Blackout v Berlíně způsobil milionové škody. Proč trvala oprava tak dlouho?

Rozsáhlý výpadek elektřiny po žhářském útoku ochromil části Berlína na několik dní. Firmy kritizují stát, experti varují před zranitelností infrastruktury – a otázka zní: je něco podobného možné i v Česku?

Pět dní po žhářském útoku na klíčovou energetickou infrastrukturu se v jihozápadní části Berlína konečně podařilo obnovit dodávky elektřiny. Výpadek, který postihl desítky tisíc domácností a tisíce firem, však zanechal nejen materiální škody v řádu milionů eur, ale i hlubší pochybnosti o připravenosti moderních států na útoky proti kritické infrastruktuře.

Podle informací, které analyzoval deník Der Standard, šlo o jeden z nejvážnějších blackoutů v německé metropoli za poslední roky. A přestože se situaci podařilo technicky zvládnout, zůstává otázka, proč oprava trvala tak dlouho – a zda se podobný scénář nemůže odehrát i jinde v Evropě.

Desítky tisíc lidí bez elektřiny, tepla i signálu

V sobotu ráno zůstalo v jihozápadním Berlíně bez proudu přibližně 45 000 domácností a zhruba 2 200 firem. Zasaženy byly čtvrti Nikolassee, Zehlendorf, Wannsee a Lichterfelde. Lidé se ocitli bez topení, teplé vody, internetu i mobilního signálu.

Nešlo přitom o ojedinělý incident. Už šlo o třetí rozsáhlý výpadek elektřiny v Berlíně a okolí během tří let, což vyvolává stále hlasitější debatu o bezpečnosti energetických sítí ve velkých městech.

Cílený útok na kabelovou infrastrukturu

Vyšetřování ukázalo, že útočníci zapálili kabely na kabelovém mostě přes kanál Teltow, který vede ke klíčové elektrárně Lichterfelde. Zničeno bylo pět vysokonapěťových kabelů a deset kabelů středního napětí.

Podle úřadů bylo použito několik zápalných zařízení, jejichž dlouhodobý žár měl ničivější účinek než klasická výbušnina. Škody na síti byly natolik rozsáhlé, že běžné opravné postupy nestačily.

Milionové ztráty a paralyzované firmy

Přesnou výši škod zatím nelze vyčíslit, ale svazy zaměstnavatelů v Berlíně a Braniborsku hovoří o potenciálních ztrátách v řádu milionů eur. Postiženy byly firmy napříč obory – od řemeslníků a pekařů až po průmyslové podniky se stroji závislými na nepřetržitém přívodu elektřiny.

„Bez elektřiny jsou dnes firmy prakticky nefunkční,“ zaznívá z podnikatelského sektoru. Kritika směřuje především k politické reprezentaci, která podle zástupců průmyslu dlouhodobě podceňuje hrozby vůči kritické infrastruktuře.

Proč oprava trvala tak dlouho?

Hlavním problémem byla nedostatečná redundance v síti. Odborníci vysvětlují, že moderní energetické systémy jsou obvykle navrženy podle principu „n-1“ – tedy aby výpadek jedné klíčové součásti neohrozil dodávky.

V Berlíně však došlo k situaci „n-2“: současně bylo zničeno více klíčových vedení. Síť na takový scénář jednoduše nebyla připravena.

Další komplikací byla nutnost propojit dva různé typy kabelů – moderní plastové a starší olejové. To vyžadovalo vysoce specializované odborníky, hluboké výkopy a téměř sterilní prostředí, aby nedošlo k poškození spojů.

Pomoc z Rakouska

Do Berlína museli přijet i specialisté z Rakouska. Firma ETN Energie- und Telecom Netze ze severu Dolního Rakouska vyslala své techniky, kteří pomáhali s náročnou opravou. Jeden z nich přirovnal práci k „propojení dvou vodičů ve zásuvce – jen v obrovském měřítku“.

Český přesah: jak je na tom Česko?

Pro české čtenáře je klíčová otázka: mohlo by se něco podobného stát i u nás?

Česká republika má sice velmi stabilní přenosovou soustavu a patří mezi exportéry elektřiny, ale i zde odborníci upozorňují na zranitelnost distribučních sítí, zejména v městských aglomeracích. Útok na klíčový uzel, trafostanici nebo kabelový most by mohl mít srovnatelné důsledky, zejména v zimních měsících.

Zkušenost z Berlína tak znovu otevírá debatu o:

• ochraně kritické infrastruktury,
• fyzické bezpečnosti energetických uzlů,
• připravenosti státu na krizovou komunikaci,
• a schopnosti rychle obnovit dodávky bez improvizace.

Kdo se k útoku přihlásil?

K odpovědnosti se přihlásila levicově extremistická Vulkangruppe, která útok zdůvodňuje bojem proti „energetické chamtivosti“ a ničení planety. Německé úřady skupinu sledují už od roku 2011. V minulosti útočila na kabely, datová centra či vysílače – a byla spojována i s útoky na továrnu Tesla u Berlína.

Spekulace o zahraničním vlivu, včetně Ruska, zatím nebyly potvrzeny.

Blackout není jen technický problém

Berlínský případ ukazuje, že energetická bezpečnost není jen otázkou techniky, ale i politiky, plánování a schopnosti státu reagovat. Moderní společnosti jsou na elektřině natolik závislé, že i relativně krátký výpadek může způsobit vážné hospodářské a společenské otřesy.