Ukrajinská protiofenziva nabírá tempo. Excelentní německý analytik Reicher mluví o průlomu u Lymanu a o rostoucích problémech ruské armády

Český přesah: Vývoj na ukrajinské frontě má pro Česko přímý bezpečnostní význam. Pokud se potvrzuje, že ukrajinské síly dokázaly na některých úsecích převzít iniciativu a zatlačit ruské jednotky od Slovjansku a Lymanu, znamená to oslabení ruského tlaku na jednu z klíčových obranných oblastí Donbasu. Pro Českou republiku je podstatné hlavně to, zda Ukrajina dokáže ruské síly dlouhodobě vyčerpávat, narušovat jejich logistiku a současně udržet podporu západních zemí. Je ale nutné rozlišovat mezi potvrzenými posuny na bojišti a odhady založenými na ruských vojenských blozích, satelitních datech nebo OSINT analýzách – právě na těchto zdrojích stojí část argumentace německého komentátora Marka Reichera.

Německý youtuber a komentátor Mark Reicher ve svém nejnovějším videu tvrdí, že ukrajinská protiofenziva v září 2026 nabírá na rychlosti i šířce a že na několika úsecích fronty se ruské jednotky poprvé po delší době dostávají do výraznější defenzivy.

Nejdůležitější vývoj podle něj probíhá v prostoru Lymanu a Slovjansku v Doněcké oblasti, ale zároveň upozorňuje i na ukrajinské protiútoky v Charkovské oblasti a na jižní frontě.

Část tohoto obrazu potvrzují i aktuální hodnocení amerického Institute for the Study of War. ISW uvádí, že ukrajinské protiútoky u Lymanu v posledních týdnech zničily významný ruský výběžek, který ohrožoval severní křídlo obranného pásu Slovjansk–Kramatorsk–Družkivka–Kosťantynivka. Institut zároveň konstatuje, že ukrajinské síly v několika prioritních oblastech dokázaly převzít iniciativu. Institute for the Study of War

Lyman: ukrajinský tlak podél desítek kilometrů fronty

Reicher ve videu popisuje situaci u Lymanu jako jeden z nejvýznamnějších ukrajinských úspěchů letošního roku.

Odkazuje především na ruské vojenské blogery, podle nichž ukrajinské jednotky tlačí na ruské pozice podél velmi širokého úseku fronty a postupně zmenšují ruská předmostí západně od řeky Žerebec.

Jeho hlavní teze zní, že ruský výběžek severně a severovýchodně od Lymanu byl v posledních měsících prakticky rozebrán sérií lokálních ukrajinských protiútoků.

To v zásadě odpovídá i analýze ISW. Ukrajinské 3. armádní sbory v polovině září oficiálně potvrdily probíhající operaci Vivaldi, jejímž cílem je zatlačit ruské síly od Lymanu. Velitel sboru tehdy uváděl nejméně 85 kilometrů čtverečních osvobozeného nebo vyčištěného území, přičemž ISW upozorňoval, že skutečné zisky mohou být vyšší. Critical Threats

Reicher ve videu pracuje s podstatně vyššími čísly a mluví o stovkách kilometrů čtverečních získaného prostoru. Tato vyšší čísla však nejsou v dostupných nezávislých mapových podkladech v plném rozsahu potvrzena, takže je vhodné je chápat jako odhad vycházející z ukrajinských a OSINT zdrojů.

Slovjansk je podle analytiků nyní lépe chráněn

Strategický význam ukrajinských protiútoků nespočívá pouze v samotném Lymanu.

Ruská armáda se v posledních měsících snažila vytvořit tlak ze severu směrem k Slovjansku, který spolu s Kramatorskem tvoří jednu z nejdůležitějších ukrajinských obranných oblastí v Donbasu.

ISW nyní uvádí, že ukrajinské úspěchy severně od Lymanu narušily ruský plán širokého obchvatu této obranné linie. Některé ruské prorozvědné zdroje dokonce přiznávají, že ukrajinské protiútoky mohou ruský postup na Slovjansk výrazně zpozdit a přinutit ruské velení přepracovat logistiku i operační plány. Institute for the Study of War

Reicher jde ještě dál a tvrdí, že pokud bude současný trend pokračovat, může být v ohrožení i ruská pozice u Kreminny.

To je zatím prognóza, nikoliv potvrzený vývoj.

„Operace Vivaldi“ jako nový model ukrajinské války

Reicher věnuje značnou část videa právě operaci Vivaldi.

Podle jeho interpretace ukazuje, jak by Ukrajina mohla dosahovat lokálních průlomů i v prostředí, které je silně nasycené drony, minami a dělostřelectvem.

Podstata taktiky podle něj spočívá v několika prvcích:

ukrajinské síly nejprve dlouhodobě ničí logistiku protivníka, používají drony k izolaci bojiště, následně vedou relativně omezené útoky na slabá místa a teprve poté nasazují útočné skupiny do prostoru, kde je ruská obrana již vyčerpána.

ISW skutečně uvádí, že Ukrajina při operaci Vivaldi využila velmi přísné utajení příprav, maskování a dezinformace a dosáhla určitého operačního překvapení. Institute for the Study of War

Podle Reichera může být právě tato schopnost důležitější než klasické masivní mechanizované útoky známé z počátku války.

Ruský problém: nepřesné hlášení vlastních úspěchů

Jedna z nejzajímavějších částí videa se týká kritiky ruského systému velení.

Reicher cituje několik ruských vojenských blogerů, kteří sami upozorňují, že ruské jednotky někdy hlásí obsazení území, které fakticky nekontrolují.

Takové „hezké zprávy“ směrem k nadřízeným pak podle kritiků způsobují operační problémy.

Pokud je například oblast oficiálně označena za ruskou, může být obtížnější požadovat na ni dělostřelecký nebo letecký úder – přestože tam ve skutečnosti stále operují ukrajinské jednotky.

ISW tento problém opakovaně popisuje jako kulturu nepravdivého hlášení uvnitř ruské armády, která může poškozovat situační povědomí velení. Institute for the Study of War

Dobropillja: tvrzení o obklíčení neodpovídají dostupným mapám

Reicher se zvlášť věnuje ruským tvrzením, že ukrajinské síly byly obklíčeny v oblasti Dobropillji.

Podle ISW však takové tvrzení není podloženo dostupnými důkazy.

Ruské ministerstvo obrany 22. září oznámilo, že ruské síly Dobropillju obklíčily. ISW ale konstatoval, že nenašel žádné důkazy podporující tuto verzi. Podle jeho hodnocení bylo nejbližší stabilně ruské území k 24. září přibližně 10,2 kilometru od jihovýchodního okraje města. Institute for the Study of War

Dokonce i někteří ruští blogeři připouštěli, že výraz „obklíčení“ může ve skutečnosti znamenat pouze palebnou kontrolu některých zásobovacích cest, nikoli fyzicky uzavřený kruh ruských jednotek. Institute for the Study of War

Právě zde je Reicherova kritika ruské informační strategie nejlépe podložena nezávislými zdroji.

Ukrajina zároveň pokračuje v útocích hluboko v Rusku

Video připomíná také pokračující ukrajinskou kampaň proti ruskému energetickému a vojensko-průmyslovému komplexu.

Reicher popisuje útoky na rafinerie, chemické provozy a podniky napojené na ruský zbrojní průmysl.

Nezávisle doloženo je především to, že zářijové útoky ukrajinských dronů vážně narušily provoz několika ruských rafinerií. Reuters například potvrdil, že po útoku z 20. září musela moskevská rafinerie Gazprom Neft zastavit zpracování ropy a opravy mohou trvat několik týdnů. Reuters

Reuters zároveň uvádí, že ukrajinské útoky na ruské rafinerie přispěly k omezení ruského vývozu paliv a k napětí na domácím trhu. Reuters

Reicher tuto leteckou kampaň spojuje s pozemní válkou: cílem podle něj není pouze ekonomicky poškodit Rusko, ale zároveň dlouhodobě zhoršovat zásobování frontových jednotek.

Jižní fronta: zde začíná více spekulace než potvrzených dat

Nejodvážnější část Reicherova videa se týká jižní fronty.

Tvrdí, že ukrajinské síly mohly dosáhnout hlubšího postupu ve směru na Velykou Novosilku a dále k jižním logistickým trasám, než veřejné mapy zatím ukazují.

Tuto hypotézu staví především na analýze požárů zachycených satelitním systémem NASA FIRMS, na hlášené intenzitě bojových akcí a na poklesu ruské útočné aktivity v některých sektorech.

Sám Reicher ale několikrát výslovně říká, že jde o spekulativní OSINT analýzu, nikoli o potvrzený stav fronty.

To je důležité zachovat i při interpretaci jeho videa.

Aktuální hodnocení ISW potvrzuje ukrajinské protiútoky také v Oleksandrivském směru a další lokální úspěchy, ale zatím nepotvrzuje široký strategický průlom směrem k pobřeží nebo Krymu. Institute for the Study of War

Proč by jih mohl být strategicky důležitější než samotný Donbas

Reicher přesto považuje právě jižní směr za potenciálně nejnebezpečnější pro Moskvu.

Argumentuje tím, že jižní pozemní koridor spojující ruské území s okupovaným Krymem má pro Rusko zásadní logistický a politický význam.

Pokud by Ukrajina dokázala tento koridor vážně ohrozit, mohlo by to podle Reichera mít větší strategický dopad než jednotlivé zisky nebo ztráty v Donbasu.

Tato úvaha odpovídá dlouhodobému vojenskému významu pozemního spojení s Krymem, konkrétní možnost jeho prolomení však současné zdroje zatím nepotvrzují.

Mobilizace jako další otázka pro Moskvu

Reicher tvrdí, že Rusko podle některých proruských zdrojů trpí nedostatkem rezerv a že odkládání další mobilizace kvůli zářijovým parlamentním volbám může nyní omezovat schopnost velení rychle reagovat.

ISW rovněž upozorňuje, že někteří ruští velitelé podle dostupných informací tlačí na další rozsáhlou mobilizaci, která by měla obnovit ruskou schopnost držet iniciativu. Zatím ale není jasné, zda Putin takový krok skutečně nařídí a jaký by měl vojenský efekt. Institute for the Study of War

Co tedy z Reicherova videa skutečně vyplývá

Z nejnovějšího videa Marka Reichera lze oddělit tři úrovně tvrzení.

První je poměrně dobře potvrzená: Ukrajina skutečně vede významné protiútoky u Lymanu, dosáhla tam územních zisků a narušila část ruských plánů na obchvat obranného pásu Slovjansku. Institute for the Study of War

Druhá je pravděpodobná, ale obtížně přesně měřitelná: ruské velení má problémy s přesným hlášením situace a část ruských oficiálních tvrzení o obklíčení ukrajinských jednotek byla nezávislými analýzami zpochybněna. Institute for the Study of War

Třetí je zatím především prognostická: že by současná ukrajinská protiofenziva mohla přerůst ve strategický průlom na jihu směrem ke Krymu.

Právě tuto poslední variantu bude nutné v dalších týdnech sledovat velmi opatrně.

Reicherův základní závěr je nicméně jasný: po dlouhém období pomalého ruského postupu se na některých úsecích fronty situace změnila a Ukrajina znovu ukazuje, že je schopná nejen bránit své pozice, ale také protivníka aktivně zatlačovat.