DENNÍ PŘEHLED NĚMECKÉHO TISKU

28. 10. 2026

O čem píší dnešní německé noviny?

Jaderný odpad, berlínské byty a návrat Evropy k jednání s Putinem.

KRÁTKÉ SHRNUTÍ: Německý tisk dnes řeší především hledání konečného úložiště radioaktivního odpadu a spor o možné zestátňování desetitisíců berlínských bytů. Další komentáře vítají přímý kontakt evropských lídrů s Vladimirem Putinem a varují, že nespokojenost mladé generace může přerůst v nedůvěru k demokracii.

Dnešní Presseschau nemá jediné dominantní téma. Dva nejsilnější bloky se týkají dlouhodobých strukturálních problémů Německa: kam uložit radioaktivní odpad a jak řešit drahé bydlení v Berlíně. V zahraniční politice se objevuje pozoruhodně vstřícný tón k tomu, že evropští podporovatelé Ukrajiny sami obnovují dialog s Kremlem. Závěr pak vrací debatu k evropským protestům mladých – tentokrát nikoli jako k bezpečnostnímu problému, ale jako k otázce důvěry v demokratický systém.

Hledání úložiště se zužuje. S tím poroste i odpor

Z hledání německého hlubinného úložiště vyřadila příslušná spolková společnost další regiony. Rheinland-Pfalz, Hesensko, Berlín, Sasko a Sársko už podle Presseschau mezi kandidáty nejsou.

Tím se ale politický problém neumenšuje. Naopak.

PFORZHEIMER ZEITUNG upozorňuje, že s každou další vyřazenou oblastí roste nervozita v regionech, které zůstávají ve hře.

Podle komentáře musí být hlavním kritériem bezpečnost, nikoli politická průchodnost konkrétní lokality nebo stranická příslušnost zemského premiéra.

List zároveň zdůrazňuje nutnost skutečné občanské účasti. Nestačí podle něj veřejnost pouze vyslechnout; připomínky musí mít možnost výsledek procesu reálně ovlivnit.

Jeho očekávání je přitom realisticky pesimistické: čím konkrétnější bude budoucí lokalita, tím silnější bude odpor místních obyvatel.

Berliner Morgenpost: proces je správně opatrný, ale trvá příliš dlouho

BERLINER MORGENPOST pracuje se stejným dilematem z jiné strany.

Budoucí úložiště má podle německých plánů bezpečně izolovat vysoce radioaktivní odpad nejméně jeden milion let. Takový časový horizont podle listu ospravedlňuje mimořádnou opatrnost a vícestupňový výběr.

Současně ale připomíná, že Německo řeší otázku konečného úložiště už desítky let.

Od roku 1977, kdy byl jako možný Standort navržen Gorleben, se spor táhne bez definitivního výsledku. Podle Morgenpost dnes stále není možné seriózně říci, kdy bude skutečný Standort definitivně vybrán, natož kdy začne fungovat.

Její závěr je proto dvojí: žádné slevování z bezpečnosti, ale výrazně rychlejší postup.

Taz upozorňuje na druhý problém: co s ostatním jaderným odpadem

TAGESZEITUNG – TAZ rozšiřuje debatu nad rámec vysoce radioaktivního odpadu.

Současné hledání se podle ní soustředí na přibližně 27 000 metrů krychlových vysoce radioaktivního odpadu.

Vedle toho ale existuje mnohem větší objem méně radioaktivních materiálů, pro který je určeno úložiště Schacht Konrad u Salzgitteru. Podle komentáře je právě tento projekt problematický – ekologické organizace napadají jeho bezpečnost a jeho kapacita podle taz nebude stačit.

Z toho vyvozuje zásadní otázku: nemělo by Německo hledat řešení, které bude schopné bezpečně pojmout všechny relevantní druhy radioaktivního odpadu?

Tady se tři komentáře doplňují.

Pforzheimer Zeitung řeší legitimitu výběru lokality, Berliner Morgenpost rychlost celého procesu a taz rozsah problému, který má budoucí úložiště vůbec řešit.

Není mezi nimi zásadní spor o potřebě konečného úložiště. Rozdíl je v tom, kde vidí největší slabinu současného postupu.

Berlínské byty: vláda chce zestátňování ztížit, spor se přesouvá k pravidlům

Druhý velký blok dnešního vydání navazuje na téma, které se v Presseschau objevuje už několik týdnů.

Možná budoucí berlínská vláda Levice, Zelených a SPD uvažuje o převodu přibližně 160 000 bytů velkých soukromých společností do veřejné kontroly.

Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt chce podle Presseschau takové využití článku 15 německého základního zákona legislativně výrazně zkomplikovat.

Dnešní komentáře se přitom neshodují ani na tom, zda je právě tento zásah správnou reakcí.

Süddeutsche: Berlín reaguje na skutečný problém, Dobrindt ale chrání špatnou stranu

SÜDDEUTSCHE ZEITUNG připouští, že spolková vláda má důvod na berlínské plány reagovat.

Dobrindtův návrh ale podle ní není správným řešením.

Komentář připomíná, že německá politika v minulých desetiletích výrazně otevřela bytový trh velkým kapitálovým společnostem a spoléhala na to, že trh problém nabídky a cen vyřeší.

Podle SZ se ukázalo, že tato strategie má vážné nedostatky.

List proto nesouhlasí s tím, aby spolková vláda prakticky znemožnila využití ústavního nástroje socializace. Místo toho požaduje přísnější regulaci bytového trhu.

Je to zajímavá středová pozice: Süddeutsche nekritizuje spolkovou reakci proto, že by bezvýhradně podporovala berlínské zestátňování, ale protože považuje současnou tržní regulaci za nedostatečnou.

Münchner Merkur: pokud má Berlín vyvlastňovat, musí zaplatit plnou cenu

MÜNCHNER MERKUR stojí na opačné straně.

Dobrindtův plán vítá, protože by podle komentáře prakticky znemožnil vyvlastňování za politicky stanovenou nízkou kompenzaci.

List uvádí odhad, podle něhož by za 160 000 bytů musel Berlín zaplatit přibližně 40 miliard eur.

To je údaj použitý komentářem Münchner Merkur, nikoli nezávisle doložený odhad v samotné Presseschau.

Argument deníku je ale jasný: pokud má soukromý majetek přejít do veřejných rukou, musí být kompenzace tak vysoká, aby odpovídala jeho skutečné hodnotě.

Komentář zároveň opakuje ekonomickou výhradu, která se v německé debatě objevuje často: desítky miliard eur vynaložené na převod existujících bytů samy o sobě nevytvoří jediný nový byt.

Weser-Kurier: největší škodou může být nejistota

WESER-KURIER je méně ideologický a soustřeďuje se na investiční dopad celé debaty.

Nepředpokládá, že by v Berlíně po vzniku červeno-zeleno-červené vlády „vypukl socialismus“ na celém realitním trhu.

Varuje ale před něčím jiným: právní a politická nejistota může odrazovat soukromé investory.

A právě soukromý kapitál podle listu Berlín potřebuje, pokud chce stavět dostatečné množství nových bytů. Veřejný sektor podle komentáře nemá kapacitu, aby problém bytové výstavby zvládl sám.

Dnešní spor tedy není jednoduché „zestátnit, nebo nezestátnit“.

• Süddeutsche požaduje silnější regulaci trhu, ale kritizuje Dobrindtovo téměř úplné zablokování socializace.
• Münchner Merkur chce, aby bylo vyvlastnění ekonomicky natolik nákladné, že se prakticky neuskuteční.
• Weser-Kurier zdůrazňuje především dopad nejistoty na novou výstavbu.

Právě tento posun je proti předchozím dnům zajímavý: debata se stále více přesouvá od ideologického sporu k otázce jaký konkrétní mechanismus skutečně zvýší nabídku dostupného bydlení.

Evropané začínají sami mluvit s Putinem

Menší, ale zahraničněpoliticky významný blok přináší telefonát finského prezidenta Alexandera Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støreho s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Oba patří mezi jednoznačné podporovatele Ukrajiny.

Právě proto FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG jejich iniciativu vítá.

Podle FAZ nemá Evropa pouze přihlížet tomu, jak o Ukrajině a budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu jedná Donald Trump s Putinem.

Argument listu zní: pokud se jedná o budoucnosti Evropy, musí být Evropané u jednacího stolu sami.

FAZ zároveň zdůrazňuje rozdíl mezi evropskými a americkými zájmy. Trump podle komentáře usiluje především o možnost dohody s Ruskem, zatímco pro evropské země je strategickým cílem zabránit další ruské expanzi a udržet Ukrajinu dostatečně silnou.

STUTTGARTER NACHRICHTEN docházejí k podobnému výsledku, ale jsou opatrnější.

Připomínají, že obsah přibližně devadesátiminutového hovoru není veřejně znám. Nelze proto hodnotit jeho výsledek.

Samotný krok ale považují za legitimní.

Zdůrazňují především, že Stubb a Støre nejsou politici typu Viktora Orbána nebo Roberta Fica, jejichž kontakty s Moskvou bývají v evropské debatě spojovány s výrazně smířlivější politikou vůči Kremlu.

Podle Stuttgarter Nachrichten lze naopak očekávat, že oba severští politici budou hájit postoje zemí podporujících Ukrajinu a následně budou evropské partnery informovat.

Pozoruhodné je, že oba komentáře podporují dialog s Putinem právě proto, že jej vedou politici stojící jednoznačně na straně Ukrajiny.

Nejde tedy o změnu postoje k ruské agresi, ale o argument, že podpora Ukrajiny a diplomatický kontakt s Moskvou se nemusí vzájemně vylučovat.

Mladí Evropané: problémem nemusí být protest, ale ztráta víry v demokracii

Poslední komentář dnešní Presseschau přináší TAGESSPIEGEL.

Na rozdíl od některých předchozích vydání se nesoustředí na násilnosti nebo riziko radikalizace demonstrací. Pokouší se vysvětlit, proč má mladá generace důvod být nespokojená.

Jako modelový příklad používá člověka narozeného v roce 2008.

Taková generace vyrůstala ve stínu finanční krize, prošla pandemií, zažila návrat velké války do Evropy, obává se dopadů klimatické změny a nyní musí řešit také nejistotu spojenou s umělou inteligencí a budoucností pracovního trhu.

Tagesspiegel z toho nevyvozuje, že protest mladých je sám o sobě hrozbou.

Naopak.

Nebezpečná by podle komentáře byla situace, kdy mladí lidé přestanou věřit, že demokratickými prostředky mohou svou budoucnost ovlivnit.

To je proti části předchozí německé debaty důležitý posun. Místo otázky „jak zabránit francouzským scénám v Německu“ se objevuje otázka „co musí demokracie udělat, aby mladí lidé považovali politickou účast za smysluplnou“.

Český kontext

Pro českého čtenáře je dnes nejrelevantnější evropská bezpečnostní část.

Pokud budou evropské země postupně více vstupovat do přímého diplomatického kontaktu s Moskvou, může to znamenat změnu dosavadního modelu, v němž nejviditelnější jednání s Putinem vedl především Washington.

Pro Česko jako zemi podporující Ukrajinu bude podstatné, zda takový evropský dialog zůstane koordinován mezi spojenci a zda nebude znamenat oslabení ukrajinské vyjednávací pozice.

Presseschau však neposkytuje podklad k tvrzení, že už vzniká nová společná evropská vyjednávací strategie. Dnešní telefonát Stubba a Støreho je zatím konkrétní iniciativou dvou severských lídrů.

Výchozí zdroj: Deutschlandfunk – Presseschau, 28. října 2026

Odkazy na jednotlivá německá média v textu odpovídají odkazům uvedeným v Presseschau. Jde převážně o odkazy na domovské stránky médií, nikoli o přímé odkazy na jednotlivé komentáře.

(pozn. redakce: Odkaz na dřívější přehledy tisku najdete ZDE)