
NĚMECKÉ ZPRÁVY: aktuální přehled německého tisku (16. 12. 2025)
Presseschau (16. prosince 2025) – německý tisk a český úhel pohledu Dnešní komentáře v německém tisku se...

Presseschau (16. prosince 2025) – německý tisk a český úhel pohledu Dnešní komentáře v německém tisku se...

Útok na židovskou oslavu v Sydney a globální antisemitismus WESTDEUTSCHE ALLGEMEINE ZEITUNG (Essen)List připomíná, že Chanuka – svátek...

Šéf Palantiru: Německo udělalo nejhloupější rozhodnutí poválečné doby. Německá migrační politika posledních let se opět dostává do ostré debaty. Tentokrát ale ne z úst opozičních politiků, nýbrž od muže, který stojí v čele jedné z nejvlivnějších bezpečnostně-analytických firem světa. Alex Karp, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Palantir, označil v rozhovoru pro německý Handelsblatt dosavadní německý přístup k migraci za „nejhloupější rozhodnutí, jaké kdy bylo v poválečném Německu učiněno“.

Evropa není na úpadku. Data ukazují vyšší produktivitu a blahobyt než v USA. Co to znamená pro Česko, průmysl, energii a AI? V nové bezpečnostní strategii USA se tvrdí, že EU je na sestupu a zadusila svobodu i inovace. Přidávají se šéfové amerických obrů: „Evropa má problém,“ říká bankéř Jamie Dimon; Ford varuje před „muzeem výroby“. Jenže když se podíváme na čísla, vyjde jiný příběh: Evropa je bohatší než dřív, má vyšší produktivitu a delší život než USA. A co je důležité pro Česko? Debata o regulaci, energetice a průmyslu je o našich pracovních místech, ne o geopolitickém PR.

Amerika se loučí s rolí ochránce, Kreml tleská a EU vypadá slabě. Co když se z „štítu NATO“ stane „výběrčí daní“ – a Evropa zůstane sama mezi Ruskem a USA?

I. Domácí politika (koaliční jednání před Vánoci) 1) NÜRNBERGER NACHRICHTEN„Co bylo nyní představeno, je solidní...

Evropa se připravuje na největší bezpečnostní krizi od konce studené války. Zatímco Donald Trump hrozí odchodem USA z evropské bezpečnostní architektury, experti varují: skutečné nebezpečí přichází odjinud – a může zasáhnout i Českou republiku.

Berlín zažívá jednu z nejhorších vln organizovaného zločinu za poslední desetiletí. Výhrůžné telefonáty, střelba na restaurace, Molotovovy koktejly, výpalné a ozbrojené kontroly v ulicích. Německá policie přiznává, že situace je mimořádně vážná — a stopy podle serveru WELT vedou přímo do Turecka.

1. Německý nejvyšší finanční soud potvrdil ústavnost reformy Grundsteuer Shrnutí: Bundesfinanzhof rozhodl, že nová reforma...

USA chtějí rozdělit Evropskou unii. A jedna středoevropská země může hrát překvapivou roli

Německo pod tlakem trhů, Evropa řeší strategickou autonomii a EU ustupuje v pravidlech pro dodavatelské řetězce Dnešní německý tisk se nese v duchu ekonomické nejistoty, politických ambicí Berlína, prudkých debat o budoucnosti Evropy a kritiky změkčení evropského zákona o dodavatelských řetězcích. Vedle toho rezonují i dopady transatlantického napětí, Nobelova cena míru pro venezuelskou opoziční vůdkyni Machado a komentáře k politickému vývoji v Česku.

Německý průmysl se láme pod kombinací drahé energie, byrokracie, klesající poptávky z Číny a nových cel USA. Výsledek? Více než 124 000 zrušených pracovních míst a sílící trend, který mění ekonomickou mapu Evropy. Podle nové studie Ifo Institutu se německá deindustrializace nevyhne ani Česku — a její dopad pocítí regiony závislé na automobilovém a strojírenském exportu.

Členové redakce nemeckezpravy.cz, jako přímí účastníci a organizátoři protestů v listopadu 1989 vzkazují: Češi, braňte si svobodu...

Německý tisk se dnes soustředí na tři hlavní témata: geopolitické napětí kolem Číny a postavení Německa, historickou shodu EU na zpřísnění azylových pravidel a sílící debatu o reformě důchodového systému. Vedle toho se v médiích objevují ekonomické a společenské souvislosti důležité i pro české čtenáře, zejména energetické závislosti, migrace a dopady na evropskou soudržnost.

Evropská unie posouvá migrační politiku do tvrdší fáze. Na setkání ministrů vnitra v Bruselu se členské státy shodly na několika zásadních změnách, které mohou výrazně proměnit nejen systém vyhošťování, ale i způsob, jakým EU posuzuje žádosti o mezinárodní ochranu. Jde o největší posílení návratové politiky za poslední dekádu. Pod tlakem přetížených států – zejména Německa, Itálie, Rakouska a Beneluxu – se EU rozhodla, že neintegrovaní žadatelé o azyl, lidé bez nároku na pobyt a ti, kteří nespolupracují, musí počítat s novými povinnostmi a možnými sankcemi.