17.3. 2026
Německo chce budovat národní plynovou rezervu. V pozadí je scénář, který může otřást celou Evropou
Český přesah: Tohle není jen německé téma. Pokud by Německo čelilo vážnému výpadku dodávek plynu,...
energetika
Články kategorie energetika
1.3. 2026
Elektřina zdarma během „Happy Hour“: Rakouská energetická firma přichází s novým tarifem
Model „elektřina zdarma ve vybraných hodinách“ by mohl být zajímavou inspirací i pro český trh. Česko, podobně jako Rakousko, rychle navyšuje výkon fotovoltaiky a v letních měsících se objevují přebytky výroby v poledních hodinách. Pokud ceny na burze padají k nule nebo dokonce do záporných hodnot, nabízí se otázka: proč z toho nemohou více těžit domácnosti? Rakouská zkušenost ukazuje, že při dostatečném rozšíření chytrých měřičů (smart meterů) a flexibilní spotřebě lze část přebytků přenést přímo ke koncovým zákazníkům. V Česku už jsou smart metery také postupně zaváděny – podobný tarif by tak teoreticky mohl být realizovatelný i zde.
27.2. 2026
Nová situace u plynových a olejových topení – co teď musí němečtí spotřebitelé vědět a jaký vliv to bude mít na Česko
Vývoj německé legislativy v oblasti vytápění má pro Česko mimořádný význam. Český energetický trh je s Německem úzce propojen – ať už přes ceny plynu, elektřiny, emisních povolenek nebo přes výrobce technologií. Jakmile Německo změní pravidla pro plynové kotle, bioplyn nebo tepelné čerpadla, sekundární efekt se dříve či později projeví i u českých domácností. Německý model zároveň často předznamenává budoucí směr evropské regulace. To, co dnes řeší Berlín, může být zítra předmětem debaty v Praze.
25.2. 2026
Nové plynové elektrárny: bude po blackoutu možný „schwarzstart“? Obavy něměckých provozovatelů sítí z tzv. „jižního bonusu (Südbonus)“
Český přesah:Debata, která nyní probíhá v Německu, má přímý dopad i na Českou republiku. Česká přenosová soustava...
21.2. 2026
Riziko blackoutu v Německu i v roce 2026 narůstá
Pro Česko tohle není vzdálený německý problém. Česká přenosová soustava je s Německem propojená, ceny elektřiny v regionu se často pohybují „v jednom balíku“ a jakmile Německo narazí na hodiny, kdy mu chybí výkon, dopady se mohou přelévat přes hranici: importy, přetoky, tlak na rezervy a v krajním případě i zásahy do průmyslové spotřeby. Zjednodušeně: když se Německo v napjatých hodinách stává čistým dovozcem, roste riziko, že se o stejnou elektřinu bude „přetahovat“ více zemí najednou – a to je pro český průmysl i domácnosti reálné téma (ne politická abstrakce).
14.2. 2026
Trump může Berlínu zavřít ropný kohout – „dramatická“ situace rafinerie PCK
Vývoj kolem rafinerie PCK Schwedt není jen německým problémem. Jde o klíčový uzel středoevropské energetiky napojený na ropovodní infrastrukturu, která historicky zásobovala i Českou republiku. Jakýkoli výpadek výroby v PCK může zvýšit tlak na regionální trh s pohonnými hmotami, ovlivnit ceny benzínu a nafty v ČR a znovu otevřít otázku energetické závislosti Evropy na geopolitických rozhodnutích Washingtonu a Moskvy. Česká ekonomika je silně provázaná s Německem – pokud by se Berlín či Braniborsko ocitly bez dostatečných dodávek paliv, sekundární dopady by se mohly projevit i u nás.
4.2. 2026
Téměř celý svět se znovu obrací k jaderné energii. Německo by se mělo zamyslet
Debata o návratu k jaderné energii v Německu je pro Česko mimořádně důležitá. Zatímco Německo po letech odstavilo poslední reaktory a hledá cestu zpět k energetické stabilitě, Česká republika považuje jádro za strategický pilíř své energetiky – ať už jde o provoz Dukovan a Temelína, nebo plánované rozšíření kapacit. Rozhovor s šéfem Mezinárodní energetické agentury ukazuje, že světový trend se posouvá opačným směrem než německý „Atomausstieg“ – a česká volba jádra tak získává silný mezinárodní kontext i argumentační oporu v otázkách bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti průmyslu a cen elektřiny.
30.1. 2026
V Německu je jisté jen jedno: cena elektřiny poroste a spotřebitelé zaplatí nové plynové elektrárny
Rozhodnutí německé vlády o výstavbě nových plynových elektráren není jen vnitřní záležitostí Německa. Česká republika je s Německem úzce propojena jak přes společný evropský trh s elektřinou, tak přes přeshraniční přenosové soustavy. Německo přitom patří mezi cenotvorné země – změny v jeho energetické politice se dříve či později promítají i do českých účtů za elektřinu. Pokud Německo zavede nový povinný „energetický poplatek (Umlage)“, jejímž cílem bude financování záložních plynových elektráren, nelze pochybovat, že tlak na ceny elektřiny se přenese i k českým spotřebitelům a firmám. Tento článek je proto nejen zprávou o Německu, ale i předzvěstí toho, co velmi pravděpodobně čeká Česko v příštích letech.
24.1. 2026
Obnovitelné zdroje už vyrábějí téměř polovinu elektřiny v EU, celková spotřeba energie však zůstává fosilní. A jak je na tom Rakousko a Česko?
Český přesah: Co to znamená pro Česko – a proč se to týká každé domácnosti Pro Českou...
18.1. 2026
Když má všechno prioritu, nemá ji nic. Aneb fatální důsledky Habeckova „větrného turbo-triku“
Český přesah: Německý precedens, který se velmi rychle přibližuje i Česku To, co se dnes odehrává v Německu pod heslem „převažujícího veřejného zájmu“, není vzdálený právní experiment, ale model, který je v řadě aspektů až znepokojivě kompatibilní s českou realitou. I v Česku se v posledních letech objevují snahy urychlovat výstavbu strategických projektů – od energetiky přes dopravu až po bydlení – omezováním možnosti soudního přezkumu a oslabováním postavení obcí, spolků i jednotlivců. Německá zkušenost tak funguje jako varovný signál: pokud stát začne prohlašovat téměř vše za „nejvyšší veřejný zájem“, soudy ztrácejí kompas a právní stát se postupně vyprázdňuje. Přesně to nyní ukazuje německá debata kolem tzv. Habeckova „větrného turba“.
17.1. 2026
Definitivní průlom tepelných čerpadel v Německu: proč se přechod vyplatí právě teď
Český přesah: co to znamená pro české domácnosti Zatímco v Německu se tepelné čerpadlo definitivně dostává na první místo mezi nově prodávanými zdroji vytápění, Česká republika stojí před velmi podobnou křižovatkou. Ceny energií zůstávají volatilní, tlak na snižování emisí se zvyšuje a státní podpora nízkoemisních technologií se postupně zpřísňuje. Zkušenost z Německa proto funguje jako časový náskok: ukazuje, kdy se technologický zlom stává masovým a kdy se z „ekologického řešení“ stává ekonomicky racionální volba. Pro české majitele rodinných domů i menší investory do nájemního bydlení je tento vývoj varováním i příležitostí zároveň.
14.1. 2026
Německo musí nalít miliardy do elektrických sítí. Účet za urychlenou energetickou transformaci přichází
Navzdory napjatým veřejným financím vstupuje německá spolková vláda do klíčového provozovatele přenosové soustavy TenneT Germany. Prostřednictvím účelové společnosti státní rozvojové banky KfW získá 25,1% podíl za 7,6 miliardy eur. Pro daňové poplatníky jde o náklad, který v dohledné době nepřinese žádnou čistou návratnost – spíše naopak. Stát tím fakticky přebírá část finančních důsledků extrémně ambiciózní energetické transformace, kterou prosazoval bývalý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).
12.1. 2026
Německá velká deprese – a jak z ní ven
Krize Německa není jen hospodářský cyklus. Je to strukturální selhání, drahá energie, ztráta průmyslových jistot – a nově i mentální ochromení. Jednoduchá řešení selžou. Cesta ven vede přes dvě zásadní otázky.
10.1. 2026
Když extremisté najdou na internetu mapy elektrického vedení. Berlínský útok odhalil slabinu moderního státu
Levicový extremistický útok na elektrickou infrastrukturu v Berlíně se stal varovným signálem pro celé Německo – a nepřímo i pro další evropské státy včetně České republiky. Ukázal totiž, jak zranitelná může být kritická infrastruktura v době, kdy stát vsadil na maximální transparentnost, otevřená data a digitální přístupnost informací. To, co mělo posílit důvěru občanů, se nyní obrací proti samotným základům fungování moderní společnosti.
8.1. 2026
Blackout v Berlíně způsobil milionové škody. Proč trvala oprava tak dlouho?
Rozsáhlý výpadek elektřiny po žhářském útoku ochromil části Berlína na několik dní. Firmy kritizují stát, experti varují před zranitelností infrastruktury – a otázka zní: je něco podobného možné i v Česku?