Bezpečná německá elektrická přenosová síť? Mini blackouty naznačují něco jiného

Spolková síťová agentura označuje německou elektrickou přenosovou síť za jednu z nejbezpečnějších na světě. Průzkum DIHK mezi společnostmi ale ukazuje, že význam výpadků elektřiny v roce 2023 byl pro firmy významný. Postižena byla polovina průmyslových podniků, někdy s drahými důsledky.

Zřeknutí se jaderné energie, vyřazování uhlí, kolísavá větrná a solární energie – nic z toho není problém. Německo má jednu z nejbezpečnějších elektrických přenosových sítí na světě. Alespoň to tak vyznívá, když Spolková síťová agentura komentuje svou výroční zprávu o „přerušení dodávek elektřiny“. Ale je to pravda? Pochybnosti o tom vzbuzuje průzkum Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK).

Loni v listopadu zveřejnil úřad pro dohled nad energetickým trhem v Bonnu svůj zatím poslední popis situace. Tato zpráva byla vesměs uklidňující. Přestože do sítě proudí stále více elektrické energie z kolísavých větrných a solárních elektráren a vypíná se stále více spolehlivých výrobců elektřiny, jako jsou uhelné a jaderné elektrárny, dodávky zůstávají bezpečné.

Snížil se nejen počet lokálních výpadků, ale i jejich délka: „Průměrná délka přerušení na připojeného koncového spotřebitele ve sledovaném roce 2022 ve srovnání s předchozím rokem mírně klesla na 12,2 minuty, a tak i nadále nabízí trvale vysokou úroveň kvality “, uvedla Spolková síťová agentura (BNetzA). Skutečně se v tomto případě jedná již několik let o mezinárodní rekord: zákazníci elektřiny v USA museli nedávno žít v průměru s 125,7 minutami výpadků ročně. „Dodávky elektřiny v Německu,“ řekl prezident BNetzA Klaus Müller, „byly v roce 2022 velmi spolehlivé.“

V byznysu ale lidé vnímají situaci jinak. Ukazuje to průzkum Německé průmyslové a obchodní komory mezi členskými společnostmi. Výsledky jsou k dispozici výhradně společnosti WELT AM SONNTAG.

„Význam výpadků elektřiny v roce 2023 v Německu byl významný,“ říká. Průzkumu se zúčastnilo kolem 1000 firem. Podle DIHK jejich stížnosti „hovoří o plošných problémech“.

Podle průzkumu mají výpadky elektřiny „významný finanční dopad na podniky“. Téměř polovina postižených společností, mezi nimi mnoho malých a středních společností, měla značné náklady kvůli prostojům ve výrobě a poškození strojů. Náklady se obvykle pohybovaly v rozmezí do 10 000 eur, ale mnohé i do 50 000 eur, v některých případech i více než 100 000 eur.

Odborníci mají pro rozpor mezi oficiálními oznámeními a firemními stížnostmi vysvětlení. Uklidňující slova úřadů jsou založena výhradně na takzvané hodnotě SAIDI. Tento „index průměrné doby trvání přerušení systému“ zaznamenává pouze přerušení napájení, která trvají déle než tři minuty. Kratší výpadky nejsou nikde systematicky zaznamenávány.

A v tomto přístupu k měření výpadků může být právě problém, protože i sebemenší výkyvy napětí a přerušení toku elektřiny mohou zastavit výrobu firmy. Digitálně naprogramované frézky například najednou chrlí vadné obrobky, které lze pouze zlikvidovat. Přesné stroje se automaticky vypínají pomocí samoochranných mechanismů a procesy se zastaví. Papírové pásy na rotačkách v polygrafickém průmyslu se trhají.

Například u zpracovatele plastů Hehnke v Durynsku jsou v poslední době stále častěji registrovány poruchy u přibližně 50 vstřikovacích lisů. Podle společnosti srdce přesných nástrojů, elektronická součástka zvaná „frekvenční měnič“, často selhala již po krátké době používání. S náklady 6 000 eur za kus a čtyřmi až pěti přerušeními provozu ročně byly výpadky pro středně velkou společnost Hehnke více než nepříjemné. Šéf Hehnke Torsten Herrmann si stěžoval u výrobce.

Výrobci se ale podařilo prokázat, že jeho součásti byly bez závad. Výrobce se zeptal, zda docházelo k občasným výpadkům proudu, říká Hermann. Ano? Aha. Nejmodernější elektronické přesné vstřikovací lisy, jaké se používají u Hehnke, citlivě reagovaly na krátké výpadky proudu.

Toto zjištění byla těžká rána pro šéfa Hehnke: „V posledních dvou až třech letech se problémy s krátkodobými výpadky proudu do jedné sekundy zvýšily,“ říká. Jeho investice do moderních, energeticky úsporných strojů najednou ukázaly svou temnou stránku: „Čím energeticky účinnější společnosti jsou, tím citlivěji technologie reaguje na kolísání napětí v rozvodné síti.“

Hehnke není ojedinělý případ. „Mnoho společností v Německu v současnosti vidí rizika ve stabilitě energetických sítí,“ zní varovný závěr, který DIHK vyvozuje ze svého náhodného průzkumu. Téměř třetina dotázaných společností loni zažila výpadky proudu na více než tři minuty. 42 procent bylo ovlivněno minivýpadky kratšími než tři minuty.

V průmyslu více než polovina společností hlásila taková přerušení. „Výpadky proudu způsobují problémy mnoha společnostem,“ říká Achim Dercks, zástupce generálního ředitele DIHK: Kvůli rostoucí elektrifikaci výrobních procesů „bude dopad v budoucnu ještě větší.“

V reakci na kolísání výkonu nastavilo v loňském roce sedm procent společností nouzové generátory pro pokrytí špičkového zatížení a jedenáct procent zřídilo systémy pro skladování energie. „Obavy z výpadků proudu jsou často důvodem vlastních bezpečnostních opatření,“ uvedl DIHK.

Přesná příčina výpadků elektřiny je podle průzkumu většinou nejasná. Dvě třetiny firem se nikdy nedozví důvod potíží ve vlastním provozu. „Dokud společnosti nebudou znát příčiny většiny výpadků proudu, budou pochybnosti o spolehlivosti sítí narůstat,“ říká viceprezident DIHK Dercks. Vyzývá ke Spolkovou agenturou pro sítě k provádění monitoringu i pro výpadky proudu kratší než tři minuty. Musí existovat také právo na informace o příčinách. A co víc. Dokud není jasné, zda skladování elektřiny a obnovitelné energie nabízejí stejnou bezpečnost jako uhelné elektrárny, „z pohledu společnosti by se žádné další elektrárny neměly vypínat“.

Požaduje se vyvození důsledků ze situace

V politice se tomuto problému zatím nevěnuje příliš velká pozornost. Nicméně část politiků v Bundestagu, kteří jsou s problematikou obeznámeni nyní začínají brát vážně varování DIHK: „Základním faktorem pro investory v Německu je důvěra v bezproblémové napájení s co nejmenšími a krátkými výpadky proudu,“ varuje Mark Helfrich, mluvčí energetické politiky CDU/ poslanecký klub CSU. „Politici, Spolková síťová agentura a provozovatelé sítí musí proaktivně čelit podezření na narůstající výpadky proudu a pochybám o smysluplnosti hodnoty SAIDI. Politik FDP Konrad Stockmeier také volá po důsledcích: „Rozšíření obnovitelných zdrojů energie, elektrická přenosová síť a naléhavě potřebné skladovací kapacity pro elektrickou energii by měly být „budovány současně,“ říká Stockmeier. „Zatím se toto děje jen částečně.“

Spolková síťová agentura nevidí žádnou spojitost mezi kolísajícími dodávkami zelené elektřiny a poklesy napětí. Tento úřad společně s Network Technology Forum Asociace elektrotechnického inženýrství (VDE FNN) vypracoval v roce 2020 „zprávu o kvalitě napětí“. „Obecná prohlášení, že by se kvalita napětí snížila v důsledku rozšíření obnovitelných zdrojů energie, nestačí,“ říká: „Protože každý výrobce musí ve svém odběrném místě dodržovat přísné standardní nebo směrné hodnoty, aby zaručil kvalitu elektrického napětí v síti“.

Úřad uznává, že „poklesy napětí v jednotlivých případech vedou k významným ztrátám ve výrobě, opravám atd.“. Víme také, že společnosti si v posledních letech stále více stěžují na „výrazně se zhoršující kvalitu napětí“. Statistiky však neukázaly nárůst „událostí narušení na straně sítě“.

Vysvětlení tohoto rozporu vidí BNetzA ve zvyšujícím se vybavení průmyslu výkonovou elektronikou a informačními technologiemi: „Hlavními nevýhodami“ této modernizace jsou „odrazy sítě a vysoká citlivost na změny napěťových charakteristik“. To vysvětluje „vnímané zhoršení kvality napětí navzdory téměř konstantní kvalitě ze sítě“.

Pro BnetzA jsou problémy s výpadky elektřiny způsobeny modernizací průmyslu. Pochybné zjištění, i kdyby to byla pravda. Úřad ujišťuje, že se jedná pouze o ojedinělé případy: Pokud shrnete zjištění, „obrázek bude jasnější, že se jedná v podstatě o regionální nebo podnikové incidenty“. To znamená, že by se s tím musely vypořádat samotné firmy. „Spotřebitel, který má vyšší nároky, na již tak velmi dobrou kvalitu napájení, by měl přijmout cílená preventivní opatření pro kritické procesy,“ říká BnetzA.

Energetický úřad zatím neviděl důvod, proč zde v roce 2020 jednat. Přesto chce „monitorovat další vývoj“ a reagovat opatřeními, „pokud budou k dispozici nové informace“. Výsledky průzkumu DIHK by k tomu nyní mohly poskytnout dostatečný důvod.