geopolitickou autonomii.

 TAGESZEITUNG
Taz odmítá mluvit o „hodnotovém partnerství“. Připomíná demokratické regresy v Indii pod vládou hinduistického nacionalismu premiéra Módího a upozorňuje, že obchod s ruskou ropou ukazuje, že ani Indie, ani EU ve skutečnosti neřídí obchod morálními hodnotami, ale čistě strategickými a finančními zájmy.

 VOLKSSTIMME 
Skeptický tón: Indie je sice obrovský trh, ale nikoli obchodní ráj. Vnitřní soudržnost země je křehká a politický systém stále více personalizovaný.

 WIRTSCHAFTSWOCHE 
Ekonomický realismus: němečtí automobiloví výrobci by neměli vsázet na Indii jako na záchranu. Trh je extrémně cenově citlivý. Příklad vozu Maruti Suzuki za 5 800 eur (cca 145 000 Kč) ukazuje, že prémiové evropské značky zde mají jen omezený prostor.

Český úhel pohledu

Pro Česko je dohoda EU–Indie relevantní nepřímo, skrze německý průmysl. Pokud se německým automobilkám v Indii nedaří, dopadá to i na české subdodavatelské řetězce. Zároveň je patrné, že EU se čím dál otevřeněji zbavuje iluze „hodnotové zahraniční politiky“ a přechází k tvrdému geopolitickému realismu – trend, který bude ovlivňovat i českou zahraniční a obchodní politiku.

2. Reforma sociálního státu: zjednodušení bez odvahy?

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG
FAZ oceňuje návrhy na odbourání byrokracie, zejména sjednocení dětského přídavku, příspěvku na bydlení a základního zabezpečení. Kritizuje však nedostatek politické odvahy omezit růst sociálních výdajů a více je navázat na výkon ekonomiky.

CICERO 

Zdůrazňuje, že komise nenavrhuje žádné škrty, pouze administrativní racionalizaci. Digitalizace a jednotná správa sociálních dávek by podle magazínu měla být v roce 2026 samozřejmostí.

 BADISCHE ZEITUNG
Odmítá kritiku, že by návrhy nepřinášely úspory. Poukazuje na plánované zrušení dvou ze čtyř úřadů v oblasti sociální správy, což by mohlo vést k výraznému snížení administrativních nákladů.

 FRANKFURTER RUNDSCHAU 
Varuje před sociálními dopady. Snížení nezabavitelných částek či tlak na vyšší pracovní aktivitu může tvrdě dopadnout na nízkopříjmové skupiny, zejména samoživitele a osoby se zdravotním postižením.

 SÜDWEST PRESSE
Shrnuje, že návrhy nejsou revoluční, ale jejich realizace je klíčová. Připomíná, že digitalizace rodičovského příspěvku trvá už osm let – a stále není dokončena.

Český úhel pohledu

Debata je velmi blízká české realitě. I v Česku se diskutuje o sjednocování dávek, digitalizaci státu a motivaci k práci, přičemž narážíme na stejné bariéry: resortismus, IT selhání a politickou opatrnost. Německá zkušenost potvrzuje, že bez skutečné politické odvahy zůstane reforma sociálního státu jen technickým cvičením, nikoli systémovou změnou.

3. Rezignace ministryně Paul: selhání krizového řízení

NEUE WESTFÄLISCHE
Vidí hlavní důvod rezignace v nezvládnutém krizovém řízení po teroristickém útoku v Solingenu v roce 2024. Nejde o samotný útok, ale o chaotickou komunikaci a rozpory ve výpovědích ministryně.

KÖLNER STADT-ANZEIGER
Zdůrazňuje, že ministryně nemůže nést odpovědnost za systémové selhání deportační politiky v celé zemi. Její pád je důsledkem manažerských chyb, nikoli samotného činu pachatele.

 SÜDDEUTSCHE ZEITUNG 
Kritizuje, že se politická debata zacyklila na detailech (čas odeslání SMS, e-mailů), zatímco zásadní otázky radikalizace a selhání bezpečnostních složek zůstávají nezodpovězené.

Český úhel pohledu

Případ je varováním i pro Česko. Nejde jen o migraci, ale o schopnost státu řídit krize, komunikovat a nést politickou odpovědnost. Německá zkušenost ukazuje, že veřejnost toleruje chyby méně než chaos a zatajování informací – a že politická odpovědnost se dnes váže především na řízení, nikoli na formální kompetence.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk kreslí obraz státu, který se snaží přizpůsobit nové realitě: geopoliticky, sociálně i bezpečnostně. EU–Indie dohoda ukazuje odklon od idealismu, sociální reforma naráží na limity politické odvahy a rezignace ministryně Paul potvrzuje, že krize dnes padají především na hlavy těch, kdo je neumějí vysvětlit. Pro Česko je to cenné zrcadlo budoucích dilemat.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)