NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (26. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 26. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé deníky dnes dominují tři velká témata: plánovaná reforma tzv. „zákona o vytápění“ (Gebäudeenergiegesetz), projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu Unie a rozhodnutí Bundestagu o nákupu kamikadze dronů pro Bundeswehr. Komentáře ukazují hluboké rozpory v německé klimatické politice, obavy z další polarizace Spojených států i proměnu německé obranné politiky pod tlakem války na Ukrajině. Vedle toho se otevřeně diskutuje otázka transparentnosti a efektivity veřejných výdajů v řádu miliard eur.

Reforma „zákona o vytápění“ (Gebäudeenergiegesetz)

WESTDEUTSCHE ALLGEMEINE ZEITUNG

Kritizuje nový název „Gebäudemodernisierungsgesetz“ jako zavádějící. Podle listu novela znamená faktický ústup od přísnějších klimatických pravidel předchozí vlády. Povinnost instalovat klimaticky šetrná topení má být výrazně oslabena – dokonce ani novostavby nebudou pod tlakem. Koalice podle WAZ nenabízí jasnou odpověď, jak chce dosáhnout klimatických cílů v sektoru budov.

 DIE ZEIT

Připomíná, že nová kvóta na „zelený plyn“ a „zelený topný olej“ má do roku 2030 snížit emise o dva miliony tun CO₂. To je však podle odborníků pouze asi 2 % současných emisí sektoru budov. Navíc je otázkou, zda bude dostatek biomasy, vodíku a syntetických paliv. List upozorňuje, že vodíkové vytápění je energeticky velmi neefektivní – elektřina se použije na výrobu vodíku, který se pak spálí.

SAARBRÜCKER ZEITUNG

Naznačuje, že za reformou mohou stát lobbyistické zájmy. Připomíná, že původní zákon byl již dříve upraven a nebyl „ďábelským dílem“, jak tvrdila opozice.

 DIE RHEINPFALZ

Shrnuje argument koalice: původní zákon byl nepopulární a lidé jej vnímali jako zásah do soukromí. To je podle listu správná diagnóza, ale nové řešení prý nevyřeší ani náklady, ani klimatické cíle.

Český úhel pohledu:

Česká republika čelí podobné debatě – tlak na dekarbonizaci budov, otázka dotací, odpor části veřejnosti k regulacím. Německé zmírnění pravidel může ovlivnit i český trh s tepelnými čerpadly, plynovými kotli a vodíkovými technologiemi. Pokud Německo zpomalí klimatická opatření, může to změnit dynamiku celé středoevropské energetické transformace.

Projev Donalda Trumpa o stavu Unie

FRANKFURTER RUNDSCHAU

Označuje 108minutový projev za plný sebechvály a bez zásadních novinek. Podle komentáře se Trump snažil mobilizovat vlastní tábor, nikoli přesvědčit širší veřejnost.

 CICERO

Analyzuje hlubší problém: USA se proměnily ve dvě oddělené veřejnosti bez společného měřítka reality. Trump podle magazínu sice ovládá pódium, ale to nenahrazuje politické vedení.

 NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG

Kritizuje prezidentův návrh změny volebního systému, který by zvýhodnil republikány. List konstatuje, že USA jsou „roztrženější než kdy dřív“.

Český úhel pohledu:

Vývoj v USA má přímý dopad na evropskou bezpečnost. Česká republika je závislá na NATO a americké podpoře Ukrajiny. Pokud by americká politika zůstala hluboce polarizovaná, může to oslabit jednotu Západu vůči Rusku i Číně.

Nákup kamikadze dronů pro Bundeswehr

Rozpočtový výbor Bundestagu schválil nákup bojových dronů, ale snížil objem zakázky ze 4,4 miliardy eur na 2 miliardy eur.
Přepočet:

• 4,4 miliardy eur = cca 110 miliard Kč
• 2 miliardy eur = cca 50 miliard Kč

KÖLNER STADT-ANZEIGER

Vítá snížení částky a upozorňuje na riziko spojené s investorem Peterem Thielem, který je politicky spojen s Donaldem Trumpem. Poslanci podle listu správně „přibrzdili“.

 FREIE PRESSE

Považuje rozhodnutí za opožděné, ale nutné. Německo podle ní dlouho váhalo kvůli morálním debatám, zatímco vojáci byli bez adekvátní ochrany.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG

Upozorňuje, že Německo má v oblasti ozbrojených dronů výrazný deficit. Válka na Ukrajině ukázala, že realita překonala dřívější morální pochybnosti.

TAGESZEITUNG 

Uznává nutnost rozhodnutí, protože na Ukrajině až 80 % obětí připadá na útoky dronů. Zároveň však varuje před nedostatečnou transparentností zbrojních zakázek.

Český úhel pohledu:

Česká armáda rovněž modernizuje své bezpilotní systémy. Německé rozhodnutí může urychlit technologický vývoj ve střední Evropě. Zároveň se otevírá otázka etiky autonomních zbraňových systémů a kontroly nad obrannými výdaji v desítkách miliard korun.

Závěrečné shrnutí

Německý tisk dnes reflektuje tři klíčové linie: oslabení klimatických ambicí v oblasti vytápění, pokračující polarizaci americké politiky a zásadní obrat v německé obranné strategii. Debata ukazuje, jak se Německo pohybuje mezi klimatickou politikou, geopolitickými riziky a nutností modernizovat armádu. Společným jmenovatelem je otázka důvěry – v instituce, ve spojence i ve schopnost státu jednat efektivně.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)