NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (28. 2. 2026)

DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 28. února 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé komentáře dnes dominují dvěma tématům: zaprvé návrhu ministerstva hospodářství, který má zrušit podporu pro nové malé soukromé fotovoltaické elektrárny, a zadruhé znovu vyhrocenému konfliktu mezi Pákistánem a Afghánistánem. Část tisku řeší, zda dotace pro „solár na střeše“ ještě dávají ekonomicky i klimaticky smysl, nebo jde o drahé privilegium pro majetnější. V zahraniční rubrice se analyzuje, jak se Pákistánu vymstila dlouholetá hra s Tálibánem a proč může regionální eskalace ohrozit i Evropu skrze migraci a bezpečnost. Na závěr se objevuje i téma obchodní dohody EU–Mercosur, která má být předběžně uplatňována už na jaře.

Energetika: konec podpory pro malé domácí solární elektrárny?

WIRTSCHAFTSWOCHE

Wirtschaftswoche uznává, že provozovatelé malých solárních elektráren vyrábějí hlavně pro vlastní spotřebu, ale současně využívají výkupní podporu a další privilegia, která „lehce zvyšují účet za elektřinu pro všechny ostatní“. Přidává i argument systémový: malé střešní zdroje často dodávají do sítě právě ve chvílích, kdy je elektřiny přebytek. Souhlasí s tím, že sítě se musí budovat „efektivněji a chytřeji“, ale zároveň varuje, že plánované změny mohou zanechat „brzdné stopy“ v ochraně klimatu – zejména ve výstavbě OZE a při přechodu z fosilního na klimaticky šetrné vytápění.

Český úhel pohledu:
Tohle je pro ČR extrémně relevantní: i u nás se vede spor, zda podpory pro malé FVE nejsou „regresivní“ (víc pomáhají lidem s rodinným domem a kapitálem) a zároveň komplikují provoz sítí. Německá změna může urychlit evropskou debatu o tom, zda má mít prioritu střešní FVE, nebo velké zdroje a posílení sítí. A hlavně: jakmile Německo utlumí dotace, může se to projevit i na cenách technologií a na tlaku na regulaci v EU, což se do českého prostředí obvykle přelévá se zpožděním.

 CAPITAL

Capital upozorňuje, že pro mnoho vlastníků domů se solární systémy už dnes vyplatí i bez podpory – zejména pokud jsou součástí „celého balíčku“ (fotovoltaika + elektromobil + tepelné čerpadlo) a většina vyrobené elektřiny se spotřebuje doma. Konec podpory by podle Capitalu jen prodloužil návratnost investice, ale neměl by systém učinit „zcela nevýhodným“ – pokud ovšem vláda nepřidá další změny, které by domácnosti zatížily.

Český úhel pohledu:
České domácnosti jsou v podobné situaci: bez baterie a bez vysoké vlastní spotřeby se ekonomika FVE zhoršuje. Německá argumentace „vyplatí se i bez dotací, pokud je to součást celku“ je téměř přímý návod pro českého čtenáře: bez integrace (baterie, TČ, řízení spotřeby) budou návratnosti v budoucnu nejistější – a zároveň roste význam distribučních poplatků a pravidel pro přetoky.

 SÜDWEST PRESSE (Ulm)

Südwest Presse říká, že existují dobré důvody, proč podpora už není potřeba: ceny panelů i baterií roky klesají, takže se FVE vyplácí stále více lidem. Stát podle listu nemá utrácet peníze daňových poplatníků za to, aby „dobrý obchod pro spotřebitele“ udělal ještě lepším. Navíc dotace prý výrazně pomáhaly hlavně majitelům rodinných domů, kteří často nepatří mezi nejchudší. Připomíná také, že v řadě spolkových zemí, měst a okresů existují další lokální podpůrné programy – a v tomto kontextu může být „brzdění“ nepotřebných subvencí obhajitelné.

Český úhel pohledu:
V ČR se tento argument objevuje stále častěji: dotace končí u lidí, kteří by investici zvládli i bez ní, a solidaritu pak nesou ostatní v ceně energie či veřejných rozpočtech. Na druhou stranu – pokud stát podporu stáhne bez kompenzace v síti (akumulace, chytré řízení, flexibilita), může to paradoxně zpomalit modernizaci domácí energetiky a zhoršit přijetí klimatických politik. Němci dnes řeší přesně tu dilemu, která se Česku pravděpodobně nevyhne.

 HANDELSBLATT

Handelsblatt namítá, že v debatě se málo mluví o tom, že střešní solár v některých regionech tlačí sítě na hranice, zatímco velké pozemní instalace dokážou vyrábět výrazně levněji. Podle listu jde často o obranu dlouholetého privilegia. Cíle klimatické politiky prý v demokratickém spektru nikdo zásadně nezpochybňuje – klíčové ale je, jakým nákladem se dosáhne nejvyšších úspor CO₂. Německo si podle Handelsblattu nemůže dovolit vybírat „nejdražší variantu“. FVE, které se už ekonomicky uživí, podporu nepotřebují a politika by neměla podléhat lobby tlaku.

Český úhel pohledu:
Tohle může být předobraz pro českou diskusi „co je efektivnější“: střešní instalace mají politicky silnou podporu, ale systémově mohou být dražší (síť, regulace přetoků) než velké zdroje. Pokud se podobný rámec prosadí v Německu, může se v EU posílit tlak na „cost-effectiveness“ klimatických opatření – a to se může odrazit i v českých dotačních programech.

Zahraničí: eskalace mezi Pákistánem a Afghánistánem

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG

Süddeutsche Zeitung interpretuje konflikt jako výsledek „dramatické chybné kalkulace“ pákistánského bezpečnostního aparátu. Pákistán měl během západní přítomnosti v Afghánistánu počítat s tím, že Západ odejde a Tálibán určí budoucnost – proto mu některé složky tajných služeb a armády údajně poskytovaly útočiště. Jenže Pákistán podcenil, že má problém s Tálibánem i doma: pákistánští Tálibánci jsou sice odlišná skupina, ale ideologicky blízká „kábulským“ bratrům. Dnes se situace obrací: pákistánští Tálibánci nacházejí útočiště v Afghánistánu.

Český úhel pohledu:
Pro českého čtenáře to není vzdálená exotika: destabilizace regionu může znamenat nové migrační tlaky a bezpečnostní rizika pro Evropu. Zkušenost z let 2015–2016 ukázala, že regionální konflikty se do EU přelévají nepřímo, ale velmi reálně – a ČR se pak řešení účastní politicky i logisticky v rámci EU/NATO.

FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG (F.A.Z.)

FAZ vidí vzájemné údery jako známku narůstající eskalace dlouhodobě doutnajícího konfliktu. Nečeká nutně „požár celého regionu“, protože Tálibán nemá prostředky na konvenční válku a spíše sází na infiltraci a guerillu. Pákistán zase nemůže mít zájem na horké válce na severozápadě, když musí počítat s rivalitou s Indií. FAZ ale varuje, že USA a Evropa si nemohou dovolit „odvrátit zrak“: jejich uspěchaný odchod už napáchal dost škod a nemá znamenat „z očí, z mysli“.

Český úhel pohledu:
Tohle je nepříjemně relevantní pro evropskou bezpečnostní debatu: pokud se Západ „odpojí“, problémy se vrací v horší podobě. ČR jako středně velká země může v EU podporovat pragmatický přístup: cílená stabilizační pomoc a diplomacie vychází levněji než řešení důsledků (migrace, terorismus, radikalizace).

 ND DER TAG

ND der Tag upozorňuje, že Tálibán v Afghánistánu je na spolupráci se sousedy závislý a konflikty si sotva může dovolit – nemá letectvo ani tanky a v přímém střetu by prohrál. Přesto existují silné třecí plochy: Pákistán (stejně jako Írán) deportoval statisíce afghánských uprchlíků, což zhoršilo humanitární situaci. Afghánistán navíc nikdy neuznal hranici vytyčenou britskou koloniální mocností, protože rozdělila území Paštunů. ND der Tag kritizuje, že pákistánská vláda reaguje leteckými útoky – což prý ukazuje, že země nikdy nevyřešila vlastní problém s radikálními islamistickými skupinami a raději hledá viníky v zahraničí.

Český úhel pohledu:
V ČR se často podceňuje, jak rychle mohou deportace a humanitární tlak spustit „sekundární migraci“. Jakmile se humanitární situace zhorší, roste tlak na EU – a to se nakonec promítá i do české domácí politiky (polarizace, radikalizace debat).

NORDWEST-ZEITUNG (Oldenburg)

Nordwest-Zeitung připomíná roli pákistánské tajné služby ISI, která v minulosti opakovaně zasahovala ve prospěch Tálibánu (včetně dodávek vybavení, zbraní a munice – a dokonce i pro Al-Káidu). Současně ale probíhala radikalizace pákistánské společnosti, takže dříve „hýčkaný“ Tálibán se změnil v hrozbu. V konfliktu podle listu není jednoduché „dobro“ a „zlo“, ale znovu ukazuje destabilizační vliv politického islámu.

Český úhel pohledu:
Pro české publikum je to připomínka, že bezpečnostní problémy často vznikají jako „vedlejší produkt“ krátkodobé taktiky. Evropa z toho má lekci: s radikálními aktéry se dá hrát jen do chvíle, než se hra otočí proti vám.

Ekonomika: EU–Mercosur a dopad na průmysl

 AUGSBURGER ALLGEMEINE

Augsburger Allgemeine uvádí, že dohoda EU s jihoamerickými státy Mercosur se má – i přes ještě neukončený přezkum u Soudního dvora EU – už na jaře předběžně uplatňovat. Německé automobilky mají výrazně těžit ze snížených cel; mezi vítěze list řadí i strojírenství a farmaceutický průmysl. Německo podle komentáře potřebuje po slabých letech každé „promile růstu“. EU-komise zároveň vysílá signál evropské akceschopnosti na globální scéně.

Český úhel pohledu:
Pro ČR je tohle téma prakticky přímočaře ekonomické: český průmysl je hluboce integrován do německého automotive a strojírenství. Pokud německé automobilky získají lepší přístup na trhy Mercosuru, nepřímo z toho mohou profitovat i české subdodavatelské řetězce (díly, komponenty, technologie). Zároveň ale může růst konkurence v citlivých sektorech (zemědělství), což je v české i evropské politice dlouhodobě výbušné téma.

Stručné shrnutí

Německý tisk dnes řeší, zda má stát dál dotovat malé domácí fotovoltaiky, nebo zda jde o drahé privilegium a systémově méně efektivní cestu ke snížení emisí. V zahraniční části se analyzuje eskalace mezi Pákistánem a Afghánistánem a varuje se před politikou „odvrácení zraku“. Ekonomický závěr patří EU–Mercosur: dohoda má posílit evropský obchod a přinést růst zejména průmyslovým exportérům.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)