Němci ztrácejí víru v „zelený idealismus“. Majitelé domů dnes řeší hlavně peníze, návratnost a nejistotu kolem klimatických zákonů

Český přesah: Stejný obrat už začíná být vidět i v České republice

Debata, která dnes probíhá v Německu, je mimořádně důležitá také pro Českou republiku. I čeští majitelé domů a bytů stále častěji ustupují od čistě ekologických motivací a místo „záchrany klimatu“ řeší především ekonomickou realitu: ceny energií, návratnost investic, nejistotu státní podpory a obavy z neustále se měnících pravidel. Zároveň roste nedůvěra vůči dlouhodobým klimatickým strategiím politiků, zejména pokud byly postaveny na velmi dramatických scénářích budoucího vývoje. Německá diskuse tak může být předzvěstí širší evropské změny nálady: lidé už nechtějí modernizovat své domy hlavně kvůli ideologii, ale kvůli vlastní finanční bezpečnosti.

Německo zažívá podle DIE WELT výraznou změnu nálady kolem klimatické politiky a energetických renovací budov. Ještě před několika lety byla ochrana klimatu jedním z hlavních motivů pro modernizaci domů, výměnu topení nebo investice do zateplení. Dnes se však podle nových průzkumů situace dramaticky mění.

Majitelé nemovitostí začínají uvažovat mnohem pragmatičtěji. Místo klimatického idealismu řeší především:

• ceny energií,
• návratnost investic,
• hodnotu nemovitosti,
• a rostoucí nejistotu kolem budoucích státních regulací.

Současně se navíc dostávají pod tlak i samotné klimatické argumenty, na nichž byla část německé zelené politiky v posledních letech postavena.

Klimatická motivace prudce slábne

Podle průzkumu institutu Civey pro stavební spořitelnu Schwäbisch Hall uvádí už jen 28,3 % Němců ochranu klimatu jako hlavní důvod pro renovaci nemovitosti.

Naopak:

• 38 % chce být méně závislých na drahých energiích,
• u rodin s dětmi je tento motiv dokonce 56,1 %.

Nejdůležitějším důvodem renovací je dnes ochrana hodnoty nemovitosti:

• 54,3 % respondentů vnímá modernizaci především jako investici do budoucí ceny domu či bytu.

Dalších téměř 40 % lidí zmiňuje vyšší komfort bydlení.

Klimatická politika naráží na ekonomickou realitu

Článek ve WELT upozorňuje, že modernizace domů je často prezentována jednostranně optimisticky. Ve skutečnosti jde o velmi drahé investice, jejichž návratnost bývá nejistá.

Typická energetická renovace dnes může stát:

• desítky tisíc eur,
• tedy často stovky tisíc až miliony korun.

Například:

• moderní tepelné čerpadlo,
• nové zateplení,
• výměna oken,
• fotovoltaika,
  mohou u většího rodinného domu znamenat investici přes 50 000 eur (1,25 milionu Kč).

Autor upozorňuje, že zejména starší lidé už často nemají šanci, aby se jim taková investice ekonomicky vrátila.

To se týká především:

• majitelů nad 60 let,
• lidí bez dědiců,
• nebo regionů s klesající hodnotou nemovitostí.

Německo má obrovský problém s prázdnými domy

Velmi zajímavou částí článku jsou údaje o opuštěných nemovitostech v Německu.

Podle statistik:

• v Německu stojí prázdných asi 1,7 milionu objektů,
• z toho 727 000 rodinných a dvojdomů.

Mnohé se nacházejí v regionech postižených:

• stárnutím populace,
• odchodem mladých lidí,
• ekonomickou stagnací.

Právě zde podle autora přestává fungovat argument, že renovace automaticky zvýší cenu nemovitosti o 5 až 20 %.

V některých regionech totiž nemusí existovat dostatečná poptávka ani po modernizovaných domech.

Druhá velká změna: otřásá se důvěra v klimatické scénáře

Celou debatu navíc komplikuje další problém: část klimatických scénářů, na nichž byla evropská klimatická politika postavena, začíná být zpochybňována i samotnými klimatology.

V centru pozornosti se ocitl extrémní scénář RCP8.5, který v minulosti používala řada vlád, institucí i médií.

Právě tento scénář předpokládal:

• extrémní růst emisí CO₂,
• dramatické ekonomické škody,
• a velmi vysoké oteplení planety.

Habeckova strategie pod tlakem

Německý článek v DIE WELT připomíná, že vláda bývalého ministra hospodářství Roberta Habecka používala scénáře založené právě na modelu RCP8.5 k obhajobě rozsáhlých klimatických opatření.

Ministerstvo tehdy varovalo, že:

• klimatické škody mohou do poloviny století dosáhnout až 900 miliard eur
• tedy asi 22,5 bilionu Kč.

Tato čísla následně pomáhala zdůvodnit:

• klimatické zákony,
• urychlení energetické transformace,
• i rozsáhlé veřejné výdaje.

Jenže nyní sami klimatologové označují scénář RCP8.5 za „nepravděpodobný“ nebo „nereálný“.

To podle kritiků vyvolává zásadní otázku:
Byla část klimatické politiky postavena na příliš dramatických předpokladech?

Němci ztrácejí důvěru ve stát

Průzkumy zároveň ukazují rostoucí nedůvěru veřejnosti vůči státu v otázkách energetické transformace.

Pouze:

• 21 % Němců dnes důvěřuje státu bez výhrad v otázkách takzvané „tepelné transformace“.

Velkým problémem jsou časté změny pravidel.

Například:

• ještě v roce 2022 Německo podporovalo plynové kotle,
• po energetické krizi byly najednou označeny téměř za nežádoucí technologii.

Majitelé domů tak dnes nevědí:

• zda se jim investice vrátí,
• jaké technologie budou za deset let podporované,
• ani jaká pravidla budou platit při případném prodeji domu.

Lidé modernizace odkládají

Průzkum ukazuje i rostoucí opatrnost:

• 34,9 % respondentů považuje renovace za velkou finanční zátěž,
• 26,5 % pochybuje o ekonomické návratnosti investice.

Největší nejistota panuje právě ve fázi plánování.

Mnoho lidí jednoduše čeká:

• na stabilnější pravidla,
• nižší ceny technologií,
• nebo jasnější politický směr.

Co chtějí Němci modernizovat nejvíce?

Přesto zájem o modernizace nezmizel.

Během příštích pěti let chtějí Němci investovat hlavně do:

• výměny topení (42,9 %),
• modernizace koupelen (33 %),
• fotovoltaiky (31,3 %),
• zateplení (28,2 %).

Hlavním cílem ale už není klima. Je jím:

• ochrana hodnoty majetku,
• nižší provozní náklady,
• a větší energetická nezávislost.

Česká republika může stát před stejným obratem

Podobný vývoj začíná být viditelný i v Česku.

Také čeští majitelé domů:

• čím dál více řeší návratnost,
• bojí se neustálých změn dotačních pravidel,
• a stále méně věří dlouhodobým slibům politiků.

Německá zkušenost ukazuje, že pokud stát postaví příliš ambiciózní klimatickou politiku na ekonomicky nejistých základech, může narazit na odpor veřejnosti.

A právě důvěra obyvatel může být nakonec pro úspěch energetické transformace důležitější než samotné zákazy či dotace.