DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU – 25. září 2026. O čem píší dnešní německé noviny?

Německé noviny dnes řeší tři velmi rozdílná témata. Prvním je nová společná prognóza předních ekonomických institutů, podle níž německá ekonomika letos poroste rychleji, než se ještě na jaře čekalo – komentátoři ale varují, že oživení stojí na úzkých základech a spotřebitelé ani firmy ho příliš nepociťují. Druhým tématem je znovuotevřený spor o takzvanou Widerspruchslösung, tedy systém, v němž by byl každý dospělý potenciálním dárcem orgánů, pokud by se proti tomu výslovně nevymezil. Třetí blok se věnuje stažení berlínské olympijské kandidatury a otázce, zda má Německo po více než půlstoletí znovu usilovat o pořádání letních olympijských her. ifo Institut

Německá ekonomika roste rychleji. Jenže domácnosti ani firmy to zatím necítí

Společná podzimní prognóza předních německých hospodářských institutů zlepšila výhled pro letošní rok. Instituty nyní očekávají růst HDP o 1,3 procenta v roce 2026, následovaný 1,1 procenta v roce 2027 a pouhými 0,4 procenta v roce 2028. Pro letošek tak byla prognóza proti jaru zvýšena o 0,7 procentního bodu. Samotní ekonomové ale zdůrazňují, že oživení zůstává slabé, energetické náklady jsou vysoké a strukturální problémy přetrvávají. ifo Institut

Frankfurter Allgemeine Zeitung: nejhorší na oživení je, že ho skoro nikdo necítí

Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje na rozpor mezi makroekonomickými čísly a náladou obyvatel.

Podle listu je spotřebitelská důvěra stále nízká. Domácnosti zatěžují vysoké ceny benzínu a energií, zprávy o rostoucích sociálních odvodech nebo daních a také vysoká nezaměstnanost.

Podobně opatrné jsou firmy. FAZ upozorňuje, že zlepšení podnikatelské nálady je zatím velmi selektivní a široce založený investiční boom se podle prognózy do roku 2028 nečeká.

Deník připomíná také bydlení: vyšší počet stavebních povolení se dosud nepromítl do výrazného oživení bytové výstavby a další možné zvyšování úrokových sazeb může potenciální stavebníky znovu odradit.

Hlavní poselství FAZ tedy zní: technicky jde o oživení, ale není to boom, který by domácnosti a podniky výrazně pocítily.

Augsburger Allgemeine: vláda nemá důvod k triumfalismu

Augsburger Allgemeine hodnotí novou prognózu podobně opatrně.

List připomíná, že německá vláda má vysoký dluh, energetické náklady zůstávají problémem a velká část slibovaných reforem stále existuje spíše na papíře než v praxi.

Zásadní slabinou jsou podle komentáře soukromé investice.

Pokud německé podniky nezačnou více investovat do výroby, technologií a modernizace, bude současné zlepšení podle deníku obtížné přetavit v dlouhodobější růst.

Komentář proto varuje vládu, aby lepší čísla nepovažovala za potvrzení správnosti dosavadní politiky.

Reutlinger General-Anzeiger: zvláštní fondy jsou pořád jen dluh

Reutlinger General-Anzeiger upozorňuje na rostoucí roli veřejných výdajů.

Německá vláda má rozsáhlé zvláštní fondy na obranu a infrastrukturu, které mohou hospodářství krátkodobě podporovat.

List ale zdůrazňuje, že takzvaná Sondervermögen nejsou peníze navíc bez nákladů – jde o další zadlužení.

Komentář zároveň kritizuje plošné podpory domácnostem a požaduje, aby se státní pomoc více soustředila na skutečně potřebné skupiny.

Podle listu je pro ekonomiku problémem také politická nejistota. Pokud vláda mění rozhodnutí nebo působí nerozhodně, domácnosti méně utrácejí a firmy odkládají investice.

Südwest Presse: bez reforem může Německo znovu sklouznout ke stagnaci

Südwest Presse upozorňuje na nejméně příjemnou část prognózy – výhled na rok 2028.

Růst má tehdy podle institutů zpomalit na pouhých 0,4 procenta. ifo Institut

List proto označuje současné oživení za křehké.

Podle komentáře potřebuje Německo především:

• levnější energii,
• nižší sociální odvody,
• reformu důchodů,
• reformu zdravotnictví,
• a lepší podmínky pro podnikové investice.

Bez těchto změn podle Südwest Presse hrozí, že se Německo po krátkém zlepšení opět vrátí k dlouhodobé stagnaci.

Kölner Stadt-Anzeiger: export není falešné oživení

Kölner Stadt-Anzeiger naopak varuje před přílišným pesimismem.

List odmítá kritiku, že německý růst je uměle tažen pouze exportem.

Německo bylo podle něj vždy silně exportně orientovanou ekonomikou, takže lepší výkon zahraničního obchodu není slabinou, ale jedním z tradičních motorů německého hospodářství.

Komentář také připomíná, že prognóza na rok 2028 je stále jen výhled a ekonomické podmínky se do té doby mohou výrazně změnit.

Český úhel pohledu

Pro Česko je německá hospodářská prognóza mimořádně důležitá. Německo je největším obchodním partnerem České republiky a český průmysl – zvlášť automobilový, strojírenský, elektrotechnický a logistický – je na vývoj německé poptávky velmi citlivý.

Růst německého HDP o 1,3 procenta je proto pro české firmy příznivější zprávou než dřívější očekávání. Zároveň ale struktura oživení ukazuje, že nejde o široce rozložený boom. Pokud budou německé podnikové investice slabé a spotřeba domácností utlumená, pozitivní efekt pro české dodavatele může být omezený.Ještě důležitější je výhled na rok 2028. Pokud by se růst skutečně znovu přiblížil stagnaci, šlo by pro českou ekonomiku o výrazné riziko. ifo Institut

Dárcovství orgánů: má být každý automaticky dárcem, pokud neřekne ne?

Druhým velkým tématem německého tisku je reforma systému dárcovství orgánů.

V Bundestagu je nyní projednáván návrh 254 poslanců z CDU/CSU, SPD, Zelených a Levice na zavedení takzvané Widerspruchsregelung. Podle ní by se každý dospělý a způsobilý člověk stal potenciálním dárcem orgánů, pokud by za života výslovně neodmítl. V roce 2025 mělo Německo 985 dárců orgánů, zatímco na čekací listině bylo 8 199 pacientů. Deutscher Bundestag

Rheinische Post: systém by vyřešil praktický problém

Rheinische Post podporuje princip předpokládaného souhlasu.

Deník upozorňuje na velký rozdíl mezi deklarovanými postoji a skutečně zaznamenaným rozhodnutím.

Více než 80 procent Němců podle citovaných průzkumů dárcovství orgánů podporuje, ale jen přibližně 40 procent má své rozhodnutí formálně zaznamenáno.

Výsledkem je systém, v němž většina obyvatel teoreticky říká „ano“, ale při úmrtí často chybí právně nebo prakticky použitelná informace.

Rheinische Post proto argumentuje, že nový model nikoho nenutí orgány darovat. Každý může říct „ne“, pouze se obrací výchozí nastavení systému.

Die Glocke: dosavadní dobrovolný model nepřinesl dostatečný posun

Die Glocke argumentuje podobně.

Podle listu by Widerspruchslösung především donutila každého člověka, aby se s otázkou dárcovství alespoň jednou vážně zabýval.

Dosavadní model založený na dobrovolném rozhodnutí, informačních kampaních a registraci podle deníku nepřinesl dostatečně výrazný růst počtu dárců.

Bundestag skutečně uvádí, že ani předchozí legislativní a organizační změny nevedly k významnému a trvalému zvýšení počtu dárců. Deutscher Bundestag

Die Glocke proto požaduje především rozhodnutí: parlament by podle listu neměl další roky debatovat, zatímco tisíce lidí čekají na transplantaci.

Schwäbische Zeitung: mlčení není souhlas

Schwäbische Zeitung je naopak proti systému předpokládaného souhlasu.

List považuje za problematické, aby stát vykládal pasivitu člověka jako souhlas s odběrem orgánů.

Podle komentáře je lepší vytvořit systém, který lidi pravidelně vyzývá k aktivnímu rozhodnutí a jejich odpověď jednoduše ukládá.

Člověk by tak mohl říct jasné ano nebo ne, aniž by stát jednu z možností stanovil jako výchozí.

Schwäbische Zeitung zdůrazňuje, že dárcovství orgánů je výrazem solidarity, ale solidarita má podle ní vycházet ze skutečně projevené vůle.

Tento argument se objevuje i v Bundestagu: skupina odpůrců Widerspruchslösung považuje automatický předpoklad souhlasu za zásah do práva na sebeurčení. Deutscher Bundestag

Český úhel pohledu

Právě zde je český přesah mimořádně zajímavý: Česko už systém předpokládaného souhlasu používá.

Český model vychází z principu, že člověk může být po smrti dárcem, pokud za života formálně nevyjádřil nesouhlas. Německo tedy nyní diskutuje o mechanismu, který je českému systému podstatně bližší než jeho současná úprava.

Pro českého čtenáře je proto německá debata zajímavým testem toho, jak dvě sousední země odlišně vyvažují autonomii jednotlivce a potřebu zachraňovat životy pacientů čekajících na transplantaci.

Berlín odstoupil z boje o olympiádu. Německý kandidát ale zůstává

Třetím tématem je nečekaný konec berlínské olympijské kandidatury.

Berlin 24. září oficiálně oznámil, že projekt BERLIN+ stahuje z domácího výběru kandidáta pro olympijské a paralympijské hry v letech 2036, 2040 nebo 2044. Důvodem je změněná politická situace po berlínských zemských volbách a nedostatek politické stability pro dlouhodobý projekt. Berlin

Do té doby se Berlín ucházel o německou nominaci společně s Mnichovem a projektem KölnRheinRuhr. Hodnoticí komise DOSB přitom několik dní před stažením kandidatury ohodnotila Mnichov 87,03 body, KölnRheinRuhr 85,02 body a Berlín 74,64 body ze 100. DOSB

Tagesspiegel: Berlín nemá propadat skepsi, olympiádu může získat Německo

Tagesspiegel reaguje na berlínské odstoupení smířlivě.

Podle listu nemá město po neúspěchu upadat do poraženecké nálady.

Německo stále může získat olympijské hry prostřednictvím Mnichova nebo regionu KölnRheinRuhr.

Komentář připomíná, že olympijský projekt může mít význam nejen sportovní, ale i společenský.

V době krizí a válek by podle Tagesspiegelu mohl nabídnout společný pozitivní cíl, kolem kterého se země dokáže sjednotit.

List zdůrazňuje tradiční olympijské hodnoty: fair play, respekt k pravidlům, mezinárodní porozumění a mírové setkávání.

Freie Presse: východ Německa přišel o možnost hostit část her

Freie Presse upozorňuje především na regionální dopad berlínského rozhodnutí.

Projekt BERLIN+ nebyl omezen jen na německé hlavní město. Počítal také s dalšími lokalitami a sportovišti ve východním Německu.

List připomíná například Lipsko a vodácký areál v Markkleebergu.

Pro menší sportovní kluby a fanoušky v Sasku, Braniborsku nebo okolí Berlína tak stažení kandidatury znamená ztrátu možnosti zažít olympiádu přímo ve svém regionu.

Současně však Freie Presse zdůrazňuje širší cíl: Německo od Mnichova 1972 letní olympijské hry neuspořádalo.

Z pohledu listu je proto zásadní, aby se země o návrat olympiády pokusila bez ohledu na to, zda kandidátem nakonec bude Mnichov nebo KölnRheinRuhr.

Český úhel pohledu

Pro Česko by případná olympiáda v Německu byla geograficky mimořádně dostupná.

Mnichov je z velké části Česka dosažitelný autem či vlakem během několika hodin a podobně relativně blízko by byly některé další německé lokality. Pro české fanoušky by tak šlo o jednu z nejdostupnějších letních olympiád vůbec.

Zároveň by velká sportovní akce tohoto rozsahu přinesla dopravní, turistické a bezpečnostní dopady i sousedním zemím.

Je však třeba dodat, že Německo zatím nevyhrálo samotnou mezinárodní kandidaturu. DOSB nejprve vybírá německého uchazeče a Mezinárodní olympijský výbor má podle současného harmonogramu rozhodnout o pořadateli později. DOSB

Shrnutí

Německý tisk dnes kombinuje opatrný ekonomický optimismus se dvěma zásadními společenskými debatami. Lepší hospodářská prognóza potvrzuje oživení, ale komentátoři upozorňují, že Německo stále trápí vysoké náklady, slabé investice a potřeba strukturálních reforem.

U dárcovství orgánů jde o konflikt mezi praktickou potřebou zvýšit počet transplantací a právem člověka aktivně rozhodnout o vlastním těle. Berlínský odchod z olympijského projektu pak neznamená konec německé snahy získat hry – pouze přesouvá pozornost k ostatním kandidátům.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)