
Na společné tiskové konferenci v Berlíně vystoupili 10. 3. 2026 německý kancléř Friedrich Merz a český premiér Andrej Babiš. Hlavní témata byla energetika, evropská konkurenceschopnost, válka na Ukrajině a situace na Blízkém východě.
Zajímavý moment přišel ve chvíli, kdy Babiš v češtině potvrdil shodu s Německem na podpoře Ukrajiny.
To je pozoruhodné zejména proto, že v české domácí politice Babiš často zdůrazňuje především potřebu „míru“ a kritizuje další vojenskou pomoc Ukrajině.
Kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že evropské země musí pokračovat ve vojenské i politické podpoře Ukrajiny.
„Wir dürfen gerade jetzt nicht nachlassen in unserer Unterstützung für Kiew.“
(Právě teď nesmíme polevit v podpoře Kyjeva.)
Merz zároveň ocenil českou muniční iniciativu.
„Die Fortsetzung der von Tschechien initiierten Munitionsinitiative für die Ukraine ist ein bedeutender Beitrag.“
Kancléř také jasně odmítl možnost uvolnění sankcí proti Rusku.
„Wir stehen auf der Seite der Ukraine.“
Premiér Andrej Babiš během tiskové konference v Berlíně výslovně potvrdil shodu s Německem.
„Já samozřejmě chci potvrdit slova pana spolkového kancléře ohledně Ukrajiny a situace na Blízkém východě. V podstatě nebudu to opakovat, máme na to stejný názor. A určitě tu pozici máme stejnou i v rámci Evropské unie“
V české domácí politice však Babiš používá výrazně odlišnou rétoriku.
Typické výroky z posledních měsíců:
Babiš opakovaně zdůrazňuje, že prioritou je diplomatické řešení konfliktu.
Ještě výraznější byla jeho kritika české muniční iniciativy pro Ukrajinu, kterou před volbami označoval za problematickou.
V rozhovoru pro agenturu Reuters například řekl:
„Samozřejmě. Proč bychom pokračovali? My potřebujeme peníze pro naše lidi.“ (Novinky)
Projekt české muniční iniciativy přitom označil za netransparentní a předražený.
Podle českých médií Babiš před volbami dokonce avizoval, že by jeho vláda projekt mohla zrušit. (Seznam Zprávy)
Tato iniciativa přitom patří mezi nejvýznamnější evropské programy vojenské pomoci Ukrajině.
Po volbách však Babiš svou pozici částečně zmírnil.
Nakonec oznámil, že Česká republika bude iniciativu nadále koordinovat, ale nebude do ní posílat peníze ze státního rozpočtu.
„Projekt bude pokračovat a Česká republika bude koordinátorem. Peníze českých občanů do něj ale nepůjdou.“ (České noviny)
Podle komentářů v českém tisku tak došlo k určitému obratu oproti jeho předvolební rétorice. (Aktuálně.cz – Víte, co se právě děje)
Rozdíl mezi výroky v Berlíně a domácí rétorikou je poměrně výrazný.
V Německu:
V české domácí politice:
Takový rozdíl lze interpretovat jako typický příklad rozdílné politické komunikace směrem k zahraničním partnerům a domácím voličům.
Babiš během tiskové konference odpovídal částečně německy.
Silné stránky
Slabé stránky
Z jazykového hlediska je jeho němčina poměrně omezená.
Typické problémy:
např.
„Wir natürlich unsere Verpflichtungen erfüllen“
správně:
„Wir werden natürlich unsere Verpflichtungen erfüllen.“
3. Slovní zásoba
Babiš často používá:
Úroveň němčiny lze přibližně odhadnout na:
B1 až slabé B2
To znamená:
Na úrovni premiéra je to spíše funkční komunikace než diplomatická němčina.
Tisková konference v Berlíně ukázala zajímavý moment české politiky. Premiér Andrej Babiš zde veřejně potvrdil shodu s Německem v otázce podpory Ukrajiny.
Jeho výroky však kontrastují s rétorikou, kterou používá v domácí politice, kde zdůrazňuje především potřebu mírového řešení a dlouhodobě kritizoval vojenskou pomoc Ukrajině.