Co si myslí Němci o Češích. Téma: rozhovor s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem

deník „die Welt“ uveřejnil 2.4.2021 rozhovor novináře Philippa Fritze s předsedou české Pirátské strany Ivanem Bartošem pod názvem „Německá energetická změna je pouze líbivě zabalené zboží“

Reakce německých diskutujících na názory I. Bartoše byly veskrze pozitivní, povětšinou kvitovali pragmatické názory Bartoše na zachování moderních atomových elektráren a na přehnaně ideologizované hnutí německých Zelených a hnutí Fridays for Future.  Nejvíce laiků získal následující příspěvek: „Skvělý rozhovor s Bartošem. Rozhodující věta zní: „Klíčovou otázkou musí vždy být: Daří se mým spoluobčanům lépe, protože dělám to, co dělám?“. Jaká brutální upřímnost. Bohužel politici takovou upřímnost v Německu už dávno neumí.“

Níže přenášíme český přepis výše zmiňovaného rozhovoru.

Pirátská strana v České republice je tak úspěšná, že její šéf Ivan Bartoš by se na podzim mohl dokonce stát novým předsedou vlády. V rozhovoru pro die WELT vysvětluje, jak to udělal. A proč by jeho politika v oblasti klimatu vypadala jinak než ta německá.

Ivan Bartoš je jednou z nejvýznamnějších osobností české politiky: vášnivý hráč na akordeon, boxer a kuřák, počítačový expert, ochránce klimatu, jaderný fanoušek – a předseda Pirátské strany. Zatímco politický fenomén pirátů v jiných evropských zemích trval jen krátce, Bartoš Pirátskou stranu pevně v České republice zakotvil.

V průzkumech veřejného mínění je strana v současné době na stejné úrovni jako vládnoucí strana premiéra Andreje Babiše ANO a některé průzkumy veřejného mínění ji dokonce vidí před hnutím ANO. Bartoš by se po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny mohl dokonce stát novým šéfem vlády České republiky.

DIE WELT: Pane Bartoši, český premiér Andrej Babiš se propadá v průzkumech veřejného mínění. Kvůli jeho krizovému řízení zvládání pandemie Covid 19 je kritizován. Vaše Pirátská strana naopak v průzkumech stoupá. Chystáte se na podzim vyměnit Babiše?

Bartoš: Přinejmenším máme v úmyslu stát se nejsilnější silou. Je hezké být v opozici, ale řídit vládu je trochu hezčí. Byl bych však raději, kdyby byl Babiš jasně v čele, kdybychom díky tomu měli lepší řešení krize. Nyní máme v České republice 25 000 úmrtí na korona virus. To je částečně odpovědností politického vedení. Na druhou vlnou se nikdo nepřipravoval, ani na to, že se počet infikovaných osob může znovu zvyšovat.

WELT: Vaši Piráti nedávno rychle vystoupali nahoru v oblibě voličů. Využíváte tedy své výhody jako protestní strana?

Bartoš: Za prvé, politika Babišovy vlády byla katastrofou ještě před koronavirovou krizí. Epidemie odhalila pouze to, jak je zkorumpovaná. Dokud jsme byli ve fázi ekonomického růstu, stačilo řídit Českou republiku jako PR společnost: usmívat se a věci přikrášlovat.

Jsem v politice jedenáct let a od té doby si razím vlastní cestu, protože chci něco změnit, dokonce i teď. Byli jsme to my, kdo během posledních několika měsíců přišel s nápady, jak omezit šíření viru. Dali jsme dali orientaci lidem, ne vláda. Věřte mi, tato důvěra občanů je více než protest. To, co děláme, má podstatu.

DIE WELT: Ve většině evropských zemí byly pirátské strany, tj. skupiny zaměřené na ochranu údajů a přímou demokracii, krátkým jevem. V České republice jste jako opozice stranu Zelených dokonce marginalizovali. Co děláte jinak?

Bartoš: Ochrana údajů je pro nás stále důležitá, ale ústřední je také politika v oblasti klimatu. Co se týče Zelených: Snažíme se místo kázání věci vysvětlovat, ne jak to dělají někteří Zelení v České republice, takže nechceme vypadat, jako bychom byli lepšími lidmi. Myslím, že byste se neměli pokoušet změnit společnost, pokud nevěříte v individuální svobody. Spoléháme na odpovědnost každého jednotlivce. Tento „kulturní rozdíl“ je zásadní.

Ochrana klimatu je pro lidstvo nejnaléhavější otázkou a uplatňujeme pragmatický přístup: zapojujeme firmy a zaměstnance. Roli politiky vidím jako moderátora mezi sociálními silami. Například musíme vytvořit dobré podmínky pro společnosti, aby z toho měli jejich zaměstnanci prospěch.

Trh znamená nejen negativní převraty, ale také kreativní energii. Chci inovace. Udržitelný růst není rozpor sám o sobě. Je to naopak jediný způsob, jak přesvědčit mnoho lidí o politice v oblasti klimatu.

A víte, zelené dotace nezapáchají. Podnikatelé si chtějí vydělat peníze, pokud se také dokáží namalovat zeleně, rádi to dělají. Je možné mít ekologické svědomí a užívat si života.

DIE WELT: Nyní je pravda, že naše požitkářství planetě často škodí. Klimatičtí aktivisté, jako jsou ti z „Pátků pro budoucnost“ (Fridays for Future) v Německu, argumentují částečně antikapitalisticky, s vidinou odříkání a redukce.

Bartoš: Klimatické hnutí v Německu je zvláštní. V zásadě podporuji zájmy Friday for Future. Ale nejsou to politici jako já, jsou to aktivisté. Oni si mohou dovolit být dogmatičtí. Jejich protesty byly opravdu velké, ale jejich přístup nevyhovoval velké části společnosti.

U velké většiny lidí musí bezprostřední přínosy reformy převažovat nad náklady kvůli různým omezením. Lidé jsou pohodlní, jsou to zvyková stvoření – dokonce i tváří v tvář apokalypse. Pokud však řekneme: existuje více prosperity, možností pokroku, a to díky politice v oblasti klimatu současně, pak se můžeme domluvit.

DIE WELT: Klimatičtí aktivisté a vědci tvrdí, že nám dochází čas. Změna klimatu nás válcuje. Je opravdu vhodné být kompromisně orientovaný jako vy?

Bartoš: Je to jediná možnost v liberální demokracii. Změna vyžaduje čas. Znáte seriál „Mrs. America „?

DIE WELT: Ne, omlouvám se.

Bartoš: No, Cate Blanchett v tom hraje konzervativní aktivistku v USA. Když se na to podíváte, pochopíte, s jakým odporem se ženské hnutí setkalo na cestě k rovnosti. Nesmíme předstírat, že klimatické hnutí to bude mít jednodušší jen proto, že má na své straně lepší argumenty.

DIE WELT: Dalším rozdílem k Zeleným je, že se nechcete rozloučit s jadernou energií. Je to také kompromis?

Bartoš: Ne, jsem zde nekompromisnější, než Zelení: Prioritou pro mě je snížení emisí oxidu uhličitého. Nejprve musíme odpojit uhelné elektrárny ze sítě. Zavázali jsme se k obnově našich elektráren. Novější malé jaderné elektrárny mají také lepší ekologickou rovnováhu, pokud jde o jaderný odpad.

DIE WELT: V Německu se věří, že k postupnému odklonu od uhlí a jaderné energie může dojít současně.

Bartoš: Nechci být příliš drzý v německých novinách, ale německá energetická transformace je falešná, a navíc ke své realizaci potřebuje i sousední země. Čistě německé rozhodnutí nevyhnutelně souvisí s dovozem ze sousedních zemí. Němci se v dohledné budoucnosti nebudou moci zásobovat elektřinou pouze z větru a vody. Pokud nezastaví svou průmyslovou výrobu a radikálně neomezí svou spotřebu, potřebují sousedy.  Je to tak jednoduché.

DIE WELT: Energetická transformace má v Německu společenskou podporu.

Bartoš: Společnost musí být na tom docela dobře, pokud to podporuje. V Německu je úroveň prosperity vysoká, což by mohlo fungovat. V České republice je čtvrtina společnosti vnímána jako sociálně ohrožená, další na pokraji sociálního úpadku. A to bychom měli vzhlížet k Německu, kde jsou ceny potravin nižší než tady, ale mzdy jsou vyšší? Mám své pochybnosti.

DIE WELT: Kam vzhlížíte?

Bartoš: Do budoucnosti. Není to tak, že by se naše energetické potřeby snížily. Průmysl 4.0 bude spotřebovávat hodně energie, umělá inteligence a datová centra jsou klimaticky náročná, stejně jako bateriové články. To by však měly být budoucí technologie v Evropě. Nechci, aby Česká republika byla poslední zemí, kde Volkswagen vyrábí své vznětové motory pro vozy Škoda. Chceme být v čele revoluce v oblasti elektromobilů. Máme chytré lidi, vytvoříme software a dejte nám designové centrum! Naše data budou zásobována elektřinou z jaderných elektráren a nebudou existovat žádné energetické kritické momenty. Podívejte se, chceme přestat s uhlím, ale platit dál našimi mobilními telefony, že?

DIE WELT: V Německu není nijak zvlášť běžné platit mobilním telefonem.

Bartoš: No, v České republice platíme mobilním telefonem. Naše budoucnost by neměla být dystopická jako ve filmech „Mad Max“. Česká republika by měla být zítra lepším místem pro život než dnes – s dobrou prací, lepším ovzduším. Ale musíme každého zapojit.

DIE WELT: Nabízejí země jako Rusko nebo Čína alternativy? Rusko se svou jadernou společností Rosatom a jeho plynovody hraje důležitou roli v energetickém sektoru; Čína se vystupuje jako investor v České republice, ale také se snaží uplatnit politický vliv. Jak na to může Česká republika reagovat?

Bartoš: Stručně řečeno: Musí být omezen jejich vliv. Energie je kritická infrastruktura. Nechci, aby s námi v této oblasti spolupracovala státní společnost Rosatom, navíc ze země, která se definuje proti NATO. Totéž platí pro Čínu. Česká republika je členem NATO a EU. Bezpečnost stojí peníze. Pokud to znamená, že se musíme občas vzdát levnějších čínských produktů a musíme se uchýlit k alternativám v naší západní alianci, je to tak. Mám doktorát z informatiky, vím, že bezpečnost stojí peníze a že mnozí o ní přemýšlejí spíše později, než je třeba. Pak software selže. Nechci udělat tu chybu.

SVĚT: Konflikt mezi USA a Čínou bude i nadále určujícím faktorem v mezinárodních vztazích. Uvnitř EU se však proti zásadám liberální demokracie staví také země jako Polsko a Maďarsko. S oběma z nich je Česká republika ve Visegrádské skupině (V4) a úzce koordinuje evropskou politiku. Jste považován za liberála, levičáka. Pokud se stanete předsedou vlády, může tato spolupráce pokračovat?

Bartoš: Nechceme vrátit čas. Řeknu to takto: pokud budu mít na výběr mezi úzkým partnerstvím s Německem a Francií nebo národně-konzervativním státním projektem, zvolím více Evropy. Orbán doma vyhrává volby, protože v Bruselu vystupuje jako buřič. Babiš někdy tento styl napodobuje. Takovou politiku nemůžete dlouhodobě dělat.

Ústřední otázka musí vždy znít: Daří se mým spoluobčanům lépe, protože dělám to, co dělám? Myslím, že Maďarsko přešlapuje na místě. Země V4 jsou však našimi sousedy a v určitých otázkách budeme i nadále úzce spolupracovat. Miluji Maďary a Poláky, ale nemusíme být u všeho.