Proč je počet dnů pracovní neschopnosti v Německu dvakrát až třikrát vyšší než ve Švýcarsku?

Debata, která se týká i Česka

Otázka nemocnosti, délky pracovního života a udržitelnosti důchodového systému není jen německým tématem. Česká republika čelí velmi podobným výzvám: stárnutí populace, rostoucím výdajům na důchody a zdravotnictví, tlaku na konkurenceschopnost i nedostatku pracovních sil. Pokud šéf největší německé banky otevřeně říká, že „budeme muset více pracovat“ a že je třeba diskutovat o počtu nemocenských dnů, jde o debatu, která dříve či později čeká i českou politiku. Český důchodový systém je dlouhodobě deficitní, nemocenská roste a produktivita práce zaostává za západní Evropou. Proto je německá diskuse velmi relevantní i pro české zaměstnance, zaměstnavatele i vládu.

„Nová normalita“ geopolitiky

Generální ředitel Deutsche Bank Christian Sewing v rozhovoru pro DIE WELT upozorňuje, že současné geopolitické napětí není výjimkou, ale novou realitou. Řetězec krizí – válka na Ukrajině, napětí mezi USA a Čínou, otázky bezpečnosti Evropy – podle něj mění globální ekonomické prostředí.

Evropa se podle Sewinga musí smířit s tím, že svět už není řízen pevnými pravidly jako dříve. Dominují velmoci a Evropa si musí své místo hledat společně. Izolovaně jednotlivé státy obstát nemohou.

Společné evropské dluhy? Jen výjimečně

Christian Sewing je tradičně skeptický vůči společnému evropskému zadlužování (Eurobonds). Výjimku však vidí u obrany. Posílení evropské obrany podle něj bude stát v příštích letech „velmi mnoho peněz“ a ani relativně bohaté Německo to samo nezvládne.

Evropskou obranu označuje za společný úkol. Proto by podle něj měla být financována i společně. Podobně jako během pandemie covidu-19 by mohlo jít o přísně účelově vázané evropské dluhy.

Zkušenost s pandemickým programem podle něj ukázala, že kapitálové trhy společné zadlužení přijaly bez dramatického růstu nákladů.

Evropa potřebuje silnější vnitřní trh

Sewing zdůrazňuje, že klíčem k růstu není jen obrana, ale především posílení evropského vnitřního trhu. Pokud se podaří odstranit „vnitřní cla“ a regulační bariéry mezi členskými státy, může to zásadně zvýšit růstový potenciál.

Zmínil i potřebu reformy evropského kartelového práva. Dnes se fúze často posuzují z pohledu jednotlivých států, ale podle něj by měly být hodnoceny z pohledu celé EU – zejména v kontextu konkurence s obřími firmami z USA a Číny.

Transatlantická závislost

Na otázku, zda by Evropa měla využívat držení amerických státních dluhopisů jako politickou páku, Sewing varuje před politizací finančních nástrojů. Vztahy jsou vzájemně provázané – Evropa je závislá na amerických digitálních platformách (Google, Meta, Amazon) i na obranné spolupráci.

Navzdory změnám ve světovém řádu se Sewing označuje za „transatlantika“.

Více práce a bolestivé reformy

Nejvýraznější část rozhovoru se týká domácích strukturálních problémů Německa.

Sewing otevřeně říká, že Evropa – a zejména Německo – bude muset více pracovat. Diskuse o pracovní době, důchodovém systému a sociálních výdajích podle něj nesmí být tabu.

Podle průzkumu Deutsche Bank z listopadu více než 80 % respondentů nevěří, že státní důchod bude v budoucnu stačit. Před pěti lety to bylo zhruba 50 %. Reformní potřeba je podle něj zjevná.

Navrhuje:

• větší kapitálové spoření na důchod
• prodloužení pracovního života zejména u kancelářských profesí
• revizi ochrany před výpovědí u vysoce příjmových skupin

Nemocenská jako citlivé téma

Sewing otevřeně vyzývá k debatě o počtu nemocenských dnů:

„Proč je počet dnů pracovní neschopnosti v Německu v průměru dvakrát až třikrát vyšší než ve Švýcarsku?“

Toto srovnání je klíčové. Švýcarsko má vyšší mzdy i vyšší životní náklady, přesto je nemocnost výrazně nižší.

Téma je citlivé, protože zasahuje do pracovních návyků, motivace i konstrukce sociálního systému. Sewing tím nepřímo naznačuje, že část problému může spočívat v nastavení dávek a pobídek.

Politická stabilita a investoři

Sewing rovněž varuje, že případná politická destabilizace Německa (například výrazné posílení krajní pravice) by měla „devastující“ dopad na důvěru investorů.

Podle něj si Německo nemůže dovolit politické blokace nebo nejistotu.

Co to znamená pro Česko?

Česká republika čelí velmi podobným otázkám:

• Důchodový účet je dlouhodobě v deficitu.
• Produktivita práce roste pomaleji než mzdy.
• Nemocenská a pracovní neschopnost jsou častým tématem zaměstnavatelů.
• Populace rychle stárne.

Pokud Německo začne prodlužovat pracovní věk a tlačit na vyšší pracovní aktivitu, může to mít sekundární dopady i na český pracovní trh – zejména u přeshraniční zaměstnanosti.

Debata o tom, kolik si můžeme dovolit sociálních výdajů a jak dlouho budeme pracovat, se nevyhne ani Česku.