Realitní branže v Německu kritizuje nové návrhy EU v oblasti energetické náročnosti budov – „Je to zásah podobný aktu vyvlastnění“

240 milionů budov v Evropě je dalším velkým projektem EU v oblasti klimatu. EU chce poprvé zavést přísné energetické normy. Podle deníku DIE WELT zaznívá ze strany stavební a realitní branže ostrá kritika. Pro Zelené ale plánované povinnosti nejdou dostatečně daleko. Především jim chybí zavedení jedné speciální povinnosti.

Brusel dosud nevyvíjel na majitele domů a nájemníky tak velký tlak kvůli boji s klimatickými změnami než například na motoristy. To by se však nyní mělo změnit. Budovy jsou totiž zodpovědné za zhruba 40 procent spotřeby energie v Evropské unii a 36 procent vyprodukovaných skleníkových plynů.

Evropská komise v polovině prosince představí legislativní návrh, který by miliony majitelů domů v celé EU donutil zrekonstruovat své domy nebo je stavět prakticky soběstačné. Revize „Směrnice o energetické náročnosti budov“ je součástí celého balíčku klimatických zákonů, které budou brzy předloženy.

Komise chce mimo jiné stanovit, že od ledna 2030 mají být všechny nově postavené budovy v EU bez emisí. Od ledna 2027, tedy za pouhých pět let, by to již mělo platit pro všechny budovy užívané státem – bez ohledu na to, zda je stát vlastníkem či nájemcem budovy.

V tomto případě bezemisní znamená: budova s ​​velmi vysokou úrovní energetické účinnosti, jejíž nízká zbývající energetická potřeba je pokryta elektřinou z obnovitelných zdrojů, která se vyrábí v samotné budově nebo na ní. To se uvádí v návrhu směrnice, kterou komentoval deník DIE WELT.

Návrh ještě musí schválit členské státy a Evropský parlament, ty také pravděpodobně budou mít požadavky na změnu.

Choulostivý legislativní návrh EU týkající se norem účinnosti

Legislativní návrh je choulostivý, protože Brusel bude vůbec poprvé regulovat až 240 milionů budov, které již stojí v členských státech EU. Podle toho musí všechny budovy v EU do roku 2035 splňovat minimální energetické standardy. Státy se mohou svobodně rozhodnout, který minimální standard stanoví, ale hodnoty by měly vždy zohledňovat, že celý fond budov v EU již nesmí do roku 2050 produkovat skleníkové plyny.

Je však jasné, že mnoho majitelů domů bude nuceno své nemovitosti rekonstruovat. „Všechny budovy s nadměrnou spotřebou energie budou muset být v příštích letech renovovány,“ říká Brook Riley, který zastupuje zájmy výrobce izolací Rockwool v Bruselu.

Zeleným v Evropském parlamentu však chybí požadavek na solární střechy v celé Evropě, za který vedli kampaň už měsíce. „Kromě nezbytné vlny renovací potřebuje Evropa solární vlnu, aby se domácnosti v EU mohly zásobovat zelenou elektřinou. Evropská komise tuto příležitost propásla, “ říká Michael Bloss, který zastupuje Zelené v průmyslovém výboru.

Ekologické asociace rovněž považují za nezbytné ještě přísnější standardy účinnosti budov v Německu. „Stále je povoleno, aby byly v Německu instalovány systémy fosilního vytápění, i když jsou dostupné alternativy,“ řekla minulý týden Elisabeth Staudt, projektová manažerka pro energetiku a ochranu klimatu v Deutsche Umwelthilfe (DUH). „V posledním desetiletí nedošlo ke zlepšení spotřeby plynu.“

Kritika z realitní branže

Zdražuje se a v realitní branži roste obava, že materiálová ani stavební kapacita nebudou stačit k ještě rychlejšímu zvýšení efektivity jednotlivých budov. „Směrnice nezohledňuje žádný z dobrých přístupů v měřítku celých obytných čtvrtí, tak jak jsou obsaženy v koaliční smlouvě a v usneseních konference ministrů stavebnictví (v Česku gesce MMR), pozn. redakce). Místo toho je ve směrnici nevýhodně zohledněna pouze jednotlivá izolovaná budova.“ „Pro většinu oblastí bytových domů v severní Evropě je myšlenka energetické soběstačnosti utopická.

Gedaschko také jasně kritizuje plánované standardy účinnosti, kterých musí majitelé domů pod hrozbou pokut dosáhnout. „Bezpodmínečná povinnost dosáhnout určitých standardů účinnosti s postihem při jejich nedosažení se rovná zásahu podobnému vyvlastnění, pokud při realizaci v objektu vlastník narazí na faktickou nemožnost realizace,“ uvedl Gedaschko.

A dále: „Velkou nevýhodou může být, že majitel nedostane úvěr, nezíská potřebný vlastní kapitál nebo že na trhu budou chybět kapacity pro plánování a/nebo realizaci i materiál.“