Makléřka z Düsseldorfu vydělala 260 tisíc eur čistého. S vlastní firmou bere méně a pracuje až 60 hodin týdně

29.9. 2026013x

Německá realitní makléřka Agnes Kowalska podle svých slov vydělala v nejlepším roce 260 tisíc eur čistého, tedy zhruba 6,5 milionu korun. Po vybudování firmy s 24 zaměstnanci má ale nižší osobní příjem, vysoké fixní náklady a pracuje 50 až 60 hodin týdně.

Příběh düsseldorfské podnikatelky Agnes Kowalské ukazuje méně viditelnou stránku vysokých příjmů v realitním byznysu. Zatímco jako samostatná makléřka se podle svých slov dostala až na 215 tisíc eur čistého ročně, dnes vede firmu s milionovými tržbami, ale sama si vyplácí méně. Za vysokými částkami jsou podle ní roky práce, víkendy s klienty i značné podnikatelské riziko.

Z 5 000 na 215 000 eur za osm let

Agnes Kowalska začínala v realitách jako člověk z úplně jiného oboru. Vystudovala historii a žurnalistiku, pracovala v marketingu a prodeji a později provozovala catering. K realitám se dostala až poté, co hledala práci, kterou by bylo možné lépe skloubit s péčí o dítě.

V prvním roce podle svých slov prodala jediný dům a její podíl na provizi činil jen 5 000 eur, tedy přibližně 125 tisíc korun. O osm let později už jako samostatná makléřka dosahovala podle údajů, které uvedla v rozhovoru pro WELT, čistých ročních příjmů až 215 tisíc eur, zhruba 5,4 milionu korun. V nejlepším roce, kdy už zároveň rozjížděla vlastní firmu, hovoří dokonce o 260 tisících eur čistého, tedy přibližně 6,5 milionu korun.

Jde ovšem o údaje samotné podnikatelky, nikoli o statistiku typických příjmů německých realitních makléřů. Právě její další zkušenost navíc ukazuje, že mimořádný příjem jednotlivce a ekonomika rostoucí firmy jsou dvě různé věci.

Firma má obrat až 2 miliony eur. Majitelka si ale vyplácí méně

Kowalska založila vlastní společnost Koco Immobilien v Düsseldorfu v roce 2021. Dnes podle rozhovoru zaměstnává 24 lidí a působí na třech místech.

Firma má mít roční obrat mezi 1,5 a 2 miliony eur, tedy přibližně 37,5 až 50 miliony korun. Současně ale Kowalska uvádí měsíční fixní náklady kolem 70 tisíc eur – asi 1,75 milionu korun. V přepočtu na rok jde o zhruba 840 tisíc eur neboli 21 milionů korun, aniž by v této částce byly nutně zachyceny všechny další proměnlivé náklady podnikání.

Sama si nyní vyplácí čistou manažerskou mzdu 10 tisíc eur měsíčně, tedy přibližně 250 tisíc korun. To odpovídá asi 120 tisícům eur čistého ročně a je to výrazně méně než částky, kterých podle svých slov dosahovala jako samostatná makléřka. Zisk nyní ve velké míře vrací zpět do firmy.

Růst firmy tak v jejím případě neznamenal automaticky růst osobního příjmu. Přinesl především zaměstnance, kanceláře, marketing, administrativu a odpovědnost za pravidelné náklady bez ohledu na to, jak úspěšný je konkrétní měsíc.

Deset až dvanáct hodin denně a prohlídky o víkendech

Kowalska odmítá představu, že realitní makléř vydělává vysoké provize za relativně malou práci. V době, kdy působila samostatně, podle svých slov pracovala deset až dvanáct hodin denně a prohlídky měla pravidelně také v sobotu a v neděli.

Některé nemovitosti podle ní zůstávají v nabídce i rok a ani po desítkách prohlídek se nemusí podařit najít kupce. V rozhovoru rovněž tvrdí, že 80 procent lidí, kteří se pustí do samostatné makléřské činnosti, později skončí. WELT však k tomuto číslu neuvádí nezávislou statistiku, proto je třeba jej chápat jako její vlastní zkušenost a hodnocení, nikoli jako ověřený údaj za celý německý trh.

Dnes Kowalska uvádí pracovní zatížení kolem 50 až 60 hodin týdně. Vedle samotného prodeje řeší zaměstnance, zdravotní pojišťovny, daňové úřady nebo provoz tří poboček.

V Německu není nutná odborná zkouška. Povolení ale ano

Z českého pohledu je zajímavý také rozdíl v přístupu k profesi.

V Německu není pro realitního makléře stanovena povinná odborná zkouška ani konkrétní odborné vzdělání. Samostatná makléřská činnost je ale regulovanou podnikatelskou činností a vyžaduje povolení podle § 34c německého živnostenského zákona. Od 24. července 2026 navíc Německo zrušilo dosavadní zákonnou povinnost pravidelného dalšího vzdělávání realitních makléřů. IHK

Česká úprava jde v tomto směru jinou cestou. Realitní zprostředkování je od roku 2020 vázanou živností a zákon stanovuje požadavky na odbornou způsobilost – například odpovídající vzdělání a praxi nebo profesní kvalifikaci realitního zprostředkovatele. Zákony pro lidi

Kowalska sama je typickým německým „Quereinsteigerem“, tedy člověkem, který do oboru přešel z jiné profesní dráhy a potřebné znalosti si podle svých slov osvojoval postupně v praxi.

Čtyři nemovitosti nejsou automatický pasivní příjem

Vedle realitní firmy vlastní Kowalska také čtyři nemovitosti, které chápe především jako zajištění na stáří. Ani zde ale odmítá jednoduchou představu, že nákup nemovitosti automaticky znamená bezpracné bohatnutí.

Úvěry stále splácí a do objektů musí investovat. Jako konkrétní příklad uvádí nájemníka, který několik měsíců neplatí nájem, takže situaci musí řešit žalobou na vyklizení.

Její zkušenost tak spojuje dvě oblasti, které jsou na sociálních sítích často prezentovány velmi jednoduše – vysoké provize a investování do nemovitostí. V obou případech Kowalska popisuje místo rychlého a pasivního bohatnutí především vysoké pracovní nasazení, kapitálové nároky a dlouhodobou odpovědnost.

Růst firmy přinesl i osobní cenu

Kritické období přišlo podle Kowalské v roce 2024, kdy se měnil tým a do společnosti musela vložit další prostředky. Sama tehdy zvažovala, zda nebylo finančně výhodnější zůstat samostatnou makléřkou.

Do podnikání se podle ní stále výrazně promítá také rodina. Má dvě děti a manžela a připouští, že nelze současně poskytovat sto procent času firmě i rodinnému životu. V horizontu dalších dvou let proto chce společnost nastavit tak, aby část jejích současných úkolů mohli převzít další lidé. Do budoucna nevylučuje ani prodej firmy a návrat k samotné makléřské práci.

Příběh Agnes Kowalské tak není jednoduchým návodem, jak vydělat miliony na nemovitostech. Spíše ukazuje, že přechod od vysoce výdělečného jednotlivce k zaměstnavateli s desítkami lidí může znamenat vyšší obrat a větší podnik, ale současně nižší osobní příjem, delší pracovní dobu a podstatně větší odpovědnost.