
DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 14. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?
Německé deníky se dnes ve velké míře věnují zahájení 62. ročníku Münchner Sicherheitskonferenz a především vystoupení spolkového kancléře Friedrich Merz. Hlavním tématem je proměna transatlantických vztahů a otázka, zda je Evropa připravena stát se samostatným geopolitickým aktérem. Výraznou pozornost získává i krok amerického prezidenta Donald Trump, který zrušil vědecké stanovisko o škodlivosti emisí skleníkových plynů. Třetím okruhem je reakce Deutsche Bahn na násilí vůči vlakovému personálu po tragickém útoku na průvodčího.
Deník MÜNCHNER MERKUR zdůrazňuje, že USA vyslaly do Mnichova ministra zahraničí Marca Rubia místo viceprezidenta. Rubio podle listu Evropanům připomněl, že „starý svět už neexistuje“. Kancléř Merz reagoval výzvou, aby Evropa uzavřela „mezeru mezi ambicí a možnostmi“ a stala se skutečným faktorem světové politiky. Vztah k USA má být realistický, nikoli podřízený.
FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG oceňuje, že Merz část projevu přednesl anglicky, aby jej slyšeli i v Bílém domě. Podle listu musí být partnerství s USA založeno na evropské síle, nikoli na závislosti.
SCHWÄBISCHE ZEITUNG vyzývá k „strategické emancipaci“ Evropy. Fixace na Washington je podle ní riskantní, zvláště v době Trumpova prezidentství.
FRANKFURTER RUNDSCHAU je skeptická: otázkou zůstává, zda Trump evropské signály vůbec vezme na vědomí.
AUGSBURGER ALLGEMEINE připomíná Merzův plán vybudovat z Bundeswehru nejsilnější konvenční armádu Evropy.
TAGESSPIEGEL si všímá Merzovy kritiky předchozí německé zahraniční politiky, kterou označil za příliš normativní a málo realistickou.
Pro Česko je debata zásadní. Pokud Německo skutečně posílí Bundeswehr a převezme větší odpovědnost v NATO, dotkne se to i české obranné strategie a rozpočtu. České výdaje na obranu již míří ke 2 % HDP, ale případná německá ambice stát se hlavní konvenční silou Evropy může redefinovat rovnováhu ve střední Evropě. Současně je v českém zájmu, aby transatlantická vazba zůstala stabilní – bezpečnostní architektura regionu je na ní stále postavena.
Prezident Trump zrušil vědecké stanovisko, že emise skleníkových plynů ohrožují zdraví. Tím se otevírá možnost oslabit klimatická opatření vůči firmám i spotřebitelům.
NÜRNBERGER ZEITUNG to označuje za katastrofu nejen pro životní prostředí, ale i pro konkurenceschopnost USA.
SÜDDEUTSCHE ZEITUNG hovoří o „králi vlastních gólů“. Trump podle ní vyvazuje americkou ekonomiku z perspektivních trhů emisně šetrných technologií, zatímco Čína a Evropa posilují své pozice.
VOLKSSTIMME ironicky naznačuje, že věda jako celek se pod Trumpem dostává do „propasti“.
Český průmysl je silně exportně orientovaný, zejména na Německo. Pokud EU setrvá na přísné klimatické politice a USA ji oslabí, vznikne rozdíl v regulaci i v cenách energií. Pro české firmy to může znamenat vyšší tlak na inovace, ale i riziko ztráty konkurenceschopnosti vůči americkým výrobcům. Z hlediska energetiky může USA krátkodobě těžit z levnějších fosilních zdrojů, zatímco evropský – a tím i český – průmysl bude čelit vyšším nákladům.
Po násilné smrti vlakového průvodčího svolalo vedení Deutsche Bahn bezpečnostní summit.
RHEINISCHE POST vítá konkrétní opatření – zejména zavedení bodycam pro zaměstnance a posílení přítomnosti spolkové policie.
STUTTGARTER NACHRICHTEN upozorňují, že bodycam nejsou všelékem.
LEIPZIGER VOLKSZEITUNG kritizuje dlouhodobé personální škrty, které podle ní přispěly k současnému stavu.
České dráhy i Správa železnic řeší obdobné problémy – útoky na personál, vandalismus či agresivní cestující. Diskuse o bodycam či větší přítomnosti bezpečnostních složek může brzy zaznít i v ČR. Otázkou je, zda jde o technologické řešení, nebo o strukturální problém spojený s personální poddimenzovaností a sociálním napětím.
Německý tisk se soustředí na zásadní geopolitickou otázku: bude Evropa schopna stát se samostatným hráčem v době proměnlivých vztahů s USA? Paralelně sleduje americký obrat v klimatické politice a bezpečnostní krizi na železnici. Všechny tři okruhy spojuje téma odpovědnosti – za obranu, za klima i za veřejný prostor.