Čokoládová krize v Německu udeřila naplno

Němci se čokolády nevzdávají, ale kupují jí stále méně. Vysoké ceny kakaa mění trh, chování spotřebitelů i samotnou výrobu.

Německo jako předzvěst české reality

To, co se dnes odehrává na německém trhu s čokoládou, není výjimka, ale varovný signál i pro Česko. Německo funguje v oblasti cen potravin, spotřebitelského chování i tlaku na výrobce jako časový náskok před českým trhem. Čeští zákazníci už dnes řeší zmenšující se balení, rostoucí ceny a přesun k privátním značkám. Pokud se v Německu začíná mluvit o skutečné „čokoládové krizi“, je jen otázkou času, kdy se stejný vývoj naplno projeví i v českých obchodech – a to jak u značek typu Milka, tak u domácích výrobců. Německý případ tak nabízí cenný pohled do budoucnosti české spotřeby.

Němci se čokolády úplně vzdát nechtějí. Přesto kupují méně tabulek, tyčinek a pralinek než dříve. Důvodem nejsou změny chutí, ale prudký růst cen, který je přímým důsledkem dramatického zdražení kakaa. Výrobci sladkostí se tak podle DIE WELT dostávají pod silný tlak – a sahají i k praktikám, které ještě před pár lety považovali za nepřijatelné.

Značka Milka jako negativní příklad

Symbolickým případem se stala značka Milka, která v posledních měsících „sbírá“ nelichotivá ocenění. Organizace Foodwatch jí udělila negativní cenu „Zlatý větrník“ a spotřebitelská centrála v Hamburku ji následně označila za „Mogelpackung des Jahres“ – klamavé balení roku.

Důvod je konkrétní a snadno pochopitelný: klasická tabulka Milka Alpenmilch má od začátku roku 2025 už jen 90 gramů místo původních 100 gramů, zatímco cena vzrostla z 1,49 € na 1,99 € (zhruba z 37 Kč na 50 Kč). Podle Foodwatch jde o ukázkový příklad tzv. shrinkflation – zmenšování obsahu při zachování nebo zvýšení ceny.

Společnost Mondelez, která značku Milka vlastní, se brání. Tvrdí, že změny jsou důsledkem extrémního zdražení surovin, především kakaa. A data jí dávají za pravdu: cena kakaa je v současnosti více než dvojnásobná oproti dlouhodobému průměru, v některých obdobích dokonce dosahovala čtyř- až pětinásobku běžné ceny.

Podle Bastiana Fassina, předsedy Svazu německého cukrovinkářského průmyslu (BDSI), se odvětví nachází v mimořádně složité situaci. „Zákazníci jsou extrémně citliví na koncové ceny. Zároveň ale dramaticky zdražily suroviny, energie, mzdy i logistika,“ vysvětluje. Jako kompromis proto průmysl volí menší balení místo ještě vyšších cen. Podle Fassina to není klamání spotřebitele, ale nutné přizpůsobení realitě.

Zákazníci však tento argument příliš nepřijímají. Rok 2025 byl pro výrobce čokolády v Německu velmi slabý. Prodeje v největším segmentu cukrovinek klesly o 7 %. U polotovarů, jako je kakaová hmota, kakaové máslo nebo kakaový prášek, byl propad dokonce 15 %. Přestože tržby díky vyšším cenám vzrostly, podle Fassina to situaci nezachraňuje: „Rozhodující je objem výroby. Jen ten udržuje pracovní místa.“

Důsledky jsou už viditelné. Zahraniční výrobci opouštějí Německo. Největší světový producent čokolády Barry Callebaut uzavřel závod v Norderstedtu u Hamburku, Cargill zavřel více než 60 let starý provoz v Berlíně. Zpracování kakaa v Německu se tak meziročně propadlo o více než 10 %.

Problémem je kombinace slábnoucí poptávky a zhoršujících se podmínek pro výrobu. Podle analytika společnosti NielsenIQ Davida Georgiho mají spotřebitelé své cenové limity. Největší útlum nákupů se přitom objevuje kolem tradičně silných období – Velikonoc a Vánoc.

Krize se nevyhnula ani jiným evropským zemím

Studie NielsenIQ pro organizaci Sweets Global Network, která sledovala vývoj ve 32 evropských zemích mezi listopadem 2023 a listopadem 2025, ukazuje, že průměrná cena čokoládových sladkostí v Evropě vzrostla z 13,04 € na 17,06 € za kilogram (z cca 326 Kč na 427 Kč) – tedy o 31 %.

Německo je na tom relativně lépe: 15,75 € za kilogram (cca 394 Kč) znamená růst o 27 %. Největší zdražení zaznamenaly Chorvatsko, Rumunsko a Maďarsko (kolem 40 %), nejmenší Itálie, Irsko a Belgie (kolem 20 %). Nejdražší čokoláda je dnes v Dánsku – 27,91 € za kg (asi 698 Kč), nejlevnější v Bulharsku – 14,18 € za kg (cca 355 Kč).

Přesto je pokles spotřeby v Německu nadprůměrný. Objem prodejů klesl o zhruba 7 %, což je více než evropský průměr. Vyšší propad vykazují už jen skandinávské země a státy střední a východní Evropy – včetně Česka, Slovenska a Bulharska.

Zajímavé je, že spotřebitelé rozlišují. Klasické tabulky a tyčinky zůstávají relativně oblíbené, zatímco pralinky a čokoládové snacky ztrácejí výrazně víc. Úplný odklon od čokolády ale nenastává. „Spotřeba klesá, ale zdaleka ne tak rychle, jako rostou ceny,“ shrnuje Ulrich Zuenelli ze Sweets Global Network.

Zákazníci však mění chování: více porovnávají ceny, čekají na slevy a stále častěji sahají po privátních značkách obchodních řetězců. Podle Svazu maloobchodu ZGV dnes akční nabídky tvoří 30–35 % obratu cukrovinek, podíl obchodních značek vzrostl na 30 % (v roce 2023 to bylo 20 %).

Zajímavé je, že privátní značky zdražily rychleji než značkové výrobky – o 47 % oproti 27 %. Přesto zůstávají výrazně levnější: v Německu činí rozdíl 5,88 € za kilogram (cca 147 Kč). Do roku 2026 se proto očekává další posilování levnějších alternativ.

Průmysl doufá v mírné oživení poptávky, ale bez exportu by mnoho firem nepřežilo. Více než 50 % objemu výroby a téměř 70 % tržeb dnes pochází ze zahraničí. Bez zlepšení podmínek – méně byrokracie a levnější energie – hrozí další přesun výroby mimo Německo. A to nejen u čokolády.