politika

Články kategorie politika
Nová situace u plynových a olejových topení – co teď musí němečtí spotřebitelé vědět a jaký vliv to bude mít na Česko
27.2. 2026

Nová situace u plynových a olejových topení – co teď musí němečtí spotřebitelé vědět a jaký vliv to bude mít na Česko

Vývoj německé legislativy v oblasti vytápění má pro Česko mimořádný význam. Český energetický trh je s Německem úzce propojen – ať už přes ceny plynu, elektřiny, emisních povolenek nebo přes výrobce technologií. Jakmile Německo změní pravidla pro plynové kotle, bioplyn nebo tepelné čerpadla, sekundární efekt se dříve či později projeví i u českých domácností. Německý model zároveň často předznamenává budoucí směr evropské regulace. To, co dnes řeší Berlín, může být zítra předmětem debaty v Praze.

Jak se z 107 miliard najednou stalo 119 miliard eur německého státního deficitu pro fiskální rok 2025
26.2. 2026

Jak se z 107 miliard najednou stalo 119 miliard eur německého státního deficitu pro fiskální rok 2025

Vývoj německého státního deficitu není jen interní záležitostí Berlína. Německo je největším obchodním partnerem České republiky a jakékoli zhoršení jeho veřejných financí má přímý dopad na český export, investice i úrokové sazby. Pokud se německý deficit za rok 2025 zvýšil z původně uváděných 107,4 miliardy eur (cca 2 685 miliard Kč) na 119,1 miliardy eur (cca 2 978 miliard Kč), znamená to nárůst o 12 miliard eur (cca 300 miliard Kč). To je částka odpovídající přibližně celému očekávanému českému schodku na tento rok. Pro českého čtenáře jde tedy o klíčový signál: jak stabilní jsou veřejné finance největší ekonomiky EU – a co to může znamenat pro nás?

Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?
23.2. 2026

Více blahobytu díky delší pracovní době: O kolik by skutečně vzrostla ekonomika?

Debata o delší pracovní době, pozdějším odchodu do důchodu a vyšším zapojení seniorů do trhu práce se netýká jen Německa. Česká republika čelí velmi podobnému demografickému vývoji: silné ročníky odcházejí do penze, zatímco mladších pracovníků je méně. Už dnes se diskutuje o prodlužování věku odchodu do důchodu, vyšší motivaci pracovat i po šedesátce nebo o omezení „předčasných odchodů“. Pokud by se naplnily scénáře podobné těm německým, dopady na české HDP, státní rozpočet i důchodový systém by byly zásadní. Otázkou není, zda se pracovní trh změní, ale jak rychle a jakým způsobem.

Proč je počet dnů pracovní neschopnosti v Německu dvakrát až třikrát vyšší než ve Švýcarsku?
19.2. 2026

Proč je počet dnů pracovní neschopnosti v Německu dvakrát až třikrát vyšší než ve Švýcarsku?

Otázka nemocnosti, délky pracovního života a udržitelnosti důchodového systému není jen německým tématem. Česká republika čelí velmi podobným výzvám: stárnutí populace, rostoucím výdajům na důchody a zdravotnictví, tlaku na konkurenceschopnost i nedostatku pracovních sil. Pokud šéf největší německé banky otevřeně říká, že „budeme muset více pracovat“ a že je třeba diskutovat o počtu nemocenských dnů, jde o debatu, která dříve či později čeká i českou politiku. Český důchodový systém je dlouhodobě deficitní, nemocenská roste a produktivita práce zaostává za západní Evropou. Proto je německá diskuse velmi relevantní i pro české zaměstnance, zaměstnavatele i vládu.

Dříve vysmívané Polsko si Němci nyní dávají za příklad – jeden faktor ale polský boom ohrožuje
18.2. 2026

Dříve vysmívané Polsko si Němci nyní dávají za příklad – jeden faktor ale polský boom ohrožuje

Pro Českou republiku je vývoj v Polsku mimořádně důležitý. Polsko je naším bezprostředním sousedem, klíčovým obchodním partnerem a zároveň konkurentem při lákání zahraničních investic. Pokud polská ekonomika roste tempem 3,4 procenta ročně, zatímco Německo a další velké ekonomiky stagnují, mění se rovnováha sil ve střední Evropě. Zároveň však Polsko čelí dramatickému demografickému poklesu, který může v horizontu jedné až dvou dekád zásadně zpomalit růst celé země. Stejný problém přitom hrozí i Česku. Otázka tedy nezní jen, zda Polsko udrží svůj boom, ale i to, zda se Česká republika vyhne podobné demografické pasti.

„To je téměř stagnace.“ Čtyři grafy ukazují skutečný rozsah německé ekonomické krize
17.2. 2026

„To je téměř stagnace.“ Čtyři grafy ukazují skutečný rozsah německé ekonomické krize

Vývoj německé ekonomiky není pro Česko jen zahraniční zprávou. Německo je dlouhodobě náš největší obchodní partner – směřuje tam přibližně třetina českého exportu. Slabá investiční aktivita německých firem znamená méně zakázek pro české subdodavatele, zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství a elektrotechnice. Pokud německé podniky nevěří budoucnosti, omezují investice a šetří na rozšiřování kapacit, dopad se velmi rychle přenáší i do české ekonomiky. Zvlášť varující je fakt, že Německo od roku 2019 do roku 2025 vykázalo reálný růst pouhých 0,2 %. To je prakticky nulový růst za šest let. Pokud největší evropská ekonomika stagnuje, zpomaluje tím celý region střední Evropy. Pro české podnikatele to znamená vyšší tlak na konkurenceschopnost, produktivitu a náklady – včetně mzdových.

„Putin ztrácí 35 000 lidí měsíčně. Nejsem si jistý, zda o tom ví,“ řekl Zelenský na Mnichovské bezpečnostní konferenci
16.2. 2026

„Putin ztrácí 35 000 lidí měsíčně. Nejsem si jistý, zda o tom ví,“ řekl Zelenský na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Pro Českou republiku nejde o vzdálený konflikt. Česko patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny v oblasti vojenských dodávek i diplomatických iniciativ. Pokud by se skutečně potvrdilo, že Rusko přichází až o 35 000 vojáků měsíčně, znamenalo by to dramatické vyčerpávání jeho lidských zdrojů a dlouhodobé oslabení vojenské kapacity. To má přímý dopad na bezpečnost střední Evropy, vývoj války i na českou muniční iniciativu, která zásadně ovlivňuje bojeschopnost Kyjeva. Zároveň se ale otevírá otázka: pokud je Moskva ochotna takové ztráty dlouhodobě snášet, signalizuje to spíše slabost, nebo ochotu vést vyčerpávací válku bez ohledu na cenu?

Trump může Berlínu zavřít ropný kohout – „dramatická“ situace rafinerie PCK
14.2. 2026

Trump může Berlínu zavřít ropný kohout – „dramatická“ situace rafinerie PCK

Vývoj kolem rafinerie PCK Schwedt není jen německým problémem. Jde o klíčový uzel středoevropské energetiky napojený na ropovodní infrastrukturu, která historicky zásobovala i Českou republiku. Jakýkoli výpadek výroby v PCK může zvýšit tlak na regionální trh s pohonnými hmotami, ovlivnit ceny benzínu a nafty v ČR a znovu otevřít otázku energetické závislosti Evropy na geopolitických rozhodnutích Washingtonu a Moskvy. Česká ekonomika je silně provázaná s Německem – pokud by se Berlín či Braniborsko ocitly bez dostatečných dodávek paliv, sekundární dopady by se mohly projevit i u nás.

„Rozvod stojí přede dveřmi“ – Jak Německo ztrácí svůj východ
11.2. 2026

„Rozvod stojí přede dveřmi“ – Jak Německo ztrácí svůj východ

Český přesah: Debata o „ztraceném východě“ Německa má pro Českou republiku zásadní význam. Sasko a Braniborsko jsou našimi...

Německé zbraně jako dar Polsku? „Nemůžeme se vykoupit tím, že rozdáme pár tanků“
10.2. 2026

Německé zbraně jako dar Polsku? „Nemůžeme se vykoupit tím, že rozdáme pár tanků“

Debata o tom, zda by Německo mělo Polsku „darovat“ zbraně jako gesto důvěry a posílení obrany proti Rusku, má pro Českou republiku přímý význam. Česko leží mezi dvěma klíčovými hráči – Německem a Polskem – a jakékoli napětí či naopak prohloubení spolupráce mezi Berlínem a Varšavou ovlivňuje bezpečnost celé střední Evropy. Otázka, zda Německo převezme větší vojenskou odpovědnost, nebo zůstane v očích partnerů „brzdou“, je zásadní i pro české obranné plánování, spolupráci v rámci NATO a budoucnost evropské bezpečnostní architektury.

Německá debata o sociálním státu se vyostřuje. Reformní návrhy narážejí na odpor veřejnosti Český přesah: Debata, která dnes hýbe Německem, má pro Českou republiku mimořádný význam. Česká vláda i veřejnost řeší velmi podobné otázky: jak nastavit sociální systém tak, aby byl spravedlivý, motivující k práci a zároveň finančně udržitelný. Německo je přitom pro Česko nejen největším obchodním partnerem, ale i referenčním modelem sociálního státu. Jakékoli zásadní změny v německém systému se dříve či později promítají i do české politické debaty – ať už v otázkách sociálních dávek, digitalizace státní správy nebo migrace pracovních sil z EU.
6.2. 2026

Široká většina Němců odmítá plošné vyplácení sociálních dávek

Německá debata o sociálním státu se vyostřuje. Reformní návrhy narážejí na odpor veřejnosti Český přesah: Debata, která dnes hýbe Německem, má pro Českou republiku mimořádný význam. Česká vláda i veřejnost řeší velmi podobné otázky: jak nastavit sociální systém tak, aby byl spravedlivý, motivující k práci a zároveň finančně udržitelný. Německo je přitom pro Česko nejen největším obchodním partnerem, ale i referenčním modelem sociálního státu. Jakékoli zásadní změny v německém systému se dříve či později promítají i do české politické debaty – ať už v otázkách sociálních dávek, digitalizace státní správy nebo migrace pracovních sil z EU.

Zápisy do autoškol v Německu se propadly až o 70 %
5.2. 2026

Zápisy do autoškol v Německu se propadly až o 70 %

Český přesah: V Česku je řidičák pro většinu mladých pořád „vstupenkou do dospělosti“ – a zároveň jeden z největších jednorázových...

Téměř celý svět se znovu obrací k jaderné energii. Německo by se mělo zamyslet
4.2. 2026

Téměř celý svět se znovu obrací k jaderné energii. Německo by se mělo zamyslet

Debata o návratu k jaderné energii v Německu je pro Česko mimořádně důležitá. Zatímco Německo po letech odstavilo poslední reaktory a hledá cestu zpět k energetické stabilitě, Česká republika považuje jádro za strategický pilíř své energetiky – ať už jde o provoz Dukovan a Temelína, nebo plánované rozšíření kapacit. Rozhovor s šéfem Mezinárodní energetické agentury ukazuje, že světový trend se posouvá opačným směrem než německý „Atomausstieg“ – a česká volba jádra tak získává silný mezinárodní kontext i argumentační oporu v otázkách bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti průmyslu a cen elektřiny.

1.2. 2026

Pohled z Rakouska: česká vláda manévruje zemi cíleně do krize

Spor kolem jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí není jen další epizodou českých politických hádek. Jde o test základních pojistek demokratického systému. O to, zda existují instituce schopné rozhodnout spor mezi vládou a prezidentem – a zda je politická moc ochotna jejich autoritu respektovat, i když se jí to nehodí. Právě proto je současná krize nebezpečná: ne kvůli jednomu kontroverznímu politikovi, ale kvůli ochotě vlády obejít pravidla, pokud hrozí, že by mohla prohrát.

„To je šílenství“: Na německé státní zaměstnance čeká mimořádné extrémní zvýšení platů
31.1. 2026

„To je šílenství“: Na německé státní zaměstnance čeká mimořádné extrémní zvýšení platů

Rozhodnutí německého ústavního soudu o platech státních zaměstnanců okamžitě otevírá srovnání s Českou republikou. Zatímco v Německu soud jasně říká, že stát nesmí platit své úředníky, učitele, policisty či hasiče „nedůstojně“, v Česku se debata o „důstojném odměňování“ zaměstnanců státní služby pravidelně vrací hlavně při rozpočtových krizích. Německý verdikt ale posouvá spor na zcela jinou úroveň: nejde o politickou vůli, ale o ústavní povinnost státu. Pokud by podobný výklad jednou zaujal i český Ústavní soud, dopady na státní rozpočet i trh práce by byly zásadní.